Inspirativní příklady vidíme ve světě i u nás. Čerstvým příkladem je koordinace nadací a nadačních fondů při podpoře adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků v oblasti vzdělávání a psychosociální pomoci. Dárci se společně koordinují, sdílejí informace o tom, jakou pomoc a podporu nabízejí, co plánuje neziskový i veřejný sektor, a diskutují o tom, jak pomoc nabízet systematicky. Šetří tak čas i peníze a jejich pomoc je lépe zacílená a efektivnější.
Přesto má ale spolupráce mezi filantropy a nadacemi, neziskovkami, státní správou a byznysem stále velký prostor pro posílení.
SPOLUPRÁCE PROSTŘEDNICTVÍM DÁRCOVSKÝCH FONDŮ
Tzv. „pooled fondy“, tedy peníze od různých dárců věnované na jeden účel, jsou stále častějším způsobem podpory nejen u individuálních dárců, ale i na úrovni mezinárodních organizací nebo států. Tyto fondy vznikly teprve v posledních několika letech a kladou si za cíl shromáždit velké částky na řešení nejpalčivějších problémů ve společnosti.
Například Co-Impact, globální organizace založená v roce 2017, podporuje inkluzivní systémové změny v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a ekonomických příležitostí, včetně posilování postavení žen v Africe, Asii a Latinské Americe. Sdružuje více než 50 filantropů, nadací a partnerů ze soukromého sektoru z celého světa a podařilo se jí zajistit financování ve výši 685 milionů USD.
Dalším příkladem mezinárodní spolupráce donorů je iniciativa Partners for a New Economy (P4NE). Tento fond spolupráce nyní sdružuje šest významných nadací (MAVA, Oak, Marisla, KR a Ford Foundations, Omidyar Network) a podporuje hnutí usilující o proměnu ekonomického systému tak, aby přinášela pozitivní environmentální a společenské dopady. Financuje inovativní projekty a vytváří komunity, které přinášejí nové myšlení a přístupy k tradiční ekonomice. Jedním z podpořených projektů je iniciativa Make My Money Matter, která se snaží zvýšit povědomí o investování peněz z penzijních fondů.
Na Slovensku už od roku 2012 na stejném principu funguje pod hlavičkou Nadácie Pontis Fond pre transparentné Slovensko. Ten sdružuje 13 velkých firem jako např. Eset, Accenture, Kaufland, Mercedes nebo O2, které se společně snaží prosazovat systémové změny pomáhající omezit na Slovensku prostor pro korupci, zlepšit podnikatelské prostředí a dodržování zákonů. V roce 2021 fond spustil pilotní ročník Akademie investigativní žurnalistiky a podpořil několik dalších projektů zaměřených na zvýšení transparentnosti a otevření místní správy.
V Česku je takovým příkladem Strategický nadační fond, který funguje už více než šest let a jehož prioritou je nacházet a podporovat projekty, které cílí na křesťanskou transformaci v Česku, na Slovensku i v širším regionu V4. Podpořil už desítky projektů zaměřených na dospívající, rodiny s dětmi, ale i na podporu lídrů a orientaci v digitálním světě. Za SNF stojí skupina podnikatelů z křesťanského prostředí, kteří se na finanční podpoře konkrétních projektů společně domlouvají: Adam a Valdemar Walachovi, Martin Růžička, Petr Frolík a Jan Viktorin. Společně řeší efektivitu projektů a hledají „momentum“, kde peníze strategicky způsobí největší efekt. Pro hladkou spolupráci pak mají nastaveno několik interních pravidel, například co se týče procentuální podpory konkrétních projektů nebo pravidla veta, které může použít kdokoli z nich. To ovšem za celou dobu fungování použili jen jednou. SNF hodně dbá i na spolupráci a síťování na úrovni organizací, které podpořené projekty realizují tak, aby byl dopad co největší. Podle předsedy správní rady Martina Růžičky jsou racionální a měřitelné postupy i výsledky podpořených projektů při zapojení více dárců zásadní.
SPOLUPRÁCE A SÍŤOVÁNÍ ORGANIZACÍ
Robert Basch, který stál více než 13 let v čele Nadace Open Society Fund, upozorňuje na důležitost podpory síťování a spolupráce neziskových organizací. Pokud totiž chcete dosáhnout výrazné systémové změny, je nutné spolupracovat s ostatními hráči, ať jsou to neziskové organizace věnující se stejnému tématu, veřejná správa, poslanci, nebo byznys. „Často jsme v nadaci usilovali o to, aby organizace, které jsme podporovali, spolupracovaly mezi sebou. Někdy jsme je do toho doslova ‚tlačili‘. Takto vznikla například ČOSIV (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání), která koordinuje spolupráci organizací prosazujících inkluzi ve vzdělávání. Při podpoře iniciativy Rekonstrukce státu, která prosazuje zákony pro otevřený, efektivní a hospodárný stát bez korupce, jsme si uvědomili, že jednotliví grantisté samostatně nic proti velkému korupčním molochu nezvládnou. Proto jsme další grantovou podporu de facto podmínili zásadní spoluprací.“
Robert Basch zmiňuje také příklady intenzivní spolupráce na úrovni nadací, například Platformu pro včasnou péči, která se zaměřuje na programy a aktivity na podporu dětí od narození do osmi let i jejich rodin. „Jedná se o spolupráci čtyř nadací, kdy si každá drží vlastní aktivitu a peníze, ale společně a v úzké koordinaci podporují vznik a rozjezd spolupráce na úrovni grantistů. Ještě o něco pevnější a bližší model spolupráce představuje Nadační fond Eduzměna. V tomto případě jsme iniciovali spolupráci čtyř nadací s vizí přivést ke spolupráci v jednom regionu Česka několik organizací, radnici a další hráče. Cílem je realizovat jeden z největších ‚soukromých‘ pilotních programů a otevřít cestu pro transformaci českého vzdělávacího systému.“ Eduzměna je jedním z příkladů více koordinovaného „pooled“ fondu.
Důležitost spolupráce na úrovni nadací a nadačních fondů potvrzuje také Jakub Mareš z Nadace České spořitelny: „Za poslední rok se tato spolupráce donorů ukázala jako klíčová při řešení integrace ukrajinských uprchlíků v Česku – za skvělé koordinace Nadačního fondu Eduzměna se nám daří být informovaní o našich aktivitách, slaďovat se na společných iniciativách nebo komunikovat se zástupci státu. Kromě toho naše setkávání slouží ke společnému sdílení analýz a dat, na základě kterých pak směřujeme naši pomoc.“
VÝZVY A ÚSKALÍ SPOLUPRÁCE
Koordinace spolupráce různých donorů a dalších aktérů samozřejmě znamená i různá úskalí. Když pomineme velké nároky na časovou kapacitu a finanční zdroje, může být mezi donory a dalšími partnery obtížné shodnout se na společném postupu a udržet zaměření na konkrétní dopad. Zároveň jako u jakéhokoli jiného projektu je užitečné zavést nástroje pro monitoring, evaluaci a zapracování zpětné vazby do projektů.
Dobře koordinovaná spolupráce samozřejmě vyžaduje více času, který je potřeba pro domluvu a plánování a nastavení měřitelných kritérií. Zásadním předpokladem pro to, aby spolupráce dobře fungovala, je společná vize. Důležité je prodiskutovat a nastavit průběh spolupráce, role a odpovědnosti jednotlivých aktérů a najít vhodného lídra. Spolupráce rozhodně vyžaduje velké odhodlání, otevřenost, důvěru a neustálou péči o vztahy mezi partnery. Donoři jsou většinou zvyklí na to, že si o financování rozhodují sami, a spolupráce pro ně může být velkou výzvou, protože se v některých chvílích musejí vzdát kontroly a přenechat řízení jiným.
Může se dokonce ukázat, že model spolupráce některým zapojeným dárcům vyhovovat nebude. Pokud se to ale podaří, přinese to ohromnou přidanou hodnotu.
Dosažení systémových změn často závisí na práci „páteřních organizací“ či platforem, které dokážou koordinovat spolupráci různých aktérů – neziskových organizací, státního sektoru a donorů, případně i byznysu. Zastávají řadu důležitých rolí, od analýzy a definování hlavního problému přes propojení a koordinaci práce organizací a institucí kolem společného cíle až po odhalování a řešení nedostatků v celém ekosystému. Tyto důležité organizace přitom bývají podfinancovány – často proto, že donoři nerozumějí nebo přehlížejí jejich klíčovou roli.
Mezi takové platformy v Česku patří například SKAV – Stálá konference asociací ve vzdělávání, Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty nebo třeba FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci je platformou českých nevládních neziskových organizací (NNO) a dalších neziskových subjektů, které se zabývají rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí.
Síť neziskových organizací NeoN sdružuje 18 platforem a významných organizací, společně vyjednává lepší prostředí pro neziskový sektor a jeho větší zapojení do fungování státu. Koordinují společný postup v Radě vlády, řídících či monitorovacích výborech.
Tento text vznikl pro Umění darovat speciál. Kompletní číslo nabité inspirativními texty si můžete v sekci Knihovna.
