„Věřím, že pokud někde vznikne nějaké zlo, tak se vždycky vygeneruje ještě větší dobro a touha měnit věci k lepšímu,“ řekl na úvod setkání v centru Opero Martin Vohánka, filantrop, CEO společnosti Eurowag a zakladatel Nadace BLÍŽKSOBĚ. 17. dubna se na tomto místě setkali zástupci státu, neziskového, soukromého a filantropického sektoru a diskutovali nad tím, jak pokračovat v efektivní integraci ukrajinských uprchlíků v České republice. Díky datům a analýzám z PAQ Research jsme měli možnost zhodnotit, jak úspěšné byly snahy o zvládnutí bezprecedentní situace, kdy během krátké doby do České republiky dorazilo přes 400 tisíc válečných uprchlíků. Martin Vohánka zmínil, že v uplynulém roce byla důležitá spolupráce napříč sektory. Ta podle něj přispěla k tomu, že se nenaplnily nejčernější scénáře a předpovědi a zároveň dává velkou naději do budoucích výzev spojených nejen s integrací ukrajinských uprchlíků.

V krátkém shrnutí setkání najdete také přehled doporučení a témata související s integrací uprchlíků, které mohou donoři podpořit.

Výzvy a úspěchy

Daniel Prokop ve své prezentaci zrekapituloval uplynulý rok a představil výstupy studie, která vycházela z výzkumné série Hlas Ukrajinců v Česku, kterou PAQ Research od června 2022 realizuje.

Podle studie se naplnily následující predikce a varování:

•  Až 2/3 uprchlíků, kteří v Česku setrvali alespoň dva měsíce, zde zůstali. Podobný je průměr uprchlických vln v posledních dvou dekádách.
• Řada uprchlíků pracuje, ale často v nekvalifikovaných a nestabilních pracích.
• Omezená kapacita výuky češtiny pro děti i dospělé zpomalila rozvoj jazykových schopností.
• Bez systému relokace došlo k přetížení některých měst a regionů.
• Vzdělávání se potýká s omezenou účastí a kapacitami v mateřských a středních školách.
• V posledních měsících brzdí přechod z ubytoven do bytů omezená nabídka nájmů a nezrekonstruované obecní byty.

Na druhou stranu se díky opatřením státu a práce neziskových organizací, obcí a dobrovolníků a díky podpoře soukromého sektoru a donorů podařilo odvrátit některé hrozby:

• Zvýšení podpory bydlení u místních domácností navýšilo ubytovací kapacity a pomohlo až 40 % uprchlíků. Mobilizovány byly kapacity hotelů a ubytoven. Situace v bydlení v roce 2022 reflektovala spíše pozitivní scénář z úvodní studie.
• Až na některé regiony se uprchlíci vzdělávají v českých třídách. Na počátku byl přitom plánován vznik ukrajinských škol.
• Podpora v bydlení a humanitární dávka redukovaly extrémní projevy chudoby.
• Většina uprchlíků díky zpřístupnění trhu práce pracuje (byť pod svou kvalifikací).
• Snahu o uplatnění a adaptaci v Česku oceňuje i většina Čechů. Výrazně to souvisí s tím, že od léta 2022, po poklesu z úvodního nadšení, již neklesá podpora přijímání uprchlíků.

Studii společně s přehledem obecných doporučení pro integraci v letošním roce a pro následující období najdete na stránkách PAQ Research.

Na prezentaci Daniela Prokopa navázalo několik diskuzních bloků. V panelu věnovanému práci a bydlení vystoupil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a národní koordinátorka pro integraci a adaptaci válečných uprchlíků z Ukrajiny Klára Šimáčková Laurenčíková, analytik pracovního trhu ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský a ředitel sociálních a vzdělávací programů Člověka v tísni Jan Černý. O vzdělávání a volném čase diskutovala Klára Šimáčková Laurenčíková s Pavlou Katzovou, vrchní ředitelkou sekce ekonomické a legislativní MŠMT, Kristýnou Titěrovou, programovou ředitelkou organizace META, Natálií Dubanevičovou z Junáka – Českého skauta a Zdeňkem Slejškou z Eduzměny. Poslední diskuzní blok se věnoval duševnímu zdraví, tématu, které se ukázalo jako velmi důležité nejen v souvislosti s integrací, ale v posledních letech také v rámci české společnosti. O tématu diskutovala Klára Šimáčková Laurenčíková společně s Petrem Winklerem, ředitelem NÚDZ.

Kam mohou donoři nasměrovat svou podporu

Z diskuzních panelů, z podkladů PAQ Research a ze závěrečného shrnutí moderátora setkání Jana Lukačeviče vzešlo několik doporučení pro soukromý sektor a donory. Mezi ty obecné je možné zařadit např. adresnou pomoc. Stát stěží nebo velmi neefektivně dostává potřebnou pomoc k menším projektům nebo iniciativám. Jeho rolí je však přinejmenším shromažďovat informace a dostávat je na relevantní místa. Donoři mají v tomto případě mnohem větší možnosti a flexibilitu, a to i v rámci specifických skupin nebo regionů. Během večera často zaznívala potřeba strategické, jednotné a soustředěné komunikace ze strany státu. V tomto ohledu stát jednoznačně zaostává, je limitován zdroji i expertízou. Komunikační kampaně jsou tak dobrým prostorem pro zapojení jak filantropů, tak neziskových organizací.

Následují konkrétní příklady v jednotlivých oblastech.

V oblasti vzdělávání je vhodné podpořit:

• Asistenci se zápisy (MŠ, SŠ).
• Jazykovou příprava k přijímačkám na SŠ.
• Vzdělávání vzdělavatelů (např. učitelů češtiny).
• Online aplikace a jinou podpora učení češtiny.
• Psychosociální podporu i ve škole.

V oblasti práce a bydlení:

• Online jazykové kurzy pro dospělé.
• Asistenci s hledáním práce v kvalifikaci (weby, neziskové organizace, mentoring).
• Pomoc se splácením kaucí v nájemním bydlení.

V oblasti volného času a duševního zdraví je vhodné podpořit:

• Bezplatné volnočasové aktivity pro děti a mladistvé (např. dodatečná podpora tam, kde není dostatek obecních financí).
• Identifikaci a implementaci takových aktivit, které nutně nejsou podle integračních metodik, ale jsou ze strany ukrajinské komunity chtěné.
• Komunitní integrační, terénní a nízkoprahové aktivity.
• Větší počet psychologů pro ukrajinské uprchlíky.
• Školení učitelů, pedagogických pracovníků nebo asistentů v rozpoznávání duševních obtíží.
• Rozšíření kapacit v krizových službách.

Na úrovni systémových opatření a komunikace je možné podpořit:

• Analýzy a mapování nejlepší praxe a jejich následné sdílení a šíření.
• Advokacii efektivní integrační politiky na straně státu.
• Jednotnou komunikaci napříč sektory, aby informační zdroje byly přehledné a nepřinášely rozdílné či protichůdné informace.
• Strategickou komunikace na úrovni státu tak, aby byla dlouhodobá a fungovala jako podpůrný pilíř integrace.
• Komunikaci příběhů úspěšné adaptace ukrajinských uprchlíků a hledání mluvčích z ukrajinské komunity.
• Tvorbu vhodných a srozumitelných materiálů (např. kde a jak si mohou ukrajinští uprchlíci zažádat podporu). Materiály by měly reflektovat potřeby zranitelných skupin.

Tato doporučení vycházejí také ze sondy, kterou Via Clarita ve spolupráci s PAQ Research provedla na začátku roku pro Nadaci České spořitelny, a do které se zapojilo více než 40 významných českých nadací, nadačních fondů nebo donorů. Výsledky si můžete přečíst zde.

Děkujeme partnerům, bez kterých bychom setkání nemohli uskutečnit – Nadace BLÍŽKSOBĚ, Nadace České spořitelny, Nadace RSJ, Abakus – nadační fond zakladatelů Avastu, PAQ Research, OPERO a Umění vína.

Rok poté: dopady války na Ukrajině navázalo na první společné setkání, které se uskutečnilo na konci března 2023.

Foto: Tomáš Princ