Darování ve vybraných evropských zemích
Odhady výše filantropického darování v součtu za většinu států EU, Velkou Británii, Norsko a Švýcarsko dosahují alespoň 92,8 miliard EUR ročně (zhruba 2,3 bilionu korun) za rok 2013. Tato částka představuje zhruba polovinu ročního rozpočtu EU naznačuje.
Tento údaj zároveň ilustruje skutečnost, že mapování vývoje a srovnání jednotlivých zemí komplikuje nedostatek aktuálních a sjednocených dat. Přesto je možné poznamenat, že trend posledních let je, i přes mírné výkyvy, zřejmý – darování a filantropie v Evropě a celosvětově roste. V jednotlivých státech vypadá situace následovně.
Rakousko – příklad vlivu silného sociálního státu
Objem darování
Rakouská fundraisingová agentura (FVA) odhaduje celkovou částku darovanou v Rakousku v roce 2022 asi na 22 miliard korun (900 milionů EUR), což odpovídá asi 0,2 % HDP. 70 % z této částky pochází od přímých darů domácností (včetně členských příspěvků), 10 % odkázáním ze závěti a jen 10 % od korporací a stejné množství od nadací. 85 % z celkové částky poté pochází z darů menších než 5 000 korun. Report z roku 2021 uvádí, že darovat se rozhodlo 67 % Rakušanů starších 16 let, což je v přepočtu v průměru asi 1 700 korun na jednoho obyvatele a asi 2 500 korun na dárce.
Trendy
V Rakousku funguje silný sociální stát, který často financuje mnohé programy skrze neziskové organizace, pro které jsou státní dotace a zakázky naprostou většinou příjmu. Dary od jednotlivců i korporací, které jsou v evropském srovnání v Rakousku nízké, proto pro neziskové organizace představují jen asi 9 % příjmů. V zemi nefungují rovněž ani příliš velké soukromé filantropické nadace. Ty také nemají spolu s neziskovými organizacemi jasné legislativní ukotvení a celý sektor funguje na různých typech organizací, které se za specifických podmínek mohou ucházet o daňové výhody. I proto trvá v průměru v Rakousku déle neziskovou organizaci nebo nadaci založit (31–60 dní). V posledních letech se v Rakousku ale objevují snahy na zvýšení filantropického darování. Je možné, že se tyto snahy promítly i do celkového nárustu objemu darování, který dle dat FVA od roku 2017 vzrostl z 16 na 22 miliard korun.
Nizozemsko – jedna z nejštědřejších evropských zemí a kvalitní data o dárcovství
Objem darování
Podle zprávy Darování v Nizozemsku 2022 (z dat za rok 2020) darovali ve finanční i hodnotě nefinančních darů Nizozemci přibližně 5,6 miliard EUR (cca 140 miliard korun), což je zhruba 0,7 % nizozemského HDP. Tento podíl se za posledních 15 let příliš nemění. Téměř čtyři pětiny veškerého darování pochází od korporací (39 %) a domácností (37 %), ostatní zdroje mají již menší podíl – loterie 10 %, nadace 7 % a darování odkazem ze závěti 7 %. Na dárce (darovalo 73 % populace) vychází dar v průměru zhruba 4 000 Kč ročně a na všechny obyvatele 2 900 korun. Zajímavé je, že online darování se od roku 2018 zvýšilo v průměrném daru (z 680 korun na 1 000), ale v celkovém objemu darování jednotlivců stále tvoří okolo 5 %.
Trendy
Nizozemci darují zhruba 0,7 % HDP což je nejvíce ze sledovaných evropských zemí. Národní experti popisují, že v Nizozemsku je snadné založit a provozovat nevládní organizace díky nízkým nákladům a rychlému registračnímu procesu. Země má také příznivé daňové podmínky pro dárce i příjemce, což zahrnuje daňové úlevy a výjimky. Důležitým trendem je nárůst online darování a crowdfundingových iniciativ, zejména během pandemie COVID-19. Z expertních názorů také vyplývá, že přeshraniční filantropické toky jsou ve velké míře bez omezení a podporují globální filantropické aktivity. Současně dokument upozorňuje na pokles veřejné důvěry v charitativní sektor a nutnost zaměřit se na nové generace dárců k udržení filantropického zájmu a podpory.
Německo – dlouhodobé zapojení občanského sektoru
Objem darování
Dle odhadu panelu Německé rady pro dary darovalo v roce 2022 celkem asi 28 % osob starších 10 let dohromady zhruba 140 miliard korun (5,7 miliardy EUR). Což na jednotlivého dárce vychází v průměru na 6 000 korun a na obyvatele zhruba 1 700 korun ročně. Pro ostatní zdroje darů nejsou dostupná a ověřená data novější než za rok 2013, kdy z celkové částky 580 miliard korun (24 miliard EUR, asi 0,6 % tehdejšího HDP) darují cca 27 % darů jednotlivci (156 miliard korun, asi 6 miliard EUR), 47 % korporace (270 miliard korun, 11 miliard EUR), 1 % charitativní loterie (7 miliard korun, 280 milionů EUR) a 25 % nadace (144 miliard korun, 6 miliard EUR).
Trendy
V Německu se v roce 2022, podle Světového filantropického indexu, mohou nevládní organizace opřít o silnou právní a fiskální podporu, s výraznými daňovými výhodami pro dárce i příjemce. V oblasti přeshraničních filantropických toků existuje svoboda pro posílání i přijímání mezinárodních darů. Politické, ekonomické a sociokulturní prostředí je také pro filantropii příznivé, s dlouhodobými tradicemi a vysokou mírou zapojení občanů. V reakci na pandemii COVID-19 hrály nevládní organizace klíčovou roli ve stabilizaci neziskových organizací, přičemž se očekává, že trend růstu sektorů, finanční inovace jako dluhopisy vázané na sociální dopad, a digitalizace budou pokračovat.
Německo je také spolu s Rakouskem jedinou analyzovanou zemí, kde členové náboženské církve platí speciální církevní daň (tzv. Kirchensteuer). V Německu se tato daň pohybuje na 8 nebo 9 %. K dani se lidé přihlašují uvedením své církve při registraci bydliště. Mohou se také odhlásit a odejít od církve, ale tento proces probíhá přes regionální soud, může být zdlouhavý i zahrnovat další platby. Mezi vědci není jasný konsenzus, jestli lze tuto daň považovat za darování nebo nikoli. Každopádně někteří z respondentů průzkumů ji mohou počítat mezi své darování.
Polsko – nedostatek dat a vliv konzervativní politiky
Objem darování
Polská data jsou velmi omezená. Social Impact Alliance uvádí, že za rok 2021 darovalo alespoň jednou 51 % Poláků. Což je ale výrazně odlišné od dat Světového filantropického indexu, který uvádí 18 %, je ale možné, že v datech Social Impact Alliance jsou za dary považovány i asignace, které v Polsku fungují. Social impact alliance celkem poté odhaduje darování jednotlivci na asi 25 miliard korun (1 miliardu EUR). Což na jednoho dárce je v průměru zhruba 2 000 korun za rok, na obyvatele pak necelých 1 000 korun.
Trendy
V průběhu pandemie Covid-19 vzniklo v Polsku několik velmi úspěšných darovacích kampaní, jinak je ale podle národních expertů filantropie v zemi v „rozvojové fázi“. Důležitá je podle nich role filantropie a filantropického darování u témat jako LGBT, práva žen a jiných témat, které stát naschvál opomíjel. Ze všech sledovaných zemí je politické prostředí v Polsku pro filantropii nejméně příznivé. Předchozí populisticko-konzervativní vláda ovlivňovala distribuci veřejných fondů. Sociokulturně ovlivňují filantropii historické události a zejména vliv katolické církve. Experti doporučují rozvíjet komplexnější techniky získávání finančních prostředků a lepší adaptaci na politické a ekonomické změny.
Slovensko – ukázka výhod a nevýhod daňových asignací v praxi
Objem darování
Slovensko se podobně jako Polsko také potýká s nedostatkem dat. A ta dostupná se výrazně odlišují. Social Impact Alliance uvádí, že za rok 2021 darovalo 42 % Slováků přes 4 miliardy korun (170 milionů EUR). Což vychází na dárce v průměru 2 700 korun a na obyvatele 1 100. Na Slovensku zároveň existuje jak pro jednotlivce, tak právnické osoby možnost asignace konkrétní neziskové organizaci 1–3 % z odvedené daně. Za rok 2022 takto podle slovenského Ministerstva financí jednotlivci přidělili 46 a firmy 37 milionů eur (1,1 a 0,9 miliardy korun). Celkem 83 milionů eur (2 miliardy korun). Od významného poklesu asignace v roce 2010 částka nominálně téměř každý rok stoupá a za rok 2023 se očekává asignace ve výši 87 milionů eur. V součtu dat Social Impact Alliance darů za jednotlivce (4 miliardy korun) a firemních asignací (0,9 miliardy korun) lze celkový objem prostředků odhadnou na minimálně 5 miliard korun, okolo 0,2 % slovenského HDP.
Trendy
Zákony na Slovensku umožňují různé právní formy filantropických organizací, a jejich registrace není složitá. V příjmovém mixu neziskových organizací v posledních letech narůstá podíl soukromých zdrojů oproti přímým grantům od státu. Daňový systém je částečně příznivý pro filantropické dary, s možností daňové asignace 1–3 % pro jednotlivce i firmy. V budoucnosti experti očekávají růst online darování a posílení kapacity filantropického sektoru. Pandemie COVID-19 vyvolala významnou vlnu solidarity mezi občany, společnostmi a organizovanou i neformální občanskou společností, s mnoha iniciativami zaměřenými na podporu zdravotnických a sociálních zařízení, stejně jako na podporu osamělých a zranitelných lidí.
Automatické odpočty z daní v Dánsku
Dánsko patří mezi první země, které automaticky odečítaly filantropické dary a pokračují v tom i nadále. Před rokem 2008 byly charitativní odpočty vykazovány plátcem daně a podléhaly ověření pouze při auditu. Podle současného systému však charitativní organizace samy vykazují obdržené dary či příspěvky přímo dánskému daňovému úřadu SKAT. Ten tyto informace používá k předvyplnění charitativních odpočtů v ročních přiznáních daňových poplatníků. Systém byl původně zaveden kvůli prevenci zneužívání falšovanými výkazy o darech.
Gillitzer a Skov zkoumali vliv předvyplnění v daňových přiznáních a zjistili, že se počet osob s odečtem zdvojnásobil, a celková odečtená částka stoupla o 15 %. Autoři ukazují, že v průměru si Danové v roce 2008 neodečetly slevy na dani ve výši 59$ (1 300 Kč). Přidává se tak k dalším studiím, které odhadují, že vyplnění daňových slev má pro plátce daně cenu 50 až 100 dolarů (1 100 až 2 2000 korun), a vysvětluje tak nízkou elasticitu chudších segmentů společnosti při darování.
Autoři analýzy z PAQ Research konstatují, že zavedení podobného systému v ČR by mohlo zvýšit ochotu darovat u těch, kteří v současné době nevyužívají slevu na dani z darů. Zároveň by se snížily nerovnosti v dárcovství skrze faktické snížení reálné ceny daru.
Doporučení pro český systém
Automatický odpočet daní je jedním z doporučení, které PAQ Research představuje a jejichž zavedení by mohlo mít pozitivní vliv na rozvoj dárcovství a filantropie v Česku.
Dalšími doporučeními jsou:
- Zlepšit propojení filantropického, neziskového a státního sektoru, tak aby se jeho aktivity doplňovaly. Stát může využít v opodstatněných případech na uskutečnění svých politik neziskové organizace a jejich financování skrze filantropické aktivity, měl by však umět nastavit priority a správné cíle. Filantropické darování nemá stát nahrazovat.
- Českému prostředí chybí k analýze filantropického darování dobrá data. Ta je potřeba začít systematicky sbírat.
- Každý systém státní podpory filantropie má své výhody i nevýhody, základem je však snížit administrativní náročnost, zvýšit efektivitu a předcházet negativním vedlejším efektům.
- Vyzkoušet v českém prostředí nové způsoby financování skrze dluhopisy vázané na sociální dopad. Ty umožňují státu získat prostředky na sociální iniciativy s výrazně převyšujícími benefity nad náklady.
- Absence nějaké formy dědické a darovací daně nevytváří prostor pro zvýhodnění darování odkazem ze závěti.
- Zaměřit se na vylepšení současného systému daňové podpory filantropie, namísto přechodu na asignace, které přinášejí mnoho rizik a neznámých dopadů.
Celou studii najdete na webu PAQ Research nebo na tomto odkaze.
