Filantropie a impaktové investování – dvě cesty ke společenskému dopadu

Hlavními hosty a vystupujícími březnového setkání byli:

Silke Horáková – spolumajitelka nakladatelské skupiny Albatros Media a spoluzakladatelka prvního impaktového fondu v ČR, Tilia Impact Ventures. Odbornice na impaktové investování a členka investičních komisí zaměřených na udržitelnost.
Ksenia Iliuk – zakladatelka projektu LetsData, expertka na média, informační bezpečnost a detekci hrozeb s využitím AI. Zabývá se analýzou dezinformačních kampaní a ochranou digitálního prostoru.
Jakub Nešetřil – úspěšný IT podnikatel, zakladatel Apiary (prodáno Oracle). Od roku 2019 se věnuje filantropickým projektům, spoluzaložil iniciativy Česko.Digital a Matika Česku.
Petr Zahradník – spoluzakladatel Q Miners, The Second Foundation a Matika Česku. Investor s hlubokým zájmem o kvantitativní analýzu a filantropii.
Petr Vítek – moderátor akce a panelové diskuze, partner a spoluzakladatel Tilia Impact Ventures a spoluzakladatel Impact Hub Praha.

Maximální pozitivní dopad na společnost a planetu

„Při podpoře rozvoje filantropického ekosystému chceme ukazovat různé úhly pohledu na dosahování pozitivního společenského dopadu, kam právě impaktové investování patří. Promyšlená strategická filantropie a impaktové investování mají mnoho společného,“ zahájila večer ředitelka Via Clarita Dagmar Goldmannová.

Následovala Silke Horáková, spoluzakladatelka Tilia Impact Ventures a zkušená investorka s dlouholetým působením ve světě soukromého kapitálu, filantropie a impaktového financování. Ve své prezentaci se zaměřila na význam a metodiku efektivního řízení impaktových investic z pohledu jejich dopadu. Poté na příkladech projektů z portfolia Tilia ukázala i konkrétní způsoby jeho měření.

Historicky se impaktové investování vyvinulo z odpovědného investování, které se soustředí na minimalizaci negativních dopadů podnikání. Filantropie ve svém tradičním významu znamená poskytování darů bez očekávání finanční návratnosti, zatímco impaktové investování kombinuje finanční výnos s dosažením společensky prospěšného cíle. Co spojuje oba směry je cíl – maximální pozitivní dopad na společnost a planetu.

V impaktovém investování dnes platí, že:

• Nejde jen o minimalizaci negativních efektů, ale o aktivní podporu podniků, které řeší společenské výzvy.
• Investor volí strategii – některé fondy se zaměřují primárně na impakt, jiné vyžadují rovnováhu mezi impaktem a finanční návratností.
• Tržní očekávání se mění – impaktové investování už neznamená nižší výnosy než tradiční investice.

Důležité je také škálování dopadu. Zatímco filantropie se často zaměřuje na konkrétní projekty, impaktové investování podporuje podniky se značným potenciálem – byznysovým i impaktovým.

Důležitým aspektem je rovněž měření reálného dopadu. Nestačí pouze financovat projekty se společensky prospěšným cílem, ale je nutné analyzovat jejich skutečný přínos.

Všeobecně se dá pro identifikaci společenského dopadu používat tzv. teorie změny:

Z toho vyplývá postup při plánování cílů, definovaný následujícími otázkami a body:

1. Jakého dlouhodobého cíle/dopadu chceme dosáhnout?
2. Jaké dlouhodobé společenské změny musí nastat, abychom mohli dosáhnout požadovaného dopadu?
3. Které průběžné a dlouhodobé výsledky (definované pomocí KPIs) může náš konkrétní projekt dosáhnout, které vedou k těmto změnám? 
4. Které výstupy projektu (konkrétní aktivity nebo produkty) mohou nejlépe přispět k dosažení požadovaných výsledků? KPIs výstupů jsou často v souladu s plánem aktivit nebo byznys plánem.
5. Plánujte nezbytné předpoklady a zdroje.

Jak k měření dopadu projektu přistupují v Tilia Impact Ventures

Tilia Impact Ventures k posuzování měření dopadu projektu používá tento strukturovaný přístup:

• Identifikace problému – Jaké společenské nebo environmentální problémy projekt řeší? Jaké skutečné změny přináší (které by se jinak nestaly)?
• Záměr a motivace týmu – Jsou zakladatelé skutečně odhodláni k dosažení pozitivního dopadu? Kdo konkrétně těží z dané investice?
• Škálovatelnost a měřitelnost – Má projekt model, který umožňuje škálovatelnost dopadu? Bude možné ho měřit? Které KPIs nejlépe reflektují konkrétní přínos projektu k řešení společenského problému.
• Analýza rizik – Existují faktory, které mohou zamezit dosažení plánovaných výsledků?
• Sledování a reportování – Pravidelná analýza výsledků a jejich srovnání s původními očekáváními.

„Důležitější než konkrétní KPI jsou samotné procesy – správně identifikovat dopad znamená zajistit, že měřené indikátory reflektují skutečné změny,“ poznamenala během své prezentace Silke Horáková. Impaktové investování je dynamicky se rozvíjející oblast, která kombinuje tradiční investiční přístupy s cílem přinést pozitivní společenské změny. Tilia Impact Ventures se řadí mezi lídry v této oblasti a aktivně uplatňuje strategie, které napomáhají co nejefektivnější alokaci kapitálu. Je nutné však nezapomenout, že pro dosažení skutečné změny je zásadní nejen investovat do slibných projektů, ale také zajistit důsledné měření jejich reálného dopadu. Pouze tak lze zajistit, že impaktové investování bude skutečně přispívat k řešení klíčových globálních výzev.

Matematika je klíčovým předmětem s velkým dopadem na ekonomiku a celkovou vzdělanost společnosti

V oblasti vzdělávání se stále častěji objevují nové inovativní projekty. Jedním z nich je je iniciativa Matika Česku, kterou představil její zakladatel úspěšný podnikatel a filantrop Jakub Nešetřil. Matika Česku se zaměřuje na nedostatek učitelů matematiky, fyziky a informatiky a snaží se tento problém řešit podporou pedagogů a postupnou změnou systému.

Podle Nešetřila je matematika klíčovým předmětem s velkým dopadem na ekonomiku a celkovou vzdělanost společnosti. Hlavním problémem je nejen nedostatek kvalifikovaných učitelů, ale i chybějící data pro efektivní řízení. Projekt se proto zaměřuje na konkrétní řešení, včetně přímé finanční podpory začínajících učitelů.

Podle statistik chybí v českém školství přibližně 3 000 učitelů matematiky, fyziky a informatiky. 83 % škol uvádí, že obsazení těchto pozic běžně trvá déle než 7 měsíců. Mnoho škol navíc není schopno obsadit tyto pozice kvalifikovanými pedagogy, což vede k tomu, že tyto předměty často vyučují učitelé s jinými specializacemi, kteří k tomu nemají odpovídající vzdělání.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že absolventi a učitelé STEM oborů (přírodovědných, technických a matematických) mají na trhu práce širokou škálu kariérních možností. Platové tabulky navíc nerozlišují jednotlivé obory, takže učitel fyziky či informatiky pobírá stejný plat jako pedagog jiných předmětů, přestože jeho tržní hodnota je výrazně vyšší.

„V Praze a Středočeském kraji ročně absolvuje pedagogickou fakultu pouze 4–6 učitelů fyziky. 50 % absolventů fyziky vůbec nenastoupí do školství. 50 % těch, kteří nastoupí, odchází v prvních 5 letech. To snižuje reálný přírůstek na 1 až 2 nové učitele ročně,“ popsal konkrétně jeden z problémů Jakub Nešetřil. Jako další zmínil také nedostatek dat, kdy existuje jen jeden oficiální datový bod v rámci ČR. Nebo dlouhá doba, než se změny ve vzdělávacím systému projeví. Problémem je také to, že skutečný stav zkreslují ti, kteří překonali všechny překážky a v systému zůstali, a také to, že na zavádění systémových reforem existuje hodně názorů, které jsou často protichůdné.

Nešetřil popsal také klíčové aktivity Matika Česku, kterými jsou:

• Přímá finanční podpora učitelů STEM – Projekt poskytuje stipendia ve výši 10 000 Kč měsíčně pro začínající učitele matematiky, fyziky a informatiky (100 učitelů ročně).
• Systémové změny ve vzdělávací politice – Matika Česku usiluje o reformu odměňování učitelů tak, aby reflektovalo jejich hodnotu na trhu práce.
• Zvýšení atraktivity učitelské profese – Projekt aktivně komunikuje s veřejností a snaží se zlepšit image učitelské profese, zejména v oblasti STEM.
• Podpora pedagogických inovací – Spolupráce s experty na moderní vzdělávací metody a rozvoj nových způsobů výuky matematiky a dalších STEM předmětů

„Naším cílem není jen řešit okamžitý nedostatek učitelů, ale vytvořit systém, který zajistí jejich dlouhodobou dostupnost a kvalitu,“ shrnul na závěr Nešetřil.

Měření dopadu, budoucnost filantropie a impaktových investic

Pod vedením Petra Vítka se rozvinula inspirativní debata, která se zaměřila na klíčová témata dnešní filantropie a impaktového investování.  Do ní se zapojila také Ksenia Illiuk společně s filantropem a jedním z podporovatelů Matiky Česku, Petrem Zahradníkem. To hlavní, co během ní zaznělo, shrnují následující body.

•  Měření dopadu ve filantropii

Petr Zahradník zdůraznil, že i když měření dopadu ve filantropii dává smysl, je často obtížné. Přesto věří, že i v oblastech, které se těžko kvantifikují – jako je ochrana přírody – je důležité investovat s dlouhodobou vizí.

•  Měření úspěchu neziskových organizací

Jakub Nešetřil se podělil o svou zkušenost s hledáním standardizovaného nástroje pro měření dopadu. Popsal tři hlavní výzvy: osobní nejistotu ohledně úspěchu, složité řízení projektů bez jasných metrik a problém s financováním, pokud není dopad snadno kvantifikovatelný. Podtrhl, že neziskové organizace často řeší problémy, které jsou ze své podstaty obtížně měřitelné.

•  Komplexnost rozhodování v investicích

Silke Horáková vysvětlila, jak se měření dopadu vyvíjí v čase. Začíná se základními ukazateli, jako jsou úspory CO2 nebo zlepšení zdravotní péče. Ověřování dat, osvědčené postupy a dlouhodobé plánování pomáhají přijímat lepší strategická rozhodnutí.

•  Etika a motivace investorů

Ksenia zdůraznila důležitost výběru investorů, kteří sdílejí nejen obchodní zájmy, ale i hodnoty. Někteří investoři upřednostňují finanční zisk nad etickými aspekty, což ji vedlo k pečlivějšímu výběru správných partnerů.

• Efektivita vs. rychlost ve filantropii

Petr Zahradník upozornil, že při řešení naléhavých společenských problémů je často důležitější rychlá reakce než finanční efektivita a optimalizace nákladů.

•  Osobní motivace pro práci s dopadem

Jakub Nešetřil popsal svou cestu od technologického startupu k filantropii. Původně hledal efektivní způsob darování peněz, ale když žádný nenašel, rozhodl se vytvářet vlastní projekty. Jeho cílem je vybudovat organizace, které se stanou soběstačnými a budou moci fungovat nezávisle.

• Budoucnost impaktu a jeho vnímání

Diskutovalo se také o tom, jak se termín „impakt“ může stát politicky kontroverzním, podobně jako DEI (Diverzita, Rovnost a Inkluze). Ksenia varovala, že pokud práce s dopadem začne ohrožovat mocenské zájmy, může se stát terčem diskreditačních kampaní.

Organizátorem setkání byla Tilia Impact Ventures. Partnerem byl Nadační fond Via Clarita.

Shrnutí připravila Kateřina Marková z Tilia Impact Ventures.