Vztah založený na důvěře

Jedna pracuje pro zavedenou globální organizaci, která se filantropickému poradenství věnuje už mnoho desítek let, druhá už třetím rokem usiluje o to, aby se potenciální dárci v České republice měli na koho obrátit v okamžiku, kdy se chtějí filantropii začít věnovat a potřebují nasměrovat či poradit. Je proto nasnadě, že s Donzelinou Barrosovou působící v Rockefeller Philanthropy Advisors rozmlouvala o její práci její kolegyně Dagmar Goldmannová z Nadačního fondu Via Clarita.
 

Jaké otázky by si měli klást lidé, kteří uvažují o tom, že se začnou věnovat filantropii?

Je jednoduché vypsat šek, ale vybudovat ucelený filantropický plán vyžaduje jistou přípravu. Podle mého je nejdůležitější, aby lidé zůstali opravdu věrní sami sobě a svým hodnotám. Aby si dopřáli čas a promysleli si, pro které otázky jsou opravdu nejvíce zapálení. Jde o něco v místě, kde žijete? Týká se to konkrétní části populace, kupříkladu mladých žen nebo nějaké znevýhodněné skupiny?

Jde o národní či mezinárodní problém, jako je změna klimatu? Držte se toho, k čemu cítíte nejsilnější vztah, a zjistěte si o oblasti, kterou se chcete zabývat, co možná nejvíce. Podívejte se, zda existuje síť dalších dárců, které zajímají stejné problémy jako vás, ať už na lokální, regionální, nebo mezinárodní úrovni. Takové sítě mohou být důležité, pokud chcete zjistit, co zabírá a do čeho už se pustili jiní dárci. Může být velmi poučné seznámit se s významnějšími organizacemi a postavami věnujícími se určité oblasti, dozvědět se, která podpora je nejvíc zapotřebí a jakým způsobem můžete pomoct.
Může se kupříkladu stát, že vaše zkušenosti s účetnictvím nebo marketingem mohou být pro menší místní organizaci stejně významnou pomocí jako vaše finanční prostředky. Je důležité, aby si dárci uvědomili, že mohou v závislosti na svých možnostech poskytovat více než jen peníze. Čas, kontakty i dovednosti mají také vysokou hodnotu. Nicméně musím upřímně přiznat, že na určité úrovni jsou vždy zapotřebí finanční prostředky! Seznámit se s danou „scénou“ vám může pomoci při promýšlení toho, jakou pomoc chcete poskytnout a na jaké úrovni, které skupiny a přístupy jsou vám sympatické a jakých realistických cílů mohou organizace, které se rozhodnete podporovat, dosáhnout. Je dobré si připomínat, že pokud jde o darování, nelze nic uspěchat. Vyčkávejte, vzdělávejte se, experimentujte, promýšlejte a především vždy myslete na to, abyste si své působení na poli filantropie užívali!
 

Napadají vás konkrétní okamžiky v životě, které jsou spojené s dárcovstvím?
Donorství je vysoce osobní činnost, důvody pro ně se mohou lišit člověk od člověka i rodina od rodiny. Byla jsem kupříkladu svědkem toho, když se rodiny semknou a založí nadaci nebo učiní zásadní dar poté, co jim zemře někdo blízký, aby skrze filantropii podtrhly jeho osobní hodnoty. Občas se stává, že lidé, kteří zažijí svůj „okamžik likvidity“ prodají svůj podnik, dědí apod., se začnou o filantropii zajímat, protože jejich osobní finanční okolnosti se změní. Jiné lidi ponouknou k darování konkrétní problémy nebo otázky, které vnímají jako palčivé. Zatímco v minulosti bylo dárcovství často něco, čím se jednotlivci či rodiny zabývaly až po skončení profesní éry, jsme nyní svědky toho, že se řada donorů zapojuje mnohem dříve, často v době, kdy budují své bohatství.


 

Jak se ve filantropii měří úspěch? Je vůbec něco takového možné?
To je těžká otázka! Do značné míry je hodnocení úspěchu věcí toho, kdo hodnotí. Mělo by v rozumné míře odrážet cíle dárce. Vedeme dárce k tomu, aby se svými příjemci ustavovali rozumné a zároveň podrobné standardy pro vykazování výsledků. Často se přitom zaměřují na cíle, které jsou popsané v žádosti o podporu a obě strany se na nich shodly.
Chtěla bych dárce vyzvat k tomu, aby pečlivě uvažovali o tom, co chtějí vědět, jaká data by mohla napomoci lepšímu pochopení úspěchu, který si vytyčili, a aby si zachovávali realistickou představu o tom, kolik prostředků mohou podpořené organizace vyčlenit pro měření a vykazování výsledků. Může se stát, že aby mohla organizace shromáždit informace, které po nich žádáte, bude potřebovat další zaměstnance, a možná byste tedy měli za takové zhodnocení platit. Pro organizaci to může být prospěšné, protože může prokázat realizovatelnost nápadu, pokud se pouští do inovativního programu nebo doufá v určitý průlom.
Zjistili jsme, že čím obecnější cíle dárce má může to být třeba dopad na celou společnost ve srovnání s dopadem na jednotlivce, tím obtížnější je takové účinky měřit. Když kupříkladu podporujete stipendia, můžete školy požádat, aby vám vykazovaly, kolik podpořených studentů školu absolvovalo. Nicméně pokud je vaším cílem změnit společnost tím, že poskytnete ženám přístup k vyššímu vzdělávání, může být vaše teorie změny postavená na tom, že ženy, které absolvují univerzitu, se dostanou k lépe placeným vůdčím pracovním pozicím. Abyste zjistili, že taková teze platí, může to zabrat léta sledování absolventů univerzit. Takové hodnocení, které zabírá dlouhou dobu, může být poměrně nákladné a někteří dárci od něj upustí.

Existují způsoby, kterými se dá dopad odhadnout, například nárůst počtu článků v médiích k danému tématu může odrážet obecné povědomí o něm. Nebo to mohou být další způsoby širšího povědomí o tématu, kupříkladu vyšší počet screeningových zdravotnických vyšetření k určitému medicínskému problému.

Existují také širší rámce, například Sustainable Development Goals (SDGs – cíle udržitelného rozvoje), které poskytují zemím konkrétní cíle a indikátory. Zaznamenali jsme, že někteří dárci nastavují svá měření právě podle SDGs, což jim umožňuje napojit se na globální změny, ač působí lokálně. Je samozřejmě velmi obtížné, a bez kontrolních studií prakticky nemožné, dosledovat kauzalitu působení filantropie. Většina dárců proto pracuje v tomto ohledu spíše s důrazem na příspěvky než na reporty. Podněcujeme dárce, aby uvažovali kreativně a spolupracovali s příjemci své podpory. Věříme, že je zcela možné měřit dopad činnosti, přestože společnosti i environmentální a společenské problémy jsou složité.
 

Pro nás ve Via Clarita je velmi inspirativní se společně s filantropy bavit o tom, čemu by se ve svém dárcovství chtěli věnovat, stejně tak jako například pomáhat jim při nastavování strategie nově vznikajících nadací. Každý z příběhů je jiný a naprosto jedinečný. Co při práci pro Rockefeller Philanthropy Advisors udělalo v poslední době radost vám?
Opravdu mě potěší, když je dárce ochotný vykročit mimo oblast, kde se cítí zcela bezpečně, a dá příležitost skutečně skvělé organizaci nebo člověku věnujícímu se konkrétní oblasti. Podobně mi dělá radost, když dárci dojdou k rozhodnutí, že pracovat na posilování své oblíbené organizace na organizační úrovni je něco, co mohou dělat ještě mimo podporu konkrétních projektů. RPA v současné době pracuje s dárcem, který poskytuje stipendia studentům univerzit ve venkovských oblastech a který se před nedávnem rozhodl podporovat také budování kapacit výzkumných pracovišť těchto univerzit platí vybavení, výzkum apod., aby přitáhl prvotřídní studenty.
 

V první polovině roku jste navštívila Česko. Co si myslíte o současném stavu filantropie u nás? Překvapilo vás něco?
Měla jsem možnost poznat velmi živou skupinu dárců, jak soukromých, tak firemních, kteří měli chuť navazovat kontakt a jít cestou tzv. best practices a kteří se věnují důležitým a obsáhlým společenským otázkám. Vzhledem ke specifickému kontextu, ve kterém se Česká republika pohybuje, jsem si vyslechla mnohé o upevňování demokratických principů. Velký dojem na mě udělalo i nadšení, s nímž dárci přistupují k inovacím.
 
Zkušení filantropové říkají, že dobře darovat peníze je stejně těžké jako je vydělat. Ve Via Clarita se setkáváme s tím, že byznysmeni v Česku nejsou zvyklí se o svém dárcovství radit. Co podle vás tvoří přidanou hodnotu filantropického poradenství?
Lze ji nahlížet z řady různých úhlů. Zaprvé si myslím, že ať jde o jakoukoli oblast, do které se snažíte vstoupit, je důležité jednat s profesionály. Získáte díky tomu přístup k informacím, ke kterým byste se jinak nedostali, nemluvě o zkušenostech a síti kontaktů, kterou disponují. Filantropické poradenství může, ve zcela praktické rovině, člověku pomoci zvládnout administrativní stránku dárcovství, na kterou nemusí mít nutně čas. Jde také o cennou výměnu best practices, postupů specifických pro tuto oblast, ale také nápadů, které vám pomohou donorství lépe strukturovat. Nedávno jsem například pracovala s jednou rodinou z Bulharska, která si chtěla založit nadaci. Vyslechla jsem si, jaké mají cíle, a pomohla jim určit programové oblasti a postupy, jimiž se mohou vydat, a to s ohledem na jejich zamýšlený rozpočet i mé profesní zkušenosti s financováním těchto programových oblastí. Pomohla jsem jim také vytvořit klíčové správní dokumenty: kdo bude členem dozorčí rady, jak často se bude rada scházet, jak se bude rozhodovat v případě, kdy neexistuje jednomyslná shoda? Filantropické poradenství je, stejně jako kterýkoli jiný vztah, založené na důvěře, která se rozvíjí postupem času. Může být robustní či omezené přesně podle přání dárce, ale je rozhodně velmi důležité. Může dárcům pomoci, aby se vyhnuli nejrůznějším nástrahám.


 
Donzelina BARROSO (1967) je ředitelka globálních filantropických služeb společnosti Rockefeller Philanthropy Advisors. Má na starosti zejména filantropické poradenství v Evropě a další rozvoj služeb po celém světě. V RPA už pracuje více než deset let. Zabývala se grantovými programy i projektovým řízením, ve své práci se dotkla oblastí, jako jsou vzdělávání, kultura, zdravotnictví, snižování chudoby i životní prostředí. Zkušenosti sbírala také jako konzultantka u firemního projektu usilujícího o zlepšení technologií a pracovních postupů drobných zemědělců a družstev v Angole. Spolupracovala mimo jiné s Camõesovým střediskem pro výzkum portugalskojazyčného světa na Kolumbijské univerzitě. Působí v dozorčí radě Portugalsko‑americké obchodní komory, je členkou výboru International Grantmakers Network ve Philanthropy New York. Vystudovala žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě a veřejnou správu na New York University. Má americké a portugalské občanství.

Dagmar Goldmannová (1982) řídí aktivity Nadačního fondu Via Clarita od jeho vzniku v roce 2016. V rámci svých předchozích pracovních zkušeností propojuje projekty ze světa mezinárodních firem, nevládních neziskových organizací a filantropie. Věnovala se oblasti HR a společenské odpovědnosti ve společnosti L’Oréal v Praze a v Paříži, humanitárním a rozvojovým projektům v Africe a Asii pro organizaci Člověk v tísni a ADRA.

Rozhovor vyšel v zimním čísle časopisu Umění darovat 2019.
Autorka rozhovoru: Dagmar Goldmannová Spoluautor: Ondřej Lipár Fotografie: Ivan Svoboda