Giving Pledge v roce 2010 založili Melinda French Gates a Bill Gates společně s Warrenem Buffetem a vyzvali další majetné jednotlivce, páry a rodiny, aby se zavázali k tomu, že darují většinu svého majetku na dobročinné účely, ať už během života nebo odkazem v závěti. Jejich motivací bylo, aby se k filantropii otevřeně a veřejně přihlásilo více miliardářů.
Svobodný přístup, který má své kritiky
Filantropům, kteří se ke Giving Pledge přihlásí, nejsou kladeny v podstatě žádné formální podmínky (kromě hodnoty majetku, která musí přesáhnout miliardu dolarů a darování pouze na dobročinné účely). Je tedy na nich, jaký zvolí postup v darování svých prostředků. Peníze mohou darovat napřímo jako soukromá osoba, skrze vlastní nadaci, pomocí dárcovského fondu nebo závětí. Jediným kritériem je příslib, že se bude jednat o více než 50 % jejich majetku.
Velmi svobodný a otevřený přístup má své kritiky. Bez systému záruk a transparentních kroků, které povedou k naplnění příslibu, není možné jakkoliv změřit dopad poskytnutých nebo odkázaných filantropických prostředků. Mezi kritické hlasy patří i ten Chucka Feenyeho. Americký miliardář, který se ke Giving Pledge přihlásil v roce 2011, doporučil dalším filantropům, aby darovali co nejvíce už za života. To se mu osobně podařilo před několika lety, kdy na Forbes.com vyšel text s výstižným názvem – The Billionaire Who Wanted To Die Broke . . . Is Now Officially Broke. Angažmá ve filantropických aktivitách už během života samozřejmě může znamenat, že si dárce díky své podpoře užije více radosti a třeba jej konkrétní zkušenosti z podpory vybraných projektů i ve filantropii dále nasměrují k přesnější formulaci závěti.
Počet těch, kteří se ke Giving Pledge hlásí a jsou uvedeni na seznamu signatářů, každý rok roste. Z původních 40 amerických miliardářů jich je aktuálně více než 240 z celého světa. Jsou mezi nimi velká a známá jména – Mark Zuckerberg s Priscillou Chan nebo MacKenzie Scott. V letošním roce na seznam přibyl nejmladší člen, třicetišestiletý indický miliardář Nikhil Kamath.
Giving Pledge inspiruje také v Česku
České jméno zatím na seznamu chybí, přestože filantropie u nás roste a rozvíjí se. Jedním z těch, kteří veřejně oznámili, že část svého majetku takto darují, je Martin Hausenblas. Podíly ve firmách Adler a Liftago rozdělí mezi Ústeckou komunitní nadaci a Nadaci Via. V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2020 uvedl, že inspirací mu byla právě Giving Pledge a naznačil, že v Česku je více takto rozhodnutých dárců.
Koalice Za snadné dárcovství potvrzuje, že se počet těch, kteří odkazují v závěti svůj majetek na dobročinné účely, zvyšuje. „Aktuální čísla vycházející z informací Notářské komory ČR dokládají rostoucí zájem o institut závěti. V roce 2015 bylo u notáře sepsáno 17 300 testamentů a v loňském roce už o téměř 10 tisíc více – tedy 27 295. Podle nejnovějšího průzkumu iniciovaného koalicí Za snadné dárcovství stoupá také počet Čechů, kteří přemýšlí, jak naložit se svým majetkem, aby předešli sporům o pozůstalost. 32 % respondentů se plánuje zamyslet i nad možností přispění na dobročinnost,“ stojí v tiskové zprávě oznamující začátek Měsíce dobročinné závěti, který potrvá do 12. října.
Závěť nemusí být jedinou cestou
Pokud zvažujete, že pozůstalost odkážete na dobročinné účely, bude se vám k přemýšlení hodit text Petra Laštovky z EMUN, který jsme publikovali před časem na našem blogu. Využít můžete také poradenských služeb Via Clarita. Během promýšlení, jak smysluplně podpořit skrze závět konkrétní projekty nebo organizace, můžeme společně dojít k dalším možným variantám.
Ve světě jsou stále populárnějším nástrojem pro filantropii dárcovské fondy, které nabízejí snadnou cestu pro podporu konkrétních témat. Více prostředků a promyšlenější strategii vyžaduje založení nadačního fondu nebo nadace. V jejich případě můžete uvažovat nad udržitelnějším fungováním nebo je vnímat jako způsob propojení s rodinou i dalšími generacemi.
