Nebojte se filantropii zkusit a ke spolupráci přizvěte další dárce, zaznělo během setkání v Ostravě

DSC_7088

Přibližně padesátku účastníků v prostorách historických jatek přivítala ředitelka Nadačního fondu Via Clarita, Dagmar Goldmannová. „Filantropie, pokud k ní dárci a dárkyně přistupují promyšleně, není jen o darování peněz, ale je také investicí času a energie. Přípravu a plánování je proto důležité nepodcenit, protože pak mají filantropové větší jistotu, že jim dobročinnosti bude přinášet nejen radost, ale také výsledky,“ uvedla Goldmannová. S plánováním a přemýšlením nad tím, kterou cestou se ve filantropii vydat, začínajícím i zkušeným dárkyním a dárcům pomáhá Filantropie krok za krokem. Přehledný materiál ukazuje, jak dojít od prvního nápadu a myšlenky přes konkrétní způsoby realizace podpory až k vyhodnocení dopadu.

Cestou k větší efektivitě darování je také spolupráce dárců, vzájemné propojování a sdílení dobré praxe. To všechno bylo hlavním cílem ostravského setkání.

Úspěch klubu ovlivňuje rozsah naší dobročinnosti

Irena Moderová podniká v oblasti cestovního ruchu, je jednatelkou společnosti Vitality Slezsko a třineckou patriotkou. Filantropicky se angažuje v několika organizacích. Tou nejvýznamnější je Nadační fond OCELÁŘI, který je navázaný na úspěšných hokejový klub HC Oceláři Třinec. Nadační fond byl založen v roce 2016 a kromě hokeje podporuje také místní charitativní organizace a rozvoj paliativní péče na Těšínsku. Na samém počátku však byla podpora dětí a mládeže. „HC Oceláři Třinec se snaží být tou nejlepší sportovní organizací v Česku a klub často hledá inspiraci v zahraničí. Úplně první projekt se i díky tomu jmenoval Oceláři do rodin a jeho myšlenka byla, že mladí hráči, zejména v žákovských kategoriích, kteří v Třinci dostanou příležitost, nebudou muset přebývat v hotelu, ale postará se o ně místní rodina,“ popsala začátky nadačního fondu Irena Moderová.

Zpočátku fond hospodařil s malými částkami, pak jej ale paradoxně nastartovala vysoká porážka od jednoho z největších rivalů a pokuty, které putovaly na konto NF Oceláři. Do rozsahu a možností podpory se ale podle Moderové nejvíce propisují sportovní úspěchy klubu: „Čím jsou Oceláři úspěšnější, tím větší prostředky ve fondu na dobročinnost máme. Je to díky různým dražbám dresů, hokejek, puků… Jsem ráda, že se do různých charitativních akcí zapojují i samotní hráči a tím se ty dobré věci daří více zviditelňovat.“ Filantropii se ale Irena Moderová věnuje také soukromě se svým manželem Jánem Moderem, spolumajitelem skupiny Moravia Steel, do které mimo jiné spadají také Třinecké železárny. „Když se rozhodujeme, co společně podpoříme, tak je to jiné než v nadačním fondu, je to více impulzivní a nesystematizované,“ popisuje rozdíl Moderová.

Environmentální filantropie nám otevírá cestu na zahraničí trhy

Kamil Lisal, spoluzakladatel firmy Semix Pluso, která od 90. let působí v potravinářském průmyslu (cukrářské a pekařské směsi, cereálie a rostlinné produkty), chtěl udělat něco užitečného pro společnost a ochrana přírody jemu i společníkům dávala největší smysl. „Jedním z důvodu bylo i to, že ekologie a environmentální témata jsou v Česku na okraji zájmu a podpory. Přitom je příroda nutná ke zdravému životu. Vidíme také, že je přístup státu k ochraně přírody mnohdy nedostačující,“ popsal Kamil Lisal cestu, jak se k environmentální filantropii dostal.

Díky ziskům z podnikání se Kamilu Lisalovi podařilo od roku 1999 skoupit vhodné pozemky a na nich vybudovat už 6 biotopů o celkové rozloze 89 hektarů. Patří k nim také Kozmické ptačí louky, které se staly ornitologickým rájem Moravskoslezského kraje.

Na začátku se ale Kamil Lisal nesetkal s nadšenými reakcemi a pochopením: „Když jsme začínali v údolí nivy řeky Opavy, tak si lidé mysleli, že tam budeme těžit štěrk. Pak jsme slýchali z různých stran, že na loukách budeme chovat motýly, a pak je prodávat. Teď už je naštěstí jasné, proč ty věci děláme a že to není hobby a že i když se jedná o přírodu, tak to děláme pro lidi.“ Pozitivně ochranu přírody vnímají podle Lisala také zaměstnanci a jako příklad použil vánoční večírek, na kterém se po prezentaci celoročních filantropických aktivit dočkal poděkování a potlesku.

Zmínil také, jak jsou environmentální aktivity důležité pro rozvoj podnikání. „Působíme na pětadvaceti trzích a v zahraničí je přístup k environmentálním tématům jiný, kladnější. Při hledání partnerů proto prezentace Semixu obsahuje také aktivity související s ochranou přírody. Je to součástí budování důvěry a funguje to i naopak, díváme se na filantropické aktivity potenciálních obchodních partnerů, protože jsou pro nás signálem, že na druhé straně je někdo, kdo má nějaké hodnoty a je spolehlivý,“ popsal Kamil Lisal.

Práce s daty nám pomáhá filantropii nejen vyhodnocovat, ale také rozhodovat to tom, co podpoříme

Zatímco filantropické aktivity Kamila Lisala a Ireny Moderové jsou především lokálního charakteru, investor a filantrop Petr Košťál se zaměřuje na podporu systémových změn a projektů, které mají i mezinárodní přesah. Společně s dalšími filantropy před několika lety založil Nadační fond Kladné nuly (hostem našeho loňského setkání v Brně byl další ze spoluzakladatelů Jan Brandejs) a jejich přístup k podpoře se vyznačuje snahou o dosahování maximální efektivity darování. 

 „Vycházíme z myšlenek a principů efektivního altruismu, kdy se snažíme podporu vyhodnocovat a měřit. Ne vždy je to úplně jednoduché nebo možné, ale každý z projektů se snažíme důkladně prozkoumat, abychom měli přehled o tom, kolika lidem náš dar pomůže a také abychom měli jistotu, že naše peníze přinesou očekávanou změnu. V případě systémových změn je to složitější. Tam nikdy dopředu přesně nevíte, jak to dopadne, protože je to běh na dlouhou trať. Co nám ale hodně pomáhá je práce s daty. Ptáme se na to i organizací, které žádají o podporu, pokud mají nějaký cíl, tak čím je to podloženo,“ popsal Petr Košťál, jehož filantropickými tématy jsou kromě systémových změn také ochrana demokracie nebo paliativní péče.

A právě jeden z projektů, který Nadační fond Kladné nuly v oblasti paliativní péče podporuje, dělá Petrovi Košťálovi velkou radost: „Máme naději, že se to podaří a přinese rychlejší rozvoj paliativní péče v lékařském prostředí a komunitě. Několika miliony jsme podpořili to, že na většině lékařských fakult v České republice budou systematičtěji zakotveny předměty zaměřené na výuku paliativy. Náš odhad je, že tím celý proces adaptace paliativní péče urychlíme. Ta se tak dříve dostane k většímu počtu lidí, čímž dosáhneme pákového efektu.“

Filantropii věnuji maximum svého času

Své bohaté filantropické zkušenosti s ostravským publikem sdílel také Jan Školník, který je úzce spjatý s rozvojem Broumovska. Rodáka z Prahy do regionu koncem 90. let přivedlo podnikání a vedení firmy Hobra Školník, která je významný evropským výrobcem řešení v oblastech filtrace a izolace. K zájmu o regionální dění se ale dostával postupně: „Byli jsme druhá největší továrna ve městě a lidé, různé spolky, hasiči a fotbalisti za námi chodili s žádostmi o podporu. Díky tomu jsem zjišťoval, že stejný smysl jako podpora těchto dílčích věcí by měla komplexnější podpora regionu, která by přinesla dlouhodobě lepší podmínky právě třeba pro sport, kulturu a mnoho dalšího,“ popisuje Jak Školník proces, který vyústil ve vznik dvou neziskových organizací – Podnikatelského klubu Broumovska, který má aktuálně 15 členů, a Agentury pro rozvoj Broumovska, která pomáhá realizovat rozvojové vize podnikatelů a dalších stakeholderů podporujících region.

Jan Školník také popsal, že se k podpoře snaží přistupovat promyšleně a strategicky: „Byli jsme si vědomi toho, že každý z nás má omezenou kapacitu nejen finanční, ale i lidskou. Proto jsme se rozhodli, že do nápadů a projektů, které měly dlouhodobý charakter, nebudeme chodit sami. Spolupracovali jsme s veřejným sektorem, městy a obcemi a říkali jsme jim, když projekt podpoří, my částku zdvojnásobíme (tzv. matching). A díky spolupráci podnikatelů mezi sebou jsme měli k dispozici relativně velkou částku. Každý za sebe byl schopný dát maximálně 150 tisíc korun ročně, dohromady to ale bylo milion, milion a půl. To už byl na osmitisícové město relativně velký obnos.“

V současné době se filantropii může Jan Školník filantropii věnovat naplno. „Před třemi, čtyřmi lety jsem cítil, že ty věci, které mě naplňují a ke kterým cítím odpovědnost, jsou zároveň brzdou v našem podnikání. Naštěstí u nás nebyl problém s nástupnictvím. Vedení firmy jsem předal bráchovi a já se teď můžu soustředit na projekty, jako byla např. kandidatura Broumova na Evropské město kultury 2028,“ řekl během diskuze. Podporuje ale také iniciativy s nadregionálním a celostátním dopadem. Jedním z nich je Centrum rozvoje charakteru, které pomáhá budoucím pedagogům získávat dovednosti a schopnosti v oblastech jako je např. kritické myšlení a předávat je dále.

Darujte nejen peníze, ale také svůj čas

Během setkání se jednotliví vystupující podělili nejen o své zkušenosti, ale také o doporučení těm, kteří s filantropií začínají nebo o ní teprve uvažují. Kamil Lisal nejprve zalitovat, že s filantropií nezačal dříve. Poté doporučil do filantropických aktivit zapojovat také širokou veřejnost: „Spolupracujeme se školami, školkami, pořádáme přednášky. Ukazujeme tím veřejnosti, že to neděláme jen pro sebe, ale především pro ně. A také jim dáváme vědět, že ochrana přírody má smysl. I když v Česku to není vůbec jednoduchý úkol.“ 

Já bych doporučil to zkusit. Filantropie totiž může být i darování času. I my máme ve svém okruhu organizace, které už nepodporujeme přímo finančně, ale předáváme jim důležité kontakty. Třeba na někoho, kdo jim pomůže s fundraisingem nebo nastavením lepšího vnitřního fungování,“ popsal Petr Košťál, jak mohou filantropové prakticky začít.

K doporučení Petra Košťála a odvaze se připojil i Jan Školník: „Nebojte se to vyzkoušet. Půjdete třeba po svém městě nebo vesnici a najednou narazíte na něco, co vás rozechvěje a řeknete si, že by to mohlo být jinak, že by se to dalo změnit. A když máte pocit, že to sami nezvládnete, tak přiberete někoho do party. Tím můžete motivovat další, kteří ve vás uvidí inspiraci.“ Tu doporučil Jan Školník hledat i v zahraničí, se kterou má čerstvou zkušenost díky zmiňované kandidatuře na Evropské město kultury. „Najednou uvidíte, jak to dělají jinde a že by to takhle šlo i u vás,“ doplnil.

Podle mě je zásadní vybrat si ty správné lidi, se kterými chcete filantropii dělat. My se v Nadačním fondu Oceláři scházíme dvakrát do roka, ale vždycky je to velmi obohacující a radostná zkušenost. A není to jen o lidech, se kterými o podpoře rozhodujete, ale i o těch, které podporujete. Lidé, kterými jsem se nejen díky filantropii, ale také díky podnikání obklopila, mi pomáhají být dobrým člověkem,“ uvedla Irena Moderová.

Cesty filantropie v Ostravě se uskutečnily díky podpoře těchto partnerů: Nadace RSJ, PROSPERITA investiční společnost, a.s., Nadace 3WFoundation, firma Gamin s.r.o., EnCor Wealth Management a galerie PLATO.

Foto: Darina Kubiková a Tanasis Andoniadis

Další příspěvky

ashoka_via_alma_zmena_2048px_janhromadko-1162
3. 6. 2024

Jak darovat promyšleně a dosahovat maximálního možného dopadu

Martin Vohánka, filantrop, zakladatel a CEO společnosti Eurowag, spoluzakladatel Nadace BLÍŽKSOBĚ, jeden z iniciátorů Druhé ekonomické transformace. Foto: Tomáš Princ
16. 5. 2024

Vsázíme na konkrétní lidi, jejich odbornost a víceletou podporu, říká v rozhovoru filantrop Martin Vohánka

Vytvořeno s pomocí ChatGPT
14. 5. 2024

Nadace na dobu určitou? Koncept „sunset“ nadace a jeho využitelnost v českém prostředí

Filantropický newsletter:

E-mail *
Jméno *
Příjmení *
Organizace/firma
Souhlas se zpracováním uvedených údajů a s využitím mého elektronického kontaktu poskytuji dobrovolně a na dobu neurčitou. Svůj souhlas mohu kdykoliv odvolat odhlášením se z odběru e-mailů.