Duše jako příležitost

UD_web_3-1

Podle Světové zdravotnické organizace trpí nějakou formou potíží souvisejících s duševním zdravím nejméně miliarda lidí, přičemž až 80 procent z nich nemá přístup ke kvalitní a dostupné pomoci. Tito lidé ve většině případů nevypadají tak, jak si stereotypně představujeme duševně nemocné, tedy jako „blázni“. Vypadají jako kdokoli z nás. Teenager sužovaný úzkostí, o které nemluví s rodiči. Depresivní žena ve středním věku, která při práci pečuje o matku postiženou Alzheimerovou chorobou. Zakladatel startupu, který kvůli pracovnímu stresu pociťuje již i somatické příznaky. S duševními nemocemi jsou spojeny velké ekonomické ztráty. Společnost ročně přichází o miliardy kvůli předčasným úmrtím duševně nemocných, nízké produktivitě nemocných zaměstnanců nebo kvůli vysokým nákladům na zdravotní a sociální péči. Státy přesto na péči o duševní zdraví šetří, vydávají na ni méně než 2 % státních rozpočtů.

Pandemie koronaviru jen potvrdila, že celková péče o lidi s duševními potížemi je nedostatečná i v Česku. Kromě toho, že je u nás dlouhodobě kritizován přístup k léčbě duševních onemocnění uvnitř lůžkových zařízení, čelíme například velkému nedostatku dětských psychiatrů a klinických psychologů, chybí účinné programy prevence a ve výčtu bychom mohli dále pokračovat.

NA OKRAJI ZÁJMU FILANTROPŮ?

Filantropická podpora oblasti duševního zdraví celosvětově výrazně zaostává a je roztříštěná. Podle dat z organizace CANDID představovaly dary na duševní zdraví v letech 2015–2018 pouze 1,3 % z celkových darů v rámci nadačního sektoru v USA (podobná data v Česku bohužel nemáme k dispozici).

Proč donoři a neziskové organizace tématu duševního zdraví nevěnují více pozornosti? Příčiny jsou různé. Jak ukazuje studie Funding the future of mental health od organizací Arabella Advisors, United for Global Mental Health a Natasha Muller Impact, filantropové často dostatečně nerozumí potřebám lidí s duševním onemocněním a myslí si, že jejich potřeby by měl řešit stát. Svou roli hrají i negativní postoje vůči lidem s psychickými problémy nebo nízká důvěra mezi donory a organizacemi, které jsou příjemci darů. Podpora tématu duševního zdraví navíc podle studie bývá často rozdrobená, což ve výsledku snižuje efektivitu pomoci.

Dobrou zprávou je, že v posledních letech výrazně postupuje výzkum v oblasti neurologie a fyziologie mozku, objevují se nové přístupy k prevenci a léčbě duševních onemocnění či závislostí. Díky pandemii se péče o duševní zdraví stala diskutovaným tématem a stále více vstupuje do hlavního proudu veřejné debaty. Tato souhra vědeckého poznání, mediální pozornosti a zájmu širší veřejnosti představuje pro filantropický sektor unikátní příležitost.

Vzhledem k tomu, že filantropové jsou na rozdíl od státního sektoru schopni pružně reagovat na aktuální potřeby a podporovat nové přístupy, můžou se právě oni stát hybateli pozitivních změn v péči o duševní zdraví.

Silvie Jeřábková z nestátní neziskové organizace Green Doors, která pomáhá lidem s duševním onemocněním na cestě zpět do zaměstnání, k tomu podotýká: „Probíhající reforma péče o duševní zdraví pomůže filantropům lépe se zorientovat, kam nejlépe nasměrovat podporu. Možností je mnoho, od osvěty a destigmatizace, přes dárcovství organizacím umožňujícím lidem s duševním onemocněním co možná největší zapojení do běžného života, až po rozvoj tzv. chráněného bydlení, kterého se velmi nedostává.

ZMĚNIT CELÝ SYSTÉM

Stále více filantropů a neziskových organizací považuje za účinný způsob řešení největších společenských problémů systémové změny. Filantropové, kterým jde o systémové změny v oblasti duševního zdraví, by se měli soustředit na několik oblastí: zavádění strategií na podporu duševního zdraví a prevence nemocí, budování kapacit v odvětví duševního zdraví, podpoře výzkumu a rozšiřování úspěšných řešení založených na datech. Takové činnosti se zároveň neobejdou bez aktivní spolupráce s dalšími donory, veřejnými institucemi i inovátory ze soukromého sektoru.

U systémové změny v oblasti duševního zdraví jde o komplexní a dlouhodobou záležitost. Vidím zde podobnost se systémovou změnou ve vzdělávání, která si již své dárce našla, a přidávají se stále další,“ vysvětluje Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, která se v Česku věnuje podpoře systémových změn ve vzdělávání, tématu duševního zdraví a v této souvislosti nadaným dětem.

Nadace například pomáhala financovat projekt Národního ústavu duševního zdraví Všech pět pohromadě, jehož cílem je doplnit na základních školách výuku psychosociálních dovedností, psychohygienu pro děti a mládež i prevenci duševních onemocnění. „V Nadaci RSJ poskytujeme podporu tři až pět let, či déle. Při rozumné míře našeho vhledu do problematiky můžeme pomoci i jednoduššími intervencemi, v trvání nižších jednotek let. Nastavení a realizace velkých systémových změn je nyní zejména v rukou státu. Nadace a velcí dárci však mohou přispět – podobně jako je tomu u tématu vzdělávání. Můžeme finančně i nefinančně podporovat neziskové organizace, zajímat se, spolupracovat, motivovat ke změnám,“ dodává Lenka Eckertová.

Dosažení tak rozsáhlých a trvalých sociálních změn často závisí na práci organizací, které slouží jako „páteřní organizace“ a dokáží koordinovat spolupráci různých aktérů. Zastávají řadu důležitých rolí, od analýzy a definování hlavního problému, přes propojení a koordinaci práce organizací a institucí kolem společného cíle, až po odhalování a řešení nedostatků v celém ekosystému. Tyto důležité organizace přitom bývají podfinancovány – často proto, že donoři nerozumí nebo přehlížejí jejich klíčovou roli.

Jak můžou filantropové lépe podpořit práci těchto organizací? Mezi zásadní doporučení patří poskytnout jim flexibilní a víceletou finanční podporu. Ta organizacím umožní vykonávat dlouhodobou práci, bez které se změny tohoto druhu neobejdou. Důležité je také podporovat organizace a další aktéry tak, aby spolu maximálně spolupracovali a co nejméně soupeřili.

Tento text byl napsán exkluzivně pro Umění darovat Speciál. Jeho druhé vydání jsme opět připravili ve spolupráci s Nadací Via. Vydání speciálu podpořili Nadace 3WFoundation, Nadace RSJ, Miton, Nadace Moudrá cesta a Nadační fond Kladné nuly. Mockrát děkujeme.

Umění darovat Speciál najdete v elektronické podobě od 12. října v sekci Knihovna.

Další příspěvky

Martin Vohánka, filantrop, zakladatel a CEO společnosti Eurowag, spoluzakladatel Nadace BLÍŽKSOBĚ, jeden z iniciátorů Druhé ekonomické transformace. Foto: Tomáš Princ
16. 5. 2024

Vsázíme na konkrétní lidi, jejich odbornost a víceletou podporu, říká v rozhovoru filantrop Martin Vohánka

Vytvořeno s pomocí ChatGPT
14. 5. 2024

Nadace na dobu určitou? Koncept „sunset“ nadace a jeho využitelnost v českém prostředí

ashoka_via_alma_zmena_2048px_janhromadko-1056
14. 4. 2024

Financovat systémové změny bez důvěry a spolupráce není možné, shodli se účastníci setkání

Filantropický newsletter:

E-mail *
Jméno *
Příjmení *
Organizace/firma
Souhlas se zpracováním uvedených údajů a s využitím mého elektronického kontaktu poskytuji dobrovolně a na dobu neurčitou. Svůj souhlas mohu kdykoliv odvolat odhlášením se z odběru e-mailů.