Analýzu nechaly vypracovat Nadace Via, Nadace BLÍŽKSOBĚ, Nadace RSJ a Nadační fond Via Clarita. Každá z těchto organizací se mimo jiné zaměřuje na rozvoj filantropie v Česku. „Naší motivací bylo zjistit, jak je na tom Česko ve srovnání s jinými státy, jaké jsou ve filantropii trendy a jestli existují možnosti, jak rozvoj filantropie podpořit,“ popisuje Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, co ke vzniku analýzy vedlo. Jak však výzkumníci z PAQ Research uvádí, srovnávání různých systému není snadné: „Obecně se dá říct, že ve filantropii chybí data. Dalším úskalím je to, že pokud státy darování sledují a vykazují, vždy reflektují to, jak je konkrétní systém nastavený a jaká data se v souvislosti s filantropií sbírají. To srovnání znesnadňuje a konkrétní čísla je potřeba brát s rezervou,“ říká za PAQ Research analytik Michal Ostrý. Přesto analýza nabízí přehled toho, jak si jednotlivé státy stojí a co konkrétně přispívá k podpoře darování u jednotlivců nebo firem.
Česko za sousedními zeměmi výrazně nezaostává
Ve střední a západní Evropě se objem darování pohybuje zhruba mezi 0,2–0,7 % HDP dané země. To je výrazně méně než v USA, kde se jedná o zhruba 2 % HDP, rozdíl je však daný odlišnými státními výdaji na sociální politiky, vzdělávání nebo zdravotnictví. Také jsou ve státech mnohem vyšší nerovnosti a tudíž i darování vysokopříjmových. V ČR je podíl zhruba okolo 0,2 %, což naznačuje, že jsme na úrovni Slovenska nebo Rakouska. Z dostupných zdrojů čeští dárci rozdali v roce 2022 na 11,7 miliardy Kč, na Slovensku v přepočtu 5 miliard Kč a v Rakousku 22 miliard.
V jednotlivých státech se liší také struktura dárců. V Nizozemsku a Německu se na darování procentuálně nejvíce podílejí korporace (39 % a 47 %), naopak ve zmiňovaném Rakousku až 70 % darů pochází z přímých darů domácností, do kterých se započítávají také členské příspěvky.
Velcí dárci přispívají nejvíce v absolutní hodnotě, ale v poměru s jejich příjmem tomu tak být nemusí. Nízkopříjmoví obecně vzhledem ke svému příjmu přispívají podobně nebo i více než lidé se středním příjmem. Velcí dárci se ale odlišují jasnou strategií, kterou se při svém darování řídí.
Pro bližší srovnání mezi zeměmi však scházejí přesnější a jednotnější data. I přes rozdílnost jednotlivých systémů je ale možné říct, že filantropické prostředí je v Evropě stabilní a příznivé.
Aktuální trendy ovlivnila i pandemie, filantropie snahám o omezení zatím odolává
Do rozvoje dárcovství se výrazně propsaly krize posledních let, a to především Covid-19, který v mnoha státech znamenal zvýšenou míru solidarity a podpory. Trendem je také rozvoj darovacích portálů, které pomáhají dárcům rychle reagovat na aktuální krize. To vidíme i v Česku na statistikách portálů jako je Darujme.cz nebo Donio.
V zahraničí se rozšiřují také nové hybridní filantropické nástroje – např. dluhopisy vázané na sociální dopad. Ty studie PAQ Research doporučuje vyzkoušet i v Česku. „Investoři získávají zhodnocení svých investic při úspěšném uskutečnění projektu (např. repatriace vězňů), který státu v celkovém objemu přinese více výhod, než o kolik musí zhodnotit původní investice. Ze sousedních zemí s novými nástroji mají zkušenost v Rakousku i Německu,“ vysvětluje dopad a přínos dluhopisů Michal Ostrý. V některých zemích se můžeme setkat také s charitativními loteriemi. Ty musí např. v Nizozemsku povinně přes 40 % svých zisků darovat na společensky prospěšné účely.
Celoevropský trend představuje nárůst debaty a změny souvisejících s opatřeními na zvýšení transparentnosti a prevence praní peněz. Ty časem mohou snížit jednoduchost fungování nadací a nadačních fondů.
Ve střední a východní Evropě filantropie v mnohém stále zaostává za západní Evropou. Organizace obtížněji shánějí prostředky a dary na dlouhodobé projekty, které nereagují na aktuální krize. V některých zemích se objevila snaha omezit filantropický sektor. Např. Maďarsko zvýšilo daň pro neziskové organizace pracující s uprchlíky.
Problémy současného systému v Česku
Filantropie v Česku roste, daňový systém nicméně trpí vzhledem k dárcovství několika nedostatky. Mezi ně patří skutečnost, že se dar odečítá ze základu daně, kvůli čemuž se filantropie stává regresivní – výhodnější s rostoucím příjmem.
„Pokud máme dvě osoby a každá z nich daruje 100 000 Kč, ale první má roční příjem 1 mil. Kč a druhá 5 mil. Kč, první osobě se daň sníží o 15 tisíc a té druhé o 23 tisíc Kč,“ upozorňuje Matyáš Levínský z PAQ Research. Ve Francii odečítají ⅔ hodnoty daru z vypočtené výše daně, a to nezávisle na daňovém břemeni dárce.
Další problém pro filantropii představuje nízký daňový základ. Jeho snižování skrze darování proto nemusí být tolik atraktivní. Dary samotné snižují samotný daňový základ o pouhých 15 %, což především u nízkopříjmových donorů snižuje motivaci si nechat dar daňově uznat.
Inspirace Nizozemskem nebo Dánskem a doporučení pro Česko
Existují proto možnosti, jak rozvoji filantropie pomoct. Z hlediska otevřenosti a přístupnosti je inspirací Nizozemsko, kde je snadné založit a provozovat nevládní organizace díky nízkým nákladům a rychlému registračnímu procesu. Země má také příznivé daňové podmínky pro dárce i příjemce, což zahrnuje daňové úlevy a výjimky. Nizozemsko má rovněž několik na filantropii zaměřených výzkumných organizací a týmů, a díky tomu velké množství přesných dat.
Dánsko zase patří mezi první země, které automaticky odečítaly filantropické dary v daňovém přiznání. Počet osob s odečtem se díky tomu zdvojnásobil, a celková odečtená částka stoupla o 15 %. „Zavedení podobného systému u nás by zvýšilo ochotu darovat u těch, kteří v současné době nevyužívají slevu na dani z darů,“ říká Levínský.
Dalšími možnými kroky, které by podle analýzy podpořily a zlepšily fungování filantropického prostředí u nás, jsou např.:
- Zlepšit propojení filantropického, neziskového a státního sektoru, aby se jeho aktivity doplňovaly.
- Zvážit zavedení dědické daně a s ní spojeného filantropického zvýhodnění. Dědická daň obecně pomáhá snižovat nerovnosti ve společnosti.