Osobní filantropie, firemní nadace, nebo raději něco mezi?

IMG_7583

Během večera, který Via Clarita zorganizovala ve spolupráci se společnostmi HLADKY.LEGALKunz a partneři v prostorách NEST interiér s působivým výhledem na Brno, se diskuze dotkla řady zásadních otázek, které si filantropové na své cestě kladou. A přestože oba hosté působí v technologických firmách a v řadě ohledů se názorově shodnou, nabízí různé pohledy na to, jakým způsobem lze dosahovat kýženého efektu v oblasti, kterou chtějí pozitivním způsobem ovlivnit.

Via Clarita Brno září 2020

S pomocí silných partnerů

Y Soft působí na trhu už dvacet let. Její majitel a CEO Václav Muchna se společenské odpovědnosti věnuje dlouhou dobu a své filantropické aktivity řeší právě prostřednictvím své společnosti. „My jako firmy potřebujeme stabilní demokracii k tomu, abychom mohly prosperovat, proto bychom se měly o demokracii starat,“ vysvětluje základy své motivace. Soustředí se tak na čtyři oblasti. V tuzemsku to jsou podpora transparentní politiky, žurnalistiky založené na faktech a také digitální transformaci a eGovernment, v celosvětovém měřítku je to pak podpora občanské společnosti pomocí vlastních zaměstnanců.

Podle svých slov považuje za nejúčinnější firemní filantropii, kterou uskutečňuje se zkušenými partnery z daných oblastí. Sám tuto formu označuje jako „regrantování“ – vybraným organizacím rozděluje finanční prostředky ze své firmy, aby je pak na základě důvěry a vzájemné dohody podle svých zkušeností a odbornosti mohly distribuovat dál. „Ve firmě se mi nechce organizovat podporu pro velké množství malých projektů, proto bylo strategicky důležité vybrat si silnější partnery, kteří budou regrantování provádět,“ dodává. Tímto způsobem Y Soft spolupracuje s Rekonstrukcí státu, Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky nebo Open Society Fund.

Do hry Václav Muchna zároveň vtahuje i zaměstnance své firmy po celém světě. Nabízí jim dvakrát do roka možnost, aby buďto zorganizovali vlastní dobročinný projekt ve své komunitě, anebo podpořili existující projekt někoho z kolegů. Inspiroval se u Martina Vohánky ze společnosti Eurowag, ale upravil ho tak, aby podporoval dobrovolnickou práci – každému ze zaměstnanců poskytuje rozpočet 100 eur na jakýkoli prospěšný projekt, ale pokud se sami zapojí, firma podporu za každého z nich zvýší na 500 eur. „Je to velmi účinný způsob, jak do občanského života zapojit skrze naše zaměstnance i lidi, ke kterým bychom se jinak nedostali,“ vysvětluje Muchna.

Od firemního fondu k osobnímu působení

„Příběh Avastu je v mnoha směrech podobný firmě Y Soft, možná je jen o nějakých deset let napřed,“ říká na úvod Ondřej Vlček. „Avast má už poměrně vyzrálou filantropickou strategii, má i vlastní nadační fond, a to už od roku 2010.“ Zakladatelé společnosti přitom měli už dříve vlastní filantropické aktivity a při vzniku fondu se zavázali do něj odvádět část zisku firmy.

Nadační fond, který se ve svém působení z velké části zaměřuje na Česko, je na své mateřské společnosti do značné míry nezávislý a autonomní, hledá si i vlastní témata. Od podpory, která byla zpočátku spíše roztříštěná se časem vyprofiloval a zaměřil také na oblasti, ve kterých Avast působí. „Postupně jsme identifikovali palčivá témata, kterým se věnuje – paliativní péče, zdravotnická péče o velmi malé děti, vzdělávání v oblasti STEM, tedy věda, technologie, strojírenství a matematika, a posilování role žen v těchto oborech,“ vypočítává Vlček.

Téma paliativní péče přitom Nadační fond Avast nejen uchopil, ale do značné míry v tuzemsku vynesl na světlo a celou oblast kultivoval – a to i na úrovni vzdělávání nebo legislativy. „Prolobbovali jsme, aby se paliativní péče stala součástí péče hrazené státem a zdravotními pojišťovnami,“ podtrhuje.

Za velké téma přitom Ondřej Vlček považuje otázku, co by měly dělat společensky odpovědné firmy a co naproti tomu přísluší spíš jednotlivcům. Obecně se dá řici, že firmy by měly být ve svých filantropických aktivitách strategičtější a více je vázat ke svému poslání a účelu. Naopak soukromé aktivity bývají volnější a více diverzifikované. „Když se díváme do zahraničí, je vidět, že zpočátku se filantropii zakladatelé spíše věnují pod hlavičkou své firmy nebo nadačního fondu či nadace, ale s postupem času se více zaměřují na své osobní aktivity, které už tolik nesouvisí s misí firmy,“ vysvětluje. A často se to netýká jen zakladatelů, ale i dalších čelních představitelů takových firem.

To ostatně souvisí i s jeho vlastním příběhem – s manželkou Katarínou se před více než šesti lety rozhodli založit organizaci Zlatá rybka, jehož tématem je plnit přání vážně nemocným dětem od tří do osmnácti let. „Je to skvělý projekt, který nám oběma dal hrozně moc,“ podotýká Ondřej Vlček, který Zlatou rybku se svojí manželkou také kompletně financuje. Zároveň dodává, že už nyní plánují, jak organizaci dále rozvíjet a svou podporu ještě posílit. Od svého vzniku stihla Zlatá rybka spolupracovat s bezmála stovkou zdravotnických zařízení a splnila přes šest set dětských přání.

Palčivé otázky filantropie

Inspirativní brněnská diskuze nebyla zdaleka poslední svého druhu, už proto, že partneři večera mají vlastní filantropické aktivity. „Tématem filantropie se  zabýváme dlouhodobě,“ říká Lucie Hladká z advokátní kanceláře HLADKY.LEGAL. „Příští podobné setkání bychom chtěli postavit na konkrétních příkladech dobré praxe z běžného fungování nadací i firem a nabídnout úvod do filantropie pro úplné nováčky.“

Každé takové setkání pomáhá celou oblast kultivovat, jak poznamenává Antonín Kunz z Kunz a partneři. „Diskuze o filantropii jsou vhodným způsobem, jak ji odhalovat a otevírat i těm, kdo se do ní ještě nezapojují nebo o tom teprve uvažují. Za důležitý považuji zejména výsledný efekt filantropických aktivit, tedy snahu o dosažení největšího impaktu.“

Další příspěvky

Foto: Facebook iniciativy Impact Academy
28. 2. 2024

Plánování a sledování dopadu není jen otázkou velkých dárců, ale také začínajících filantropů

Obrázek byl vytvořen pomocí generativní AI - ChatGPT
15. 2. 2024

Buďte efektivnější a dosahujte většího dopadu díky spolupráci s dalšími dárci. Poradíme vám, jak na to

Radana Brábníková během setkání Cesty filantropie v Ostravě. Foto: Tanasis Andoniadis / Darina Kubiková
11. 1. 2024

Chci být tou, která rozhoduje, co podpoří. Proto jsem si vybrala byznys, říká filantropka Radana Brábníková

Filantropický newsletter:

E-mail *
Jméno *
Příjmení *
Organizace/firma
Souhlas se zpracováním uvedených údajů a s využitím mého elektronického kontaktu poskytuji dobrovolně a na dobu neurčitou. Svůj souhlas mohu kdykoliv odvolat odhlášením se z odběru e-mailů.