Dne 1. října 2021 byla zveřejněna srovnávací studie Comparative Highlights of Foundation Laws (2021), která přináší nový pohled na fungování filantropických nadací v Evropě. Studie je jedinečná v tom, že nejenže umožňuje lépe pochopit právní a daňový rámec vytvořený pro nadační sektor v jednotlivých evropských zemích, ale dává možnost identifikovat společné trendy a tak trochu předvídat i budoucí vývoj.
Projekt Philantrophy advocacy, jehož je studie výstupem, byl realizován European Foundation Centre (se sídlem v Bruselu) ve spolupráci s dalšími partnery. Jde o zřejmě nejúplnějším a nejaktuálnějším shromážděním dostupných empirických dat, která umožňují vhled do regulace nadací a filantropie v Evropě. Součástí projektu je i 40 národních zpráv z jednotlivých zemích, které jsou dostupné zde.
S trochou zobecnění lze shrnout nejzajímavější závěry v následujících bodech.
Flexibilnější právní úpravy pro nadační sektor lépe reagují na rozmanitější právní praxi
Dosahování obecného blaha za pomoci nadací má mnoho podob. Mimo standardního rozdělování nadačních příspěvků se mnohé nadace zapojují do rozličných aktivit, realizují vlastní programy, provádějí investice s promyšleným dopadem, podporují sociální podniky, start-upy atd.
Ačkoli se v některých částech Evropy právě tento trend stává převažující realitou, zdaleka ne všechny právní úpravy jednotlivých zemích jsou na takové změny připraveny. Zakladatelé nadací s podnikatelským smýšlením zaujímají k filantropii nové přístupy a za pomoci fundací, jako nástrojů správy majetku, se snaží o co největší dopad. V praxi je patrna snaha o vytváření složitějších právních struktur, které mají zajistit udržitelnost financování nadačního účelu.
Jasná tendence opouštění striktních pravidel pro využíváni majetku vyčleněného do nadací
Ze studie vyplynulo, že se v některých zemích mění způsob správy i využívání nadačního majetku. Běžnými se stávají nové formy nadací a nové formy generování příjmů. Za důležité je považováno, aby měly organizace zakládané na podporu obecného blaha spolehlivý (a dlouhodobý) zdroj příjmů k naplňování svého účelu, nikoli již nutně (zákonem) nastavenou výši (počátečního) kapitálu.
Stále více nadací chce využívat svůj majetek jinak: chtějí propojit nejen programy, ale i alokaci majetku se svým posláním, spolupracovat s jinými. V některých zemích právo takové flexibilní využití podporuje, zatímco jiné omezují možnosti hospodaření pouze na alokaci majetku do standardních investičních nástrojů, což se jeví jako poněkud překonané.
Patrná je i snaha o podporu spolupráce a spolufinancování s dalšími aktéry, včetně orgánů veřejné správy, prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Na národní úrovni i na úrovni EU se připravuje další regulace nových operačních nástrojů, jako jsou platformy pro crowdfunding apod.
Proměna v oblasti dohledu nad nadacemi
V mnohých zemích, zejména tam, kde kontinuita fungování nadací nebyla narušena, jsou stále nadace podřízeny dohledu ze strany orgánů veřejné moci. V mnohých zemích nicméně probíhají diskuse o tom, zda by neměl být tento „vnější“ dohled nahrazen nástroji vnitřní správy (tzv. foundation governance), jako je samoregulace, kodexy dobré správy nebo či dobrovolnou certifikací. Ve většině zemí existuje právo založení nadace, jakmile jsou splněny všechny zákonné požadavky. V některých zemích mohou být nadace využívány pouze k podpoře obecného blaha, v jiných došlo k rozšíření využitelnosti i na rodinné a další soukromě prospěšné účelu.
Zvýšené požadavky na řádnou správu a reporting, pravidla pro boj proti praní špinavých peněz se týkají i nadací
Ze studie je patrno, že za posledních 20 let bylo zavedeno více požadavků týkajících se řádné správy a reportních povinností, popř. vnějšího auditu. Existují kontrolní mechanismy, které zajišťují „pojistku“ proti jejich zneužití. Nadace, stejně jako jiné právnické osoby, podléhají novým mezinárodním, a unijním a vnitrostátním regulacím vypracovaným za účelem boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a proti daňovým únikům. V některých případech jsme svědky nadměrné regulace ve jménu této „bezpečnostní agendy“. Dokládá to nedávná studie Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), která osvědčila, že uplatňování AML pravidel v řadě ohledů nepřiměřeně postihuje sektor občanské společnosti.
Přeshraniční filantropii stále brání rozličné bariéry
I když není myšlenka vytváření vhodné prostředí pro rozvoj filantropie vládám jednotlivých evropských zemí cizí, stále existuje řada bariér, které stěžují přeshraniční působení (vč. přeshraniční mobility).
V jednotlivých evropských zemích jsou nadacím poskytovány ve větší či menší míře určité daňové úlevy, stejně jako daňové pobídky směřované individuálním a firemním dárcům. V souvislosti s pandemií Covid-19 jsme byli svědky toho, že řada vlád zavedla nová pravidla, která mají stimulovat veřejnost k zapojení do filantropických aktivit.
Pro přeshraniční působení nadací existují v národních úpravách stále podstatné bariéry. Na rozdíl od obchodních korporací, které mohou využívat benefitu jednotného unijního trhu, vč. možnosti přemísťovat sídla přes hranice, či provádět přeshraniční přeměny, pro „evropskou filantropii“ není takový přístup zatím na pořadu dne. I přes judikaturu SDEU, který judikuje aplikovatelnost evropských svobod (volný pohyb kapitálu a služeb) i pro ekonomicky činné nadace, pro přeshraniční působení neexistují v řadě právní řádů dostatečná pravidla. Aktuálně se diskutuje problém omezování financování v rámci Evropy/ze zahraničí, neboť takový přístup je zřejmě v rozporu s právem EU.