Když se pomoc dobře zacílí, může i malý dar přinést velkou změnu
Tématem květnového setkání byly malé a velké změny ve společnosti a především, jak je mohou filantropky a filantropové efektivně podporovat. „Často se na nás dárci obracejí s dotazem, jestli se dá dělat filantropie i s menšími částkami, v objemu desetitisíců nebo nižších statisíců ročně. Ano, je to možné. Ve filantropii totiž neexistuje malý nebo velký projekt, malá nebo velká pomoc či dar. Když zvolí dárci strategický přístup a zaměří se na dopad, tak mohou vybrané organizaci pomoct dělat velké věci a měnit svět kolem nás k lepšímu,“ řekla v úvodu Dagmar Goldmannová, ředitelka Via Clarita, a přivítala zaplněný sál ostravského FUTUREA.
Filantropie prorůstá všemi našimi firmami
Jedním z těch, kteří takto pomáhají a podporují neziskové organizace a projekty je Jan Hasík. Úspěšný a oceňovaný podnikatel, zakladatel společností HSF System a PURPOSIA Group, EY podnikatel roku Moravskoslezského kraje (2016 a 2023) a člen rockové kapely SKRAT. Společnost HSF System získala také několik ocenění za společenskou odpovědnost a stala se např. absolutním vítězem v Národní ceně ČR v kategorii soukromý sektor (za rok 2023). Úspěchy a ocenění měly také vliv na to, jak k filantropii Jan Hasík přistupuje. „Od úplného začátku je to v našem případě hodně intuitivní, nemáme žádná sofistikovaná kritéria. Na druhou stranu, všechna ta ocenění nás přinutila se nad tím, co a jak podporujeme, více zamyslet. Vydefinovat si oblasti a projekty, na které se chceme zaměřit. Pořád je to široké, podporujeme vzdělávání, kulturu, sport, sociální oblast, ale máme v tom teď větší přehled,“ popsal Jan Hasík.
Zároveň během rozhovoru s Alexandrou Bízkovou zdůrazňoval slovo my. Pro Jana Hasíka je totiž filantropie společnou záležitostí celé firmy, respektive skupiny firem, které PURPOSIA sdružuje – a je jich více než 40. „Filantropie u nás prorůstá celou naší skupinou a klíčoví jsou v tomto ohledu naši zaměstnanci. Podněty a návrhy, co podpořit, vycházejí od nich, ať už je to podpora nějaké organizace, nebo třeba nákup sportovních pomůcek pro děti z místního malého fotbalového klubu. Nad všemi návrhy diskutujeme a pečlivě je vyhodnocujeme,“ uvedl Hasík a přidal konkrétní čísla. V případě PURPOSIA Group míří do oblasti společenské odpovědnosti více než 10 % hospodářského výsledku. To je více než 30 milionů korun ročně a přibližně 90 podpořených projektů a organizací. PURPOSIA Group, ale nepodporuje vše, co jí přistane na stole. V oblasti sportu jsou to spíše okrajové záležitosti, které podporu u jiných získávají obtížně a nejsou tak známé a oblíbené u široké veřejnosti, případně jsou to oddíly dětí a juniorů.
A je nějaký podpořený projekt, který je pro Jana Hasíka tzv. srdcovkou? „Jsem stavař, který má za sebou více než tisíc staveb, a je to jako byste se mě zeptali, kterou z nich mám nejradši. Všechny stejně! Mám radost z každého projektu, který podpoříme, malého i velkého. A často to není jednorázová věc, ale dlouhodobá podpora. Úplně první podpořená organizace byl dětský házenkářský oddíl, tehdy to bylo několik tisíc korun. Teď ale nepomáháme jen na Ostravsku, ale tam, kde působí naše firmy. Takže i na Slovensku a konkrétně v Žilině,“ odpověděl Hasík. A zmínil také přínos firemní filantropie na osobní rozvoj zaměstnanců. Tím, že PURPOSIA působí v hodně technických oblastech, jsou podle Hasíka aktivity humanitního zaměření pro jeho kolegyně a kolegy vítanou změnou. Mezi ně patří i podpora vzdělávání, která se netýká jen základních, středních a vysokých škol, ale i zaměstnanců skupiny a jejich osobního rozvoje.
Chceme pomáhat ve všech vyloučených lokalitách v Česku
Když Simona Kijonková před rokem oznámila úspěšný prodej Zásilkovny, v rozhovorech nemluvila jen o tom, že se naplno pouští do investování. Zmiňovala rovněž své filantropické plány. Ty jsou od loňského dubna spojené především s Nadací Simony Kijonkové a její ředitelkou Barborou Bachmeierovou. Nadace pomáhá především dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí překonávat životní bariéry, rozvíjet svůj potenciál prostřednictvím vzdělání a volnočasových aktivit a zdravě růst. Za necelý první rok své existence nadace rozdělila podporu ve výši přes 17 milionů Kč.
Zvolené téma a zaměření nadace není vůbec náhodné. Vychází totiž z životního příběhu Simony Kijonkové. „Narodila se v Karlových Varech, žila a vyrůstala v lokalitě, která nepatřila k těm nejhezčím. Byla nejstarší ze sourozenců, její maminka byla samoživitelka a Simona musela pomáhat nejen s chodem domácnosti, ale také přispívat do rodinného rozpočtu. Neměla tolik možností, jako její spolužáci, kdy například lyžák nepřipadal v úvahu. Proto Simona nechce, aby jiné děti zažívaly to, co ona,“ popsala Barbora Bachmeierová.
Od samého začátku fungování stojí Nadace Simony Kijonkové na dvou hlavních pilířích. Tím prvním je budování a podpora volnočasových center Smajlíček, které dětem vytváří zázemí, kde se mohou cítit bezpečně, trávit volný čas a rozvíjet se. Jeden z důležitých rozměrů je také péče o duševní zdraví dětí. První centrum zahájí pilotní provoz ve Středočeském kraji na začátku letošních prázdnin a další se chystají, i když, jak Bachmeierová během večera přiznala, proces zařizování a spolupráce s vybranými municipalitami bývá komplikovaný. Druhým pilířem je grantová činnost a podpora právnických i fyzických osob. Mezi programy jsou tak např. rozvoj sportovního a uměleckého talentu nebo systematická příprava na přijímací zkoušky na (víceletá) gymnázia a střední školy.
Přestože je Nadace Simony Kijonkové stále velmi mladou a novou organizací, snaží se měřit pozitivní dopad podpory a činnosti. Nejen čísly, tedy kolik rozdají peněz a komu, ale především, k jak velké změně přispějí. „Naší ambicí je nějaká trvalá, systémová změna. Dosáhnout jí není ale otázkou měsíců, možná ani let. Dlouhodobým cílem a vizí je mít dopad a pomáhat ve všech vyloučených lokalitách v Česku, kterých je aktuálně přes 600. To je ale záležitost na několik dalších generací,“ popsala Barbora Bachmeierová a dodala, že jednou z věcí, kterou chtějí sledovat je, jak se daří dětem, kterých se podpora nadace týká. Třeba to, že dokončí základní školu, nastoupí na střední a jestli se jim pořadí vymanit z bludného kruhu prostředí, ve kterém vyrůstají.
Na tom všem se aktivně podílejí manželé Kijonkovi, Simona a Jaromír, kteří společně s Bachmeierovou tvoří správní radu nadace. Do fungování nadace se postupně zapojují také děti manželů Kijonkových. „Vnímám jako velmi důležité, že jsou zakladatelé u toho a mají exekutivní funkci. Náš vztah je díky tomu intenzivní, prakticky na denní bázi a o podpoře společně hodně diskutujeme. Z mého pohledu je to mnohem lepší, než kdyby se jejich zapojení omezilo jen na nějakou tabulku, kterou vidí jednou za měsíc,“ zmínila Bachmeierová a dodala, že kromě Kijonkových se do aktivit nadace, ale i do realizace Smajlíčků zapojují také zaměstnanci investiční skupiny JSK Investments.
Cesta von z generační chudoby
Za velkou změnou a silným filantropickým příběhem je často malá a nečekaná událost. Je to i případ Pavla Hricy, slovenského filantropa, sociálního inovátora a bývalého ředitele Nadácie Pontis, který je součástí prestižního programu Ashoka Fellowship. „Trávil jsem nějaký čas s mými známými v jedné z romských osad na Slovensku a když jsme v rámci procházky po okolí chtěli zajít do místní restaurace, tak nás nechtěli pustit dovnitř. Kvůli tomu, že s námi byli i naši romští přátelé. V tu chvíli jsme si uvědomil, jak velká nespravedlnost je, když se narodíte do špatného prostředí,“ popsal Hrica jeden z prvních impulzů, kdy se rozhodl něco s tím dělat.
A proto založil spolu se svou ženou a ještě jednou kolegyní v roce 2018 organizaci Cesta von. Ta za dobu svého fungování vyrostla v jednu z největších neziskových organizací na Slovensku. Jejich nejvýraznějším programem jsou Omamy. Jde o romské ženy, členky jednotlivých komunit, které navštěvují rodiny s malými dětmi ve věku od narození do čtyř let. Pomocí edukativních aktivit jako je čtení nebo hraní her se děti učí základním návykům, rozvíjejí sociální dovednosti a také slovenský jazyk. Děti ale nejsou jediná cílová skupina. Omamy pracují také s jejich rodiči, především matkami, aby své děti mohly tímto způsobem dále rozvíjet. Z takto velmi zjednodušeného popisu se může zdát, že jde o malou intervenci s ne příliš zásadním dopadem. Pavel Hrica bližším popisem tuto představu během setkání velmi rychle rozbil: „Vědci z Karlovy univerzity a Oxfordu potvrzují, že ten dopad je zásadní. Děti z nejchudšího prostředí, které nastupují do první třídy, mají podle expertů dva roky skluz. My tuto ztrátu pomáháme snížit o 50 %. Kromě dat a studií, které to potvrzují, máme zpětnou vazbu i od učitelek z mateřských a základních škol. ,Naše’ děti se podle nich více soustředí, lépe interagují a učí. To všechno díky Omamám.“
V současnosti má Cesta von zásah přibližně 10 % v rámci cílové skupiny na Slovensku. Blíží se ale velká změna v rámci legislativy a zákona o sociálních službách, na které mají Pavel Hrica a jeho tým zásadní podíl. Umožní podobné služby financovat ze státních peněz, a tím pomáhat v dalších lokalitách napříč Slovenskem. Peníze jsou podle Hricy jednou z věcí, které k dalšímu škálování chybí. Pak je to know-how, které je Cesta von připravená sdílet a dále předávat. Například do České republiky, kde před dvěmi lety vznikla Cesta von CZ a která se stihla rozšířit už do pěti měst Moravskoslezského kraje – Ostravy, Karviné, Havířova, Bohumína a Orlové.
“To všechno by ale nebylo možné, kdybychom na své straně od začátku neměli soukromé a filantropické peníze. Cesta von a program Omama je totiž plně financovaný ze soukromých zdrojů. Na začátku to bylo náročné, protože Romové a generační chudoba jsou okrajová témata. V současné době nás ale podporují filantropové, firmy a pravidelně menší dárci, kterých je více než tisíc. Soukromé finance byly a jsou pro nás nedocenitelné, protože nám dávají potřebnou flexibilitu, svobodu a možnost experimentovat,” podtrhl na závěr Pavel Hrica zásadní roli filantropů nejen v podpoře malých, lokálních změn, ale také těch velkých, systémových a celospolečenských.
Setkání bychom nemohli uskutečnit bez našich partnerů – Nadace RSJ, Sentinel investiční společnosti, a.s., Ireny Moderové, Nadačního fondu Gamin, EnCor Wealth Management a FUTUREUM. Všem moc děkujeme a přidáváme i speciální díky Cesta von CZ, díky které jsme se mohli osobně potkat s Omamami z Moravskoslezského kraje a blíže poznat dopad a přínos jejich práce na Ostravsku.
Foto: Tanasis Andoniadis
