Trendy ve filantropii
- V Evropě (stejně jako USA) objemy darů od začátku století i díky hospodářskému rozvoji a inflaci téměř stabilně narůstají.
OECD výzkum tohoto nárůstu shrnuje a jako hlavní důvody uvádí kromě osobních i demografické a ekonomické faktory. Zejména pak vyšší počet starších lidí s vyšším příjmem nebo majetkem, který mohou darovat. Spolu s darováním za života pravděpodobně ze stejného důvodu narůstá i odkazování darováním ze závěti. V USA v roce 2022 ale objem celkových darů klesl. V nominálních cenách (bez inflace) se to stalo jen 3x za 40letou historii sbírání dat. Vinou může být právě inflace, ekonomické zpomalení nebo i neudržitelnost nárůstu z předchozích let. Roky 2020 a 2021 totiž obecně zaznamenaly nárůst především díky novým akutním hrozbám a krizím, i když např. u domácností mohla pandemie Covid-19 stát za poklesem darů. Např. kvůli tomu, že se nekonaly kampaně na kontaktní darování ve veřejných prostorech.
- Filantropické prostředí je v Evropě stabilní a neziskovému sektoru velmi otevřené.
Mezi jednotlivými regiony však je možné pozorovat rozdíly. Ve střední a východní Evropě filantropie v mnohém stále zaostává za západní Evropou. Organizace obtížněji shánějí prostředky a dary na dlouhodobé projekty, které nereagují na aktuální krize. Snaha omezit filantropický sektor se ale objevuje jen v konkrétních zemích. Např. v Maďarsku byla zvýšena daň pro neziskové organizace pracující s uprchlíky. Celoevropským trendem je poté nárůst debat a změn souvisejících s opatřeními na zvýšení transparentnosti a prevence praní peněz. Ty časem mohou snížit jednoduchost fungování nadací.
- Evropská filantropie stojí před otázkou, jak nastavit spolupráci se sociálními státy a jejich programy a politikami.
Filantropie od začátku století pomohla v oblastech, které státní programy opomíjely nebo jim nevěnovaly dostatečnou pozornost. I dobročinné účely ale mohou napáchat více škody než užitku a před celým sektorem tak stojí otázka, jak efektivně nastavit spolupráci se státem.
Bohužel neexistuje ucelený výzkum napříč Evropou, který by poskytoval dostatek dat pro popis dalších filantropických trendů. Kvalitní nizozemská data naznačují, že každý filantropický zdroj má své oblíbené sektory. V Nizozemsku domácnosti nejvíce darují na náboženství a poté na zdraví, nadace na lokální komunity, dobročinné loterie na mezinárodní pomoc, korporace na zdraví a sport, a odkazem ze závěti jsou nejčastěji peníze darovány na zdraví. I v ostatních zemích se odlišují podporované oblasti podle zdrojů, jsou však závislé na místních podmínkách. Např. náboženství v některých zemích vůbec nehraje roli, a naopak vzdělávání je v mnohých zemích jedním z nejdůležitějších pro korporace.
Nové filantropické nástroje
Jedním z filantropických trendů je postupné smazávání rozdílů mezi čistým darováním a ziskovou aktivitou. To je příklad i charitativních loterií, se kterými se lze setkat v některých evropských zemích. Tyto loterie musí např. v Nizozemsku povinně přes 40 % svých zisků darovat na společensky prospěšné účely.
Rychle se také rozvíjí financování veřejně prospěšných a filantropických iniciativ skrze dluhopisy vázané na sociální dopad (social impact bond) nebo jiné podobné nástroje (kontrakty vázané na sociální dopad nebo obecně investování s dopadem). Fungují na principu výkonnostních kontraktů, kde soukromí investoři poskytují kapitál na financování programů s pozitivním sociálním dopadem. Tyto programy jsou obvykle prováděny neziskovými organizacemi nebo sociálními podniky. Pokud program dosáhne předem definovaných sociálních výsledků, které jsou měřitelné a ověřitelné, veřejný sektor (například státní nebo místní vláda) investované prostředky vrátí investorům společně s finančním bonusem. Státu se v ideálním případě dobře nastavených cílů (např. návrat bývalých vězňů na pracovní trh) prostředky také vrátí (např. nižší výdaje na podporu v nezaměstnanosti a výběr daní z příjmu). První kontrakty tohoto typu se objevily ve Velké Británii v roce 2009. V Rakousku od roku 2015 funguje první program tohoto typu zaměřený na návrat žen zasažených násilím na pracovní trh.
Za investování s přesahem a pozitivním dopadem je možné považovat také impact investing, kterému jsme se věnovali blíže v roce 2022 díky spolupráci s Tilia Impact Ventures.
Dalším nástrojem vhodným jak pro začínající, tak zkušené filantropy je dárcovský fond. Ten není zatížený nadměrnou administrativou a dává dárkyním a dárcům možnost promyšleně podporovat jimi vybraná témata a oblasti. Více o dárcovských fondech najdete v textu naší Michaely Kreuterové.
Darování jednotlivců a domácností podle výše příjmu
Velcí dárci
Darování jednotlivců s vysokým čistým jměním (HNWI – High-Net-Worth Individuals) se živě diskutuje v USA, kde také mají nejlepší data. Bank of America vydává každé dva roky studii založenou na specificky zaměřeném vzorku lidí s ročním příjmem přesahujícím 200 000 dolarů nebo aktivy ve vyšší hodnotě než 1 milion dolarů (bez primární rezidence). Z dat za rok 2022 vyplývá, že jednotlivci s vysokým čistým jměním mají výrazně vyšší podíly darování, 85 % z nich darovalo v roce 2022, což je o 35 p. b. více než zbytek americké populace. Spolu s tím se ale objevuje mnoho kritiky. Darování velkých dárců nemusí být tak nezištné, jak se zdá. Jejich podpora např. může směřovat na konkrétní neziskové iniciativy spojené s konkrétním politikem, s jehož odchodem nebo zvolením mohou i samotné iniciativy zanikat. Jak moc je tento jev častý v Evropě není jisté.
Výsledky amerického průzkumu se také shodují s dalším výzkumem, který naznačuje, že velcí dárci mnohem častěji peníze darují systematicky a se strategií, čímž se odlišují od zbytku dárců, kteří darují více emotivně nebo podle urgence.
Zajímavý je trend iniciativ darovacích příslibů (Giving pledge, který jsme popsali zde). V nich se vysokopříjmoví lidé, nebo zakladatelé velkých firem zavazují, že za určitých podmínek budou část svého bohatství darovat na prospěšné účely. Populární jsou tyto sliby především v USA. Také jsou ale často kritizované jen jako publicitní krok. Z Čechů v těch nejznámějších – The Giving Pledge (jen pro dolarové miliardáře) a The Founders Pledge (pro zakladatele firem) žádné jméno najít nelze.
Drobné individuální dárcovství
Darování vysokého množství velmi malých částek (např. zaokrouhlení transakcí při platbě kartou nebo darování na dobročinné účely při platbě v e-shopu) je zcela novým fenoménem. I proto k němu prakticky neexistují žádná souhrnná data. Některé výzkumy však už nyní naznačují, že může být tato forma zneužitá jako marketingový nástroj. Nakupujícím příspěvek na charitu umožní „vykoupit se“ ze špatného pocitu a utrácet více peněz při nákupech. Ať jsou již ale motivy za zavedením těchto transakcí jakékoli, lze však očekávat, že se budou nadále rozvíjet.
Okrajově k darování stojí téma crowdfundingu nebo jiným odměnám za podporu. Zde se typicky nejedná o filantropické darování, ale jiný způsob hledání financování pro běžné firmy a produkty, přesto je ale možné hledat prvky těchto systémů i u neziskových organizací. Např. u těch, které vytváří speciální obsah (např. newslettery) jen pro své podporovatele.
Již známým zdrojem jsou příspěvky prostřednictvím telefonů a SMS. Ty jsou celkovým objemem relevantní především pro politické volby v USA, ale svou důležitost mají i v Evropě. Podíl na celkovém objemu je ale spíše menší a konkrétní objemy nejsou známé.
V Česku se stále více rozvíjí darování pomocí dárcovských platforem jako je Darujme.cz nebo Donio. Ty nabízejí pohodlný způsob, jak podpořit konkrétní organizace nebo individuální příběhy. Alternativu tvoří dobročinné aukce. Příkladem je Dobrobot, který funguje od dubna loňského roku a finance z aukcí ve formě darů putují na zajištění vnitřního fungování neziskových organizací.
Doporučení pro český systém
Součástí institucionální analýzy jsou také doporučení pro efektivnější podporu filantropie ze strany státu. Blíže se jim věnujeme v prvním publikovaném shrnujícím textu. Jako příklad uvádíme některá z nich:
- Zlepšit propojení filantropického, neziskového a státního sektoru, tak aby se jeho aktivity doplňovaly. Stát může využít v opodstatněných případech na uskutečnění svých politik neziskové organizace a jejich financování skrze filantropické aktivity, měl by však umět nastavit priority a správné cíle. Filantropické darování nemá stát nahrazovat.
- Českému prostředí chybí k analýze filantropického darování dobrá data. Ta je potřeba začít systematicky sbírat.
- Každý systém státní podpory filantropie má své výhody i nevýhody, základem je však snížit administrativní náročnost, zvýšit efektivitu a předcházet negativním vedlejším efektům.
Celou studii najdete na webu PAQ Research nebo na tomto odkaze.
