Vůle zakladatele rozhoduje o fungování nadace
Správy majetku se týkají také investice. Podle Sprechera je v této oblasti nejzásadnější vůle a přání zakladatele vymezená v zakládajícím právním jednání či ve statutu nadace. Zakladatel má právo určit konkrétní druh investice, do které může nadace investovat (např. podílové fondy, dluhopisy, kryptoměny). V souvislosti s tím Sprecher zmínil tzv. risk profile nadace. Jde o ukazatel, zda je nadace za současně nastavené investiční strategie schopna naplňovat svůj účel.
V praxi však nastává situace, kdy zakladatel vůči správě majetku nic nestanoví. Anebo je vůle zakladatele obtížně zjistitelná. To se často stává v případě bankovních nadací, kdy vůli zakladatele tvoří správní rada, která se skládá z mnoha osob a v průběhu času se obměňuje. Za této situace je strategie ohledně správy majetku v nadaci plně v rukou a odpovědnosti správní rady. Podle Sprechera je proto důležité, aby se správní rada skládala z profesionálů. Doporučil také, aby investiční strategie nadace byla každé tři až pět let revidována, díky čemuž je schopná pružně reagovat na vývoj a časté změny.