Analýza: Jak je na tom darování v Česku ve srovnání se světem? Nezaostáváme, ale stát by pro rozvoj filantropie mohl udělat více

Institucionální analýza_náhled

Analýzu nechaly vypracovat Nadace Via, Nadace BLÍŽKSOBĚ, Nadace RSJ a Nadační fond Via Clarita. Každá z těchto organizací se mimo jiné zaměřuje na rozvoj filantropie v Česku. „Naší motivací bylo zjistit, jak je na tom Česko ve srovnání s jinými státy, jaké jsou ve filantropii trendy a jestli existují možnosti, jak rozvoj filantropie podpořit,“ popisuje Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, co ke vzniku analýzy vedlo. Jak však výzkumníci z PAQ Research uvádí, srovnávání různých systému není snadné: „Obecně se dá říct, že ve filantropii chybí data. Dalším úskalím je to, že pokud státy darování sledují a vykazují, vždy reflektují to, jak je konkrétní systém nastavený a jaká data se v souvislosti s filantropií sbírají. To srovnání znesnadňuje a konkrétní čísla je potřeba brát s rezervou,“ říká za PAQ Research analytik Michal Ostrý. Přesto analýza nabízí přehled toho, jak si jednotlivé státy stojí a co konkrétně přispívá k podpoře darování u jednotlivců nebo firem.

Česko za sousedními zeměmi výrazně nezaostává

Ve střední a západní Evropě se objem darování pohybuje zhruba mezi 0,2–0,7 % HDP dané země. To je výrazně méně než v USA, kde se jedná o zhruba 2 % HDP, rozdíl je však daný odlišnými státními výdaji na sociální politiky, vzdělávání nebo zdravotnictví. Také jsou ve státech mnohem vyšší nerovnosti a tudíž i darování vysokopříjmových. V ČR je podíl zhruba okolo 0,2 %, což naznačuje, že jsme na úrovni Slovenska nebo Rakouska. Z dostupných zdrojů čeští dárci rozdali v roce 2022 na 11,7 miliardy Kč, na Slovensku v přepočtu 5 miliard Kč a v Rakousku 22 miliard.

V jednotlivých státech se liší také struktura dárců. V Nizozemsku a Německu se na darování procentuálně nejvíce podílejí korporace (39 % a 47 %), naopak ve zmiňovaném Rakousku až 70 % darů pochází z přímých darů domácností, do kterých se započítávají také členské příspěvky.

Velcí dárci přispívají nejvíce v absolutní hodnotě, ale v poměru s jejich příjmem tomu tak být nemusí. Nízkopříjmoví obecně vzhledem ke svému příjmu přispívají podobně nebo i více než lidé se středním příjmem. Velcí dárci se ale odlišují jasnou strategií, kterou se při svém darování řídí.

Pro bližší srovnání mezi zeměmi však scházejí přesnější a jednotnější data. I přes rozdílnost jednotlivých systémů je ale možné říct, že filantropické prostředí je v Evropě stabilní a příznivé.

Aktuální trendy ovlivnila i pandemie, filantropie snahám o omezení zatím odolává

Do rozvoje dárcovství se výrazně propsaly krize posledních let, a to především Covid-19, který v mnoha státech znamenal zvýšenou míru solidarity a podpory. Trendem je také rozvoj darovacích portálů, které pomáhají dárcům rychle reagovat na aktuální krize. To vidíme i v Česku na statistikách portálů jako je Darujme.cz nebo Donio.

V zahraničí se rozšiřují také nové hybridní filantropické nástroje – např. dluhopisy vázané na sociální dopad. Ty studie PAQ Research doporučuje vyzkoušet i v Česku. „Investoři získávají zhodnocení svých investic při úspěšném uskutečnění projektu (např. repatriace vězňů), který státu v celkovém objemu přinese více výhod, než o kolik musí zhodnotit původní investice. Ze sousedních zemí s novými nástroji mají zkušenost v Rakousku i Německu,“ vysvětluje dopad a přínos dluhopisů Michal Ostrý. V některých zemích se můžeme setkat také s charitativními loteriemi. Ty musí např. v Nizozemsku povinně přes 40 % svých zisků darovat na společensky prospěšné účely.

Celoevropský trend představuje nárůst debaty a změny souvisejících s opatřeními na zvýšení transparentnosti a prevence praní peněz. Ty časem mohou snížit jednoduchost fungování nadací a nadačních fondů.

Ve střední a východní Evropě filantropie v mnohém stále zaostává za západní Evropou. Organizace obtížněji shánějí prostředky a dary na dlouhodobé projekty, které nereagují na aktuální krize. V některých zemích se objevila snaha omezit filantropický sektor. Např. Maďarsko zvýšilo daň pro neziskové organizace pracující s uprchlíky. 

Problémy současného systému v Česku

Filantropie v Česku roste, daňový systém nicméně trpí vzhledem k dárcovství několika nedostatky. Mezi ně patří skutečnost, že se dar odečítá ze základu daně, kvůli čemuž se filantropie stává regresivní – výhodnější s rostoucím příjmem. 

„Pokud máme dvě osoby a každá z nich daruje 100 000 Kč, ale první má roční příjem 1 mil. Kč a druhá 5 mil. Kč, první osobě se daň sníží o 15 tisíc a té druhé o 23 tisíc Kč,“ upozorňuje Matyáš Levínský z PAQ Research. Ve Francii odečítají ⅔ hodnoty daru z vypočtené výše daně, a to nezávisle na daňovém břemeni dárce. 

Další problém pro filantropii představuje nízký daňový základ. Jeho snižování skrze darování proto nemusí být tolik atraktivní. Dary samotné snižují samotný daňový základ o pouhých 15 %, což především u nízkopříjmových donorů snižuje motivaci si nechat dar daňově uznat.

Inspirace Nizozemskem nebo Dánskem a doporučení pro Česko

Existují proto možnosti, jak rozvoji filantropie pomoct. Z hlediska otevřenosti a přístupnosti je inspirací Nizozemsko, kde je snadné založit a provozovat nevládní organizace díky nízkým nákladům a rychlému registračnímu procesu. Země má také příznivé daňové podmínky pro dárce i příjemce, což zahrnuje daňové úlevy a výjimky. Nizozemsko má rovněž několik na filantropii zaměřených výzkumných organizací a týmů, a díky tomu velké množství přesných dat.

Dánsko zase patří mezi první země, které automaticky odečítaly filantropické dary v daňovém přiznání. Počet osob s odečtem se díky tomu zdvojnásobil, a celková odečtená částka stoupla o 15 %. „Zavedení podobného systému u nás by zvýšilo ochotu darovat u těch, kteří v současné době nevyužívají slevu na dani z darů,“ říká Levínský.

Dalšími možnými kroky, které by podle analýzy podpořily a zlepšily fungování filantropického prostředí u nás, jsou např.:

  • Zlepšit propojení filantropického, neziskového a státního sektoru, aby se jeho aktivity doplňovaly.
  • Zvážit zavedení dědické daně a s ní spojeného filantropického zvýhodnění. Dědická daň obecně pomáhá snižovat nerovnosti ve společnosti.

Celou studii najdete na webu PAQ Research nebo na tomto odkaze.

Další příspěvky

DSC03997
13. 11. 2024

Jak „dávat zpět“ a mít pozitivní vliv na společnost i vlastní firmu? Srdcem a promyšleně, shodli se filantropové v Brně

Foto: Klára Hlavatá
7. 11. 2024

Filantropie může být náročnější než byznys. Proto pomáháme dárkyním a dárcům, aby jejich dobročinnost byla tou nejlepší investicí, říká konzultantka Michaela Kreuterová

Data_úvodní
17. 10. 2024

Data: Dobročinnost stabilně roste v Evropě i ve světě. Malí a velcí dárci mají k dispozici nové filantropické nástroje