Obsahem setkání byla diskuze nad doporučeními, která vzešla ze studie PAQ Research a Českých priorit – Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+. Smyslem události, kterou jsme zorganizovali během velmi krátkého času, bylo najít způsoby, jak mohou stát, neziskový a donorský sektor společně efektivně pomáhat lidem, kteří prchají před válkou. Část doporučení směřovala také k filantropům, respektive nadacím a nadačním fondům, protože právě na jejich popud a s jejich podporou se diskuze uskutečnila.
Integrace je klíčem k efektivní pomoci
„Z krize nás může vyvést jen semknutí a spolupráce,“ zmínil během své video zdravice na úvod Martin Vohánka, hlavní majitel společnosti Eurowag a jeden ze zakladatelů Nadace Blížksobě, která společně s Nadací České spořitelny setkání podpořila.
Že se ocitáme v krizových časech se potvrdilo už během prvních dnů a týdnů války na Ukrajině, kdy se ukázalo, že dopady budou dlouhodobé a okamžitá pomoc (byť rekordně štědrá v případě malých i velkých dárců) nebude stačit. Podle posledních informací v Česku našlo útočiště již více než 300 tisíc uprchlíků a vládní scénáře počítají až s půl milionem příchozích. Jedná se a půjde z velké části o matky s dětmi. Přestože má část z nich v plánu vrátit se zpět, z dat vyplývá, že část z nich u nás zůstane středně dlouhou dobu (přibližně 2–5 let) nebo dlouhodobě (6 a více let). Proto, abychom situaci zvládli, je potřeba urychleně připravit strategii integrace a začít ji naplňovat.
Tři klíčové oblasti – bydlení, vzdělávání a práce
Daniel Prokop (PAQ Research) a Ladislav Frühauf (České priority) na úvod představili obecná doporučení státnímu sektoru. Mezi nimi například potřebu jednotného řízení a centrální koordinace, práce s daty, koordinace na regionální úrovni, a především zapojení samotných uprchlíků.
Poté si moderátor setkání Jan Lukačevič pozval na pódium diskutující, jimiž byli zástupci státního a neziskového sektoru. Za státní sektor se panelové diskuze účastnili: Olga Richterová (místopředsedkyně Poslanecké sněmovny), Robert Plaga (náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy), Jana Skalková (vedoucí poradců ministra práce Mariana Jurečky), Pavla Novotná (ředitelka odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR) a Vít Šimral (radní hl. města Praha). Za neziskový sektor debatovali: Magda Faltová (Sdružení pro integraci a migraci) Andrea Krchová (Konsorcium nevládních organizací pracující s uprchlíky), Klára Šimáčková Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání), Šimon Pánek (Člověk v tísni) a Martin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům).
Takto velká a různorodá skupina diskutujících měla nesnadný úkol: okomentovat doporučení v jednotlivých oblastech studie – bydlení, vzdělávání a práce. Ve všech oblastech došli diskutující ke shodě, že je potřeba efektivně spolupracovat a pomoct by mohla platforma nebo meziresortní orgán, kam budou přizvány všechny zapojené strany.
Bydlení
Z dat a zkušeností ze zahraničí vyplývá, že stěžejní pro úspěšnou integraci je zajištění ubytování a následně dlouhodobého bydlení. Martin Rozumek zmínil důležitý faktor, který přispívá k tomu, že uprchlickou vlnu Česká republika zvládá – pomoc soukromého sektoru (hoteliérů) a zejména občanů, kteří nabízejí vlastní domy nebo byty. Zdůraznil také, že kapacity docházejí a je potřeba podpořit ty, kteří pomáhají a pomoc nabízejí. Za stát ubezpečila Olga Richterová všechny přítomné, že na zajištění kapacit na krajských úrovních už se usilovně pracuje a v plánu je zpřístupnit byty, které jsou nyní v režimu rychlých oprav.
Vzdělávání
S oblastí bydlení je také úzce spojena oblast vzdělávání. Nápor na vzdělávací systém se očekává tam, kde bude zvýšená koncentrace uprchlíků. Podle Roberta Plagy se očekává, že od 1. září nastoupí do škol o 120 tisíc dětí více. Ke zvládnutí situace podle autorů studie nejvíce pomůže začlenění dětí do standardního vzdělávacího procesu. Stát by se proto měl vyhnout vytváření ukrajinských škol a segregaci dětí. Pomůže také vznik dětských skupin (řešení nedostatku míst v mateřských školách) nebo intenzivní výuka češtiny. Pomoc budou potřebovat také děti a žáci, kteří budou přecházet na střední školy.
Klára Šimáčková Laurenčíková poznamenala, že školství prošlo náročným obdobím covidu, spousta učitelů je vyčerpaná a nyní stojí před další výzvou. Je proto nutné zaměřit se na posílení kapacit škol, aby se systém dál nepřetěžoval.
Panelisté se shodli, že v oblasti vzdělávání může pomoci také nadační a soukromý sektor, a to v bílých místech, která na mapách potřeb vznikají. Jde o oblasti psychosociální podpory, zvyšování kvalifikace učitelů nebo pedagogických pracovníků nebo pomoc dětem s různými hendikepy. Podpora se nesmí omezovat jen na děti, protože je potřeba vzdělávat i dospělou populaci – jazykově a kompetenčně.
Práce
V oblasti práce musí stát reagovat velmi pružně a rozvolnit např. uznávání kvalifikací. Důležité také bude, aby stát důsledněji dostával lidi z nelegálních a pololegálních struktur, do kterých se mohou zranitelné skupiny snadno dostat.
V rámci panelu se diskutující shodli na tom, že příchod nových lidí na pracovní trh je příležitost, ze které může Česká republika dlouhodobě těžit. Martin Rozumek však upozornil na to, že většina uprchlíků jsou matky s dětmi, a to velmi malými, takže jejich zapojení do pracovního procesu bude těžké a bude vyžadovat trpělivost. Také tato oblast a podpora právě této skupiny může být příležitost pro donory. Na závěr diskuze k tématu práce Pavla Novotná zmínila, že je ráda za kooperaci ministerstev a doufá, že spolupráce bude fungovat nejen v souvislosti s uprchlíky, ale také s řešením cizinecké legislativy a administrativy.
Doporučení donorům, kteří chtějí podpořit integraci
Závěr setkání patřil doporučením pro donory ze soukromého a filantropického sektoru. Jejich zapojení v integraci bude pro její úspěšné zvládnutí klíčová, a proto přinášíme přehled všech bodů, které Ladislav Frühauf a Daniel Prokop představili.
Hlavní principy pomoci
Doporučení jsou postavena na následujících výchozích principech:
-
- Integrace bude prospěšná pro Česko i Ukrajince
Ukrajinci, kteří v ČR zůstanou, třeba jen v rozmezí 2–5 let, budou moci efektivně pomáhat při obnově Ukrajiny. - Stát nelze nahradit v oblasti plošných investic, lze mu však pomoci
Zde má stát nezastupitelné místo, a především prostředky ve výši vyšších desítek miliard, kterými soukromý sektor nedisponuje. Donoři mohou státu pomoct rychlým a efektivním investováním řádově nižších částek způsobem, který veřejným politikám pomáhá, urychluje je apod.
- Integrace bude prospěšná pro Česko i Ukrajince
-
- Pochopit limity decentralizovaných systémů
Ve vzdělávání mohou školy, které se snaží a situaci zvládají, na sebe stahovat zátěž z celého systému a ostatní školy tak budou stále více zaostávat. Proto je vhodná podpora systémového řízení, které by vyrovnalo rozdíly mezi školami, regiony a kraji.
- Pochopit limity decentralizovaných systémů
-
- Využít výhody byznysu
Zejména jeho rychlost a flexibilitu financí (akcelerace rozvoje a změny), prosazování nepopulárních opatření nebo sdílení příkladů dobré praxe (ze zahraničí apod.).
- Využít výhody byznysu
Na které oblasti se v podpoře zaměřit
Donoři, filantropové a nadační sektor v současné chvíli, ale také z dlouhodobého hlediska, mohou pomoct v následujících 9 oblastech, které se vztahují k podpoře neziskových a nevládních organizací a také ke spolupráci s veřejnou sférou.
-
- Navýšení kapacit klíčových pomáhajících neziskových organizací
Neziskové nevládní organizace jsou již nyní a dále budou hlavním pilířem sociální práce a pomoci. Podpora by měla mířit do navýšení jejich kapacit a měla by být včasná, aby se nemusely budovat až v době, kdy přijde financování státu. - Zaměření se na “zapomenuté” cílové skupiny a nepopulární témata
- S příchodem uprchlíků se už nyní objevují témata a oblasti, které nejsou hlavní prioritou státu a mohou být i veřejně nepopulární a podceňovaná. Je to příležitost pro donory, kdy jejich podpora může směřovat do řešení psychologické pomoci, zdravotních problémů (TBC, AIDS) nebo do podpory ukrajinských Romů.
- Rozjezd projektů s plánem předání státu
Projekty, které vznikají nebo jsou v plánu, by měly počítat s následným předáním státu, a to jak databází, tak metodik. Může jít třeba o vytváření databází učitelů českého jazyka nebo zrychleného zapojování nových učitelů do vzdělávacího systému. - Podpora projektů s pákovým efektem
Soukromý sektor může využít flexibilitu financí a díky tomu redukovat nejistotu. V oblasti bydlení může jít o garantované nájemní bydlení (garance kaucí a poničení místo placení samotných nájmů) nebo bezúročné půjčky na rekonstrukci za účelem ubytování uprchlíků. - Tvorba výstupů, které nejsou limitovány a brzděny personálními omezeními
Donoři mohou podpořit v této oblasti vzdělávání v podobě online kurzů zaměřených na řešení psychologických problémů nebo překlady ukrajinského kurikula, vytvoření metodiky koordinace pracovníků ve školách nebo koordinace pracovníků ve vzdělávání (např. učitelé a asistenti). - Organizace datových toků nutných pro řízení
Pro úspěšnou integraci budou zásadní data. Donoři mohou pomoct např. při vytvoření online systému sledování kapacit škol nebo sledování kapacit v regionech. Je zde však nutná předchozí dohoda na převzetí ze strany státu a odpovědných ministerstev. - Podpora rozhodovacích procesů založených na faktech a datech
Příkladem může být pravidelná svodka, jak v integraci v postupuje Polsko nebo jiné země. To může následně pomoci při přípravě konkrétnějších návrhů v oblasti práce, bydlení, vzdělávání a zdraví. - Dát hlas samotným Ukrajincům v ČR
Soukromý sektor může podpořit výzkumy mezi uprchlíky, díky kterým můžeme zjistit konkrétní bariéry na pracovním trhu nebo ve vzdělávání. Důležitými hlasy a klíčovými stakeholdery se mohou stát mluvčí z ukrajinské diaspory. Pro úspěšnou integraci bude důležité také zaměstnávání Ukrajinců v rámci českých neziskových a nevládních organizacích, ale také ve veřejné správě. - Vliv v rámci byznysu a politiky
Donoři mohou efektivně lobbovat za integraci v rámci byznysu a firem. Díky tomu se může zrychlit vznik dětských skupin, uznávání kvalifikací, zvýšení časové dotace pro výuku češtiny, nevyužívání problematických agentur a navýšení klíčových investic. Pokud bude soukromý sektor ukazovat příklad dobré praxe, dá tím návod a možnosti státu, jak postupovat na systémové úrovni.
- Navýšení kapacit klíčových pomáhajících neziskových organizací
Výše uvedený přehled doporučení je základním nástinem možného zapojení donorů. Vycházel z dostupných dat a zahraniční praxe. Už teď je však patrné, že se budou objevovat bílá místa, nové oblasti a problémy a také příležitosti, jak pomáhat.
Strategická komunikace a spolupráce bude klíčová
Jak Jan Lukačevič na závěr zmínil: „Výzva, které čelíme, bude dlouhodobá, bude se vyvíjet a v této chvíli jsme teprve na začátku. Bude potřeba koordinace na mnoha úrovních, a především komunikace dvojího typu: meziresortní a strategická. Strategicky by stát měl komunikovat především s veřejností. Představitelé státu by měli říkat, že uprchlíci jsou příležitost. Nálada ve společnosti se totiž bude měnit, což už se nyní děje, a názor veřejnosti ovlivňuje také ochotu a odhodlání volených zástupců jednat.“
Okamžitě po skončení diskuze mezi účastníky zaznívaly konkrétní návrhy a řešení a sešla se skupina zástupců neziskových organizací, donorů a státu, kde se řešily možnosti společného postupu v tématu vzdělávání.
„Vůle a snaha všech v této krizi obstát, je obrovská,“ říká Dagmar Goldmannová, ředitelka Via Clarita. “Jsem velmi vděčná za to, že jsme s Via Clarita společně s PAQ Research a Českými prioritami setkání zorganizovali a že se nám podařilo pozvat k diskuzi jak zástupce neziskových organizací a donorů, tak zástupce veřejné správy. Je důležité, že ochota všech spolupracovat je veliká a doufáme, že se díky tomu podaří pomoc efektivněji koordinovat,“ doplnila Goldmannová.
DĚKUJEME PARTNERŮM AKCE NADACI BLÍŽKSOBĚ, NADACI ČESKÉ SPOŘITELNY A OPERO.
