Český filantropický sektor sehrál během pandemie Covid 19 významnou úlohu. Nástup a průběh pandemie sice přinesl řadu problémů, ale vyvolal zároveň velkou vlnu štědrosti a solidarity. Nasvítil však také nově důležitá filantropická témata, jako je kvalita života seniorů, situace samoživitelů, materiální zázemí rodin s dětmi nebo duševní zdraví. Média připomínala třeba bezprecedentní dar na výzkum covidu ve výši 25 milionů dolarů od The Avast Foundation nebo štědrý program rychlých grantů na podporu seniorů od Karel Komárek Family Foundation, také online darování obecně obrovsky rostlo.
Podle odhadů Fóra dárců šlo v roce 2019 na veřejně prospěšné účely 8,45 mld Kč, z toho individuální dárci darovali 2 miliardy, firmy 4 miliardy, nadace a nadační fondy rozdělily 1,8 miliardy a na veřejných sbírkách se vybralo 650 milionů korun.
Darování roste od roku 2000 výrazně rychleji než HDP. V Česku je registrováno přes 2700 nadačních fondů a nadací – ty tvoří přibližně pětinu z tohoto počtu.
Hledat to podstatné
Objem prostředků použitých na filantropii je jistě zajímavý, badatelky však zajímaly ještě další aspekty, které krize do české nadační filantropie přinesla. V rámci výzkumu Lessons learnt českých nadací a nadačních fondů v reakci na pandemii Covid 19, se zaměřily na reakci českých nadací a nadačních fondů v několika oblastech, které mohly ovlivnit efektivitu nadační podpory během pandemie.
„Zajímalo nás, jaké změny zaznamenaly nadace a nadační fondy ve strategii a směřování své podpory, ve vztazích se svými grantisty a partnery, ve způsobu rozdělování finančních prostředků a ve spolupráci s dalšími aktéry,“ říká Barbora Komberec Novosadová, která se v rámci svého PhD. studia zabývá rolí nadací ve společnosti.
„S výběrem oblastí, na které jsme výzkum zaměřili, jsme se inspirovali u výzkumu z USA (Finchum-Mason E, Husted K, Suárez D.: 2020) a kategorie odpovědí jsme upravili pro respondenty v českém prostředí. S výzkumem jsme oslovili na 220 nadací a nadačních fondů, z nichž 100 patřilo mezi ty největší. A odpovědi se nám sešly od 38 z nich,“ doplňuje Dáša Goldmannová, ředitelka Via Clarita.
Inspirací pro výzkum byla také iniciativa českých nadačních fondů, nadací a individuálních dárců Stojíme při vás deklarující závazek vstřícnosti a větší flexibility vůči jejich grantistům.
Nejdůležitější zjištění
Výzkum bude podle autorek klíčovým faktorem pro rozvoj české filantropie, pokud jeho výsledky budeme využívat pro strategické učení v našich rozhodnutích a přístupech. „Právě proto se rozhodly shrnout výsledky výzkumu s pomocí matice STILL framework, která se zaměřuje na zmapování souboru intervencí a přístupů, kterými české nadace a nadační fondy reagovaly na pandemii Covid 19,“ vysvětlují. Získaná data se tak snaží interpretovat skrze tyto 3 oblasti:
- Úspěchy (successes)
- Skryté poklady (treasures)
- Příležitosti ke zlepšení (improvements)
Přidávají navíc vlastní čtvrtou, kterou jsou Ponaučení (lessons learnt). „Obsah matice vychází z naší interpretace níže prezentovaných kvantitativních dat, která spojujeme s kvalitativním hodnocením respondentů, v dialogu s americkým výzkumem (Finchum-Mason E, Husted K, Suárez D.: 2020),“ doplňují Barbora Komberec Novosadová a Dáša Goldmannová.
České nadace a nadační fondy často slavily úspěchy zejména díky zvýšené flexibilitě – možnosti změnit alokaci finančních prostředků či prodloužit trvání grantů u stávajících podpořených projektů, podpořit zcela nové oblasti a vytvořit nové programové směry.
Ve srovnání se zahraniční reakcí, popsanou například v americkém výzkumu, zůstaly ve větší míře nevyužity možnosti užší spolupráce mezi nadacemi, odbornými organizacemi, individuálními filantropy a veřejnou správou a koordinace okolo klíčových společenských problémů.
Z toho vyplývají také nejdůležitější příležitosti ze zlepšení, kterými jsou například:
- Zapojení se do veřejné debaty ohledně klíčových problémů /advokační práce)
- Poskytnutí mimořádných plateb podpořeným projektům
- Zjednodušení grantových podmínek, procesů a reportingu
- Navýšení financování u stávajících projektů
Klíčové lessons learnt čili co pandemie naučila české nadace a nadační fondy
- Změny a adaptace strategií, typů podpory, podmínek a procesů jsou možné i v krátkém čase.
- Naslouchání potřebám grantistů a beneficientů, stejně jako častá a otevřená komunikace s nimi jsou klíčem k dobře mířené podpoře.
- Vývoj a integrace nových IT nástrojů interně i směrem ke grantistům se vyplácí.
- Některé klíčové společenské problémy začaly být vidět až ve světle krize.
- Finanční plánování pro nejistou budoucnost bude čím dál tím důležitější.
S jakým vzorkem výzkum pracoval?
„Obdrželi jsme 38 platných odpovědí, z nichž tři čtvrtiny představovaly nadace,“ říkají autorky výzkumu. „Většina z nich se věnuje jak rozdělování finančních grantů, tak realizaci vlastních programů a aktivit, stejně tak většina z nich se zaměřuje ve své podpoře na celé území Česka. Mezi jejich hlavní deklarované aktivity patří podpora dětí a mladých lidí a vzdělávání celkově.“
Jaké změny proběhly ve strategii či rozdělování prostředků?
„Tři nejčastější změny ve strategii rozdělování grantů vykázaly podobnou četnost – změna priorit v rozdělování prostředků, vyčlenění dodatečných finančních prostředku pro reakci na problémy způsobené Covid 19 a vznik zcela nového směru či podpora zcela nových tematických oblastí nebo cílových skupin. Třetina respondentů také prodloužila dobu trvání podpořených projektů bez navýšení prostředků. Pětina nadací a nadačních fondů nicméně žádnou ze změn nerealizovala. Zajímavostí může být i to, že jen několik nadací a nadačních fondů zmínilo poskytnutí výjimečných zálohových plateb na stávající projekty.“
Jaké proběhly změny ve vztazích se stávajícími grantisty a partnery?
„Co se týče změn u stávajících grantových smluv nebo vztahů se stávajícími podpořenými organizacemi, téměř polovina uvedla, že žádné neprovedly. 39 % respondentů pak potvrdilo intenzivnější míru komunikace s podpořenými organizacemi; 26 % uvedlo, že podpořeným umožnilo změnit využití prostředků z existujících grantů a 24 % úpravu či rozvolnění podmínek u stávajících grantových programů.“
Jaké společenské problémy měly v podpoře největší prioritu?
Jaké byly nejčastější potřeby ze strany partnerů či příjemců podpory?
Jaká byla nejčastější nově navázaná partnerství?
Navazující část výzkumu
Detailnější pohled na změny ve fungování nadačního světa během covidu přinese navazující část výzkumu, která proběhne na podzim 2021. Jejím cílem je podpořit sdílení příkladů dobré praxe mezi jednotlivými nadacemi a nadačními fondy a do větší hloubky zmapovat nové trendy a přístupy. „Zaměří se zejména na to, jaké změny proběhly u nadací a nadačních fondů v souvislosti s pandemií ve vybraných oblastech – strategickém směřování, governance, participaci, přístupu k rozdělování podpory a financování. Výzkum budeme zakládat na polostrukturovaných rozhovorech se zástupci nadací a nadačních fondů,“ vysvětlují Barbora Komberec Novosadová a Dáša Goldmannová.
Do výzkumu se můžete zapojit i vy. Pokud máte co říct o vaší vlastní nadační praxi v reakci na pandemii, máte jakékoli komentáře k výsledkům první části výzkumu nebo máte podněty pro zkoumání v oblasti filantropie, napište na e-mail dagmar@viaclarita.cz.
