„Práce českých a slovenských umělců jsou opravdu zajímavé a obstojí ve světovém kontextu perfektně. Aby ale mohli společnost něčím nezvyklým a novým obohatit, potřebují filantropy a jejich podporu,“ řekla na úvod setkání ve video pozdravu Charlotta Kotíková, historička umění, kurátorka a mecenáška. Zároveň zmínila, že filantropická tradice u nás není silná a ani mezi světovými válkami v tehdejším Československu nebyla příliš rozvinutá. Za jeden z příkladů můžeme označit rodinu Lobkowiczů, která veřejnosti zpřístupňuje unikátní výtvarnou sbírku, pečuje o ni a neustále ji rozšiřuje. „Výtvarné umění je pro nás zdroj každodenní inspirace. Vidím to na sobě, ale také na lidech, kteří procházejí naším výtvarným muzeem. Zároveň má výtvarné umění schopnost posouvat celou naši společnost kupředu,“ popsal svůj pohled William Rudolf Lobkowicz, který byl zároveň průvodcem zájemců o historii sbírky.
Moderátorka večera, Alexandra Bízková z investičního fondu Pro Arte, říjnové setkání uvedla tím, že filantropická podpora výtvarného umění se u nás podobá neprobádanému území a také že jde o jeden z prvních pokusů na toto území vstoupit a zmapovat ho. Přidala také přání a výzvu účastníkům, aby využili setkání k tomu, aby se nejen vzájemně inspirovali, ale hledali možnosti, jak spolupracovat, a vytvořili tak pevnou síť, díky které se výtvarné umění u nás může rozvíjet více než doposud. Jako příklad použila vlastní interpretaci díla japonské umělkyně Chiharu Shioty, The Soul Trembles: „Dílo je tvořeno tenkými nitěmi, které jsou samy o sobě křehké, ale ve velkém množství a vzájemně propojené, tvoří hustou a pevnou strukturu. V přeneseném významu jsou to umělci, sběratelé, investoři a také filantropové, kteří podporují výtvarné umění v jeho existenci a pomáhají mu odolat nepříznivým vnějším vlivům.“
Pestrost výtvarného ekosystému u nás
Výtvarný ekosystém v Česku je pestrý. Pro lepší představu a přehled vytvořil David Korecký, ředitel Nadace pro současné umění, jednoduché schéma. Z něj je patrné, do kterých oblastí vstupuje veřejný zájem a které jsou doménou spíše soukromého sektoru. „Historicky jsou to právě soukromí aktéři a mecenáši, kteří byli u vzniku institucí, které jsou dnes vnímány jako veřejné. Filantropové jsou díky tomu přirozenou součástí výtvarného ekosystému a mají nezastupitelnou roli v rozvoji společnosti,“ přiblížil roli filantropů Korecký. Schéma zobrazuje jak široké je spektrum oblastí a témat, do kterých mohou filantropky a filantropové nasměrovat svou podporu.
„Největší přínos a výhoda filantropů je ta, že mohou podpořit jednotlivce nebo projekty adresně, napřímo to bohužel stát dost často neumí. Filantropové tak mohou podpořit okrajové živé umění, mladé nebo začínající umělce,“ zmínil František Vyskočil, právník a expert na autorské právo v rámci video vstupu, který byl součástí programu. Zároveň zdůraznil, proč je důležité výtvarné umění podporovat: „Právě investice energie nebo financí do něčeho, co je zajímavé a inspirativní, což výtvarné umění bezesporu je, pomáhá tvořit mozaiku kulturního povědomí a civilizovanosti celé společnosti.“
Cest, kterými se filantropky a filantropové mohou vydat, je v rámci ekosystému několik:
- Podpora umělecké tvorby
Mecenáši se mohou věnovat přímé podpoře umělců a kolektivů, inovativních počinů, které překračují dosavadní známá schémata, podpoře mladých a nezavedených tvůrců.
Formy podpory:
- Přímá podpora kreativity umělců a kolektivů
- Tvůrčí stipendia (účelově nevázaná podpora) a sympózia
- Rezidenční programy
Příklad dobré praxe: Programy a podpořené projekty Nadací pro současné umění Praha.
- Podpora vzdělávání veřejnosti a umělců
Vzdělávání veřejnosti zvyšuje poptávku po kvalitním umění, nabourává předsudky a nedůvěru.
Tato oblast zahrnuje:
- Vzdělávací programy muzeí a galerií
- Programy pro školy
- Podpora publikačních aktivit
Příklady dobré praxe: Programy pro školy a širokou veřejnost můžeme najít nejen v institucích působících v kulturních centrech, ale také v menších, lokálních galeriích (např. v Galerii města Třince).
Vzdělávání umělců se týká především rozšiřování jejich dovedností a kompetencí. Podpora se může týkat také:
- Stáží, rezidencí, studia v zahraničí
- Rozšiřování znalostí v oblasti autorského práva a byznysu
Příklady dobré praxe: V Česku působí organizace Fair Art, která poskytuje právní poradenství umělcům.
- Podpora sdílení umění
Sdílení zahrnuje různorodé aktivity s důrazem na lokální centra, projekty s mezinárodním přesahem nebo může jít o projekty, které otevírají důležitá společenská témata (sociální nerovnosti, klimatické změny, duševní zdraví aj.)
Filantropové se mohou zaměřit na:
- Výstavy v galeriích, muzeích, kulturních centrech
- Provoz artist-run spaces
- Publikační činnost – nakladatelé umělecké literatury, většinová periodika
- Festivaly
Příklady dobré praxe: Aktivity napříč Českem mapuje portál Artmap.cz.
- Podpora rozvoje ekosystému
Součástí ekosystému jsou rovněž veřejně působící organizace. Jejich největší přidanou hodnotou je odbornost, přehled a schopnost doplnit bílá místa. Zpravidla jde o oblasti, kde je podpora státu nebo soukromého sektoru nedostatečná.
Mezi tyto organizace můžeme zařadit:
- Nadace, nadační fondy, občanská sdružení, zapsané ústavy, zapsané spolky a jiné veřejně prospěšné organizace, které mají znalost prostředí a jedinečné know-how
- Organizace vytvářející network, advokační činnost umělcům ve vztahu k dalším aktérům
- Organizace s jasně definovaným dopadem, které dokáží být dlouhodobým partnerem filantropů
Příklady organizací s celorepublikovou působností:
Nadace pro současné umění Praha, Agosto Foundation, Společnost Jindřicha Chalupeckého, Spolek Skutek, Artmap, Artalk, Cena Věry Jirousové.
Možnosti filantropické podpory
Jakmile se filantropka nebo filantrop rozhodne, kterou cestou se vydá a kterou z oblastí podpoří, stojí před rozhodnutím, jakou formu zvolit. Možnosti filantropického zapojení do rozvoje výtvarného umění během setkání představila Dagmar Goldmannová, ředitelka Via Clarita. „Filantropové si mohou zvolit různé způsoby podpory výtvarného umění. Může jít o jednorázovou podporu a díky ní pomoct vzniku nebo rozvoji konkrétního projektu. Mohou navázat dlouhodobou spolupráci a partnerství např. vzdělávacího nebo grantového programu, případně výstavního cyklu. A vydat se mohou také cestou vlastního projektu, kdy vytvoří program v rámci existující nadace, nebo založí úplně novou organizací,“ popsala Goldmannová. U každé z možností by podle ní měli mecenášky a mecenáši zvážit, zda bude podpora finanční, anebo se rozhodnou darovat také svůj čas, energii nebo sdílet s podpořenými své know-how.
Důležité je myslet také na následující body a klást si klíčové otázky:
- Jsou mé filantropické aktivity udržitelné? Především pokud jde o dlouhodobou podporu, musí si být filantropky a filantropové vědomi svých finančních ale také kapacitních možností (energie, čas, znalost dané oblasti), zároveň je ale také vhodné zvážit celkovou udržitelnost podporovaného projektu.
- Jak změřit výsledky? Důležité je rozpoznat a vyhodnotit si, jaké má dárce od podpořeného projektu očekávání, zda je možné si stanovit konkrétní měřitelné cíle, a jaké nástroje, metodiky nebo postupy k tomu zvolit.
- Jak moc je organizace nebo podpořený závislý na dárci? Otázka, která souvisí s udržitelností. Pokud je filantropická podpora pro projekt klíčová a zároveň hrozí riziko, že o ni podpořený projekt přijde, je potřeba najít cestu k efektivnímu vícezdrojovému financování.
- Mám odvahu podpořit nové projekty? S každým novým projektem přichází riziko, že se mu nepodaří naplnit očekávání, zároveň platí, že vložená důvěra a podpora mohou přinést v rámci dané oblasti nové inovativní přístupy, které budou mnohem účinnější, než ty zažité, u kterých mají filantropové větší jistotu.
- S kým budu v rámci podpory spolupracovat? Filantropové mohou zvolit solitérní postup, spolupráce s dalšími dárci může přinést nejen více zdrojů, ale také nové pohledy a přístupy. Spojení sil a synergie může přinést pozitivní změny a dopad dříve a v mnohem větším měřítku.
- Je v mých silách a možnostech věnovat se podpoře dlouhodobě? Dlouhodobá podpora je obecně klíčem k řešení komplikovaných problémů a výrazným změnám, např. těm systémovým. Tedy na příkladu filantropie ve výtvarném umění to může být snaha o změnu vzdělávání veřejnosti. Pokud jich chtějí filantropové dosáhnout, musí počítat s tím, že první výrazné výsledky se mohou dostavit až v horizontu 5-10 let.
- Uvědomuji si všechny právní náležitosti? Český právní systém a legislativa nabízí dárcům určité výhody (např. daňové zvýhodnění). V případě rozjezdu vlastního projektu s právní subjektivitou anebo při darech většího objemu určitě stojí zato dobře zvážit všechny právní a daňové souvislosti.
Ve druhé části shrnutí představujeme zkušenosti Andrey Hoffman Nečasové, Václava Dejčmara a Josefa Maixnera, kteří se dlouhodobě věnují podpoře výtvarného umění. Součástí jsou také doporučení, která zazněla během společné diskuze.
Odbornými garanty byli investiční fond PRO ARTE a Nadace pro současné umění Praha.
Za podporu setkání děkujeme našim partnerům, bez kterých by se akce nemohla konat: Erste Private Banking, Abakus nadační fond zakladatelů Avastu, House of Lobkowicz, EMUN, N1 a Oldřich Myslivec ze společnosti Family Office Partners.
Foto: Tomáš Princ
Video: Janek Rous
