Co je to systémová změna
Systémová změna řeší základní příčiny společenských problémů, nejen jejich symptomy. Nejedná se o rychlé řešení, protože hluboce proměňuje strukturu, transformuje zvyky, vztahy, pravidla či způsoby myšlení a posouvá mocenskou dynamiku, která systém řídí. To vše díky spolupráci různorodých aktérů. Pro lepší pochopení, co systémové změny obnáší, můžeme uvést jednoduchý příklad:
Pokud se jako donor rozhodnete řešit zaměstnávání matek, které se do pracovního procesu plánují vrátit po mateřské nebo rodičovské dovolené, tak můžete podpořit kariérové poradenství zaměřené na tuto cílovou skupinu. Je to rychlé řešení, které ale nejde k podstatě problému, kterými jsou struktura trhu práce a nedostatek flexibilních úvazků. Na tyto problémy se zaměříte, pokud se budete snažit o systémový přístup. A pokud uspějete, tak se i díky vaší podpoře klíčových aktérů změní k lepšímu celý systém.
Jak efektivně financovat systémové změny
Studie Ashoka Vstříc komplexitě popisuje 5 zásad pro efektivní podporu dosahování systémových změn. Autoři studie vycházeli ze současné literatury a ve více než 60 rozhovorech vyzpovídali dárce, zprostředkovatelské organizace a lídry systémových změn a provedli dotazníkové šetření mezi více než 110 lídry systémových změn. Studie obsahuje konkrétní doporučení, jak uvést těchto pět navržených zásad do praxe.
Osvojte si systémové myšlení
Dárci se systémovým přístupem se snaží dobře porozumět systémům, které je třeba změnit a najít tak nejvhodnější cestu k “cílovému stavu”. Uvědomují si, že jejich vlastní vnímání ovlivňuje definici hranic systémů, které jsou předmětem jejich zájmu, a aktivně spolupracují s různými aktéry, aby lépe porozuměli danému systému jako celku. Chápou také, že i oni jsou součástí systému a že jejich vlastní organizace (např. nadace nebo nadační fond) může přímo či nepřímo přispívat k systémovým vzorcům, které chtějí změnit.
Systémoví donoři přetvářejí svou vlastní organizaci tak, aby dokázala podporovat systémové přístupy. Rozvíjejí nové dovednosti svého týmu, například schopnost rozpoznávat systémy a porozumět jim, budují vyšší toleranci vůči rizikům a učí se ze zkušeností a chyb, díky čemuž umí nakládat s nejistotou a změnami. Přijetím systémového přístupu dárci lépe rozumějí tomu, kde je jejich podpora potřebná a jak může být nejúčinnější.
Podporujte iniciativy usilující o systémovou změnu, které se v průběhu času vyvíjejí
Systémoví donoři podporují transformativní vize lídrů systémových změn, nikoli konkrétní projekty. Systémová změna začíná u jednotlivců, kteří rozumí určitému problému do hloubky a mají vizi, jak jej změnit. Jejich vize se však málokdy promítají do jasně daných projektů s definovanými aktivitami a měřitelnými výstupy. Nápady, jak by bylo možné vize dosáhnout, se spíše vyvíjejí společně s tím, jak se lídři systémové změny učí.
Namísto poskytování financí na předem definované aktivity a sledování jejich výstupů kladou důraz na takové výsledky, které představují milníky na cestě k dosažení zamýšlené systémové změny. Také to znamená, že vztahy mezi systémovými donory a lídry systémových změn se obvykle budují delší dobu než v případě krátkodobých nebo jednorázových projektů. V takových vztazích je lídrům systémových změn ponechán dostatečný prostor k tomu, aby si sami určovali směr.
Systémoví donoři tak například poskytují finanční podporu, kterou lze využít flexibilně na pokrytí různých provozních výdajů, jako jsou cestovní náklady, advokační práce, networking a účast na různých akcích, monitorování a evaluace, případně podpora iniciativ budujících důvěru prostřednictvím podpory dalších lídrů systémových změn.
Navazujte skutečná partnerství
Systémoví donoři si uvědomují mocenskou dynamiku mezi sebou a lídry systémových změn a se svým vlivem nakládají velmi citlivě. Z prostého faktu, že dárci poskytují lídrům systémových změn finanční prostředky, mezi nimi vzniká mocenský rozdíl (a to bez ohledu na úmysly).
Lídři systémových změn a dárci budou schopni měnit systémy jedině pokud budou mít skutečně rovnocenné vztahy. K tomu neodmyslitelně patří svoboda a důvěra lídrů, že mohou svým dárcům říct, co potřebují – a co nepotřebují. Systémoví donoři by se měli snažit o předání rozhodovacích pravomocí do rukou lídrů systémových změn a zdůrazňovat, že jejich případný nesouhlas nebude mít žádné negativní důsledky. Systémoví donoři navíc sami sebe vnímají jako součást systému, který chtějí změnit, a neustále reflektují, jak jejich chování ovlivňuje systém a jeho složky.
Systémoví donoři si uvědomují, že financování znamená víc než jen poskytovat peníze. V mnoha případech mohou dárci poskytovat cennou nefinanční podporu, například v podobě předávání znalostí, přístupu k dalším cenným kontaktům, zvyšování povědomí o systémových změnách nebo poskytování specifických expertních znalostí (např. o právních otázkách, procesu tvorby politik, strategii).
Připravte se na dlouhodobý závazek
Systémoví donoři jsou realističtí, pokud jde o dobu potřebnou k dosažení systémové změny. Okamžitě viditelné výsledky mohou dárce nesmírně těšit, málokdy jsou však v souladu se systémovým přístupem. Dosažení systémové změny může trvat roky a jednotlivé činnosti mají obvykle pouze nepřímý dopad.
Lídři systémových změn nevymezují svou práci obvykle optikou jednotlivých projektů, ale optikou několika dlouhodobých iniciativ, což bývá v rozporu s financováním, které klade důraz na dosažení krátkodobých výsledků. Krátké cykly financování navíc vedou lídry systémových změn k tomu, že ve výsledku tráví značné množství času zpracováním žádostí o budoucí financování, místo aby pracovali na systémové iniciativě. A v neposlední řadě systémové změny obvykle vyžadují spolupráci s širokým spektrem partnerů, jejíž navazování může trvat dlouho. Systémoví donoři se proto prodlužování lhůt přizpůsobují, zejména pokud zamýšlená systémová změna vyžaduje součinnost třetích stran, např. zástupců státní správy.
Systémoví donoři si uvědomují, že iniciativy se v průběhu řešení daného problému mění. Mnozí dárci očekávají, že o financování projektu se budou rozhodovat na základě toho, zda má projekt od začátku až do konce jasně definovanou cestu. Úspěch (a tedy i další financování) si odvozují od toho, nakolik se organizace bude tohoto plánu držet – i když se časem může ukázat, že se nejedná o nejlepší využití zdrojů. Tato logika při dosahování systémových změn nefunguje, protože už z podstaty jejich komplexity dochází ke zvratům, které nebylo možné na začátku iniciativy předvídat, dost možná také proto, že se pochopení základních příčin problému ze stran lídrů systémových změn prohloubilo v průběhu jejich práce.
Spolupracujte s dalšími aktéry
Systémoví donoři se spojují s ostatními dárci a zvyšují svou efektivitu koordinovaným jednáním. Vytváří základ pro různorodé cíle, zaměření a přístupy, které přispívají k rozvoji živé společnosti a prostředí, v němž žijeme. Spolupráce mezi dárci může nabývat různých podob a je-li o ni dobře pečováno, může být velice úspěšná. V některých případech může dokonce krátit čas, který lídři systémových změn tráví nad úkoly, které by za normálních okolností museli opakovaně vykonávat u každého jednotlivého dárce – jako je např. podávání žádostí o nové financování a reporting.
Systémoví donoři tvoří silné sítě, do kterých se mohou lídři systémových změn zapojit. Systémová změna je příliš velká na to, aby ji dokázal uskutečnit jeden člověk nebo jedna organizace. Systémoví donoři proto nejenže podporují spolupráci mezi lídry systémových změn a podporují rozvoj jejich iniciativ, ale také posilují jejich vztahy s dalšími aktéry.
Podrobná doporučení a příklady světových lídrů systémových změn najdete ve zmiňované studii Vstříc komplexitě, kterou vydala Ashoka a McKinsey ve spolupráci s dalšími partnery.
S podporou systémových změn máme zkušenosti i v České republice
Studie Vstříc komplexitě byla podkladem pro setkání, které jsme společně s československou pobočkou organizace Ashoka zorganizovali 21. března v Praze. Na setkání vystoupili a své zkušenosti s podporou a realizací systémových změn sdíleli Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a sociální inovátorka v oblasti inkluzivního vzdělávání dětí, Martina Břeňová, ředitelka Nadace OSF, Martin Ducháček, filantrop, Radek Hábl, sociální inovátor v oblasti řešení exekucí, Jan Barta, filantrop a podporovatel systémových změn, Pale Fire Capital, Markéta Pěchoučková, Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ze setkání, jehož partnerem byli Nadace České spořitelny, Nadace BLÍŽKSOBĚ, Jan Barta a Martin Ducháček a Alma Prague, připravujeme shrnutí, které si budete moct přečíst příští týden.
Text vznikl ve spolupráci s Rado Pittnerem z Ashoka CZ&SK, který březnové setkání moderoval.
Úvodní grafika: Ashoka CZ&SK
