V coworkingovém centru Opero během ní vystoupili čeští a zahraniční experti, kteří se dotkli tématu z řady různých pohledů. Od české zkušenosti s novými pravidly pro financování stran přes transparentnost, veřejné mínění v ČR až po zkušenosti ze zahraničí. Politolog Štěpán Drahokoupil, který setkání moderoval, ho v následujícím textu shrnuje a připomíná důležité skutečnosti, které během něj zazněly.
Více informací a méně stigmatizace
„Když za námi s tímto námětem přišli Martin Vohánka a Marcela Murgašová z Nadace BLÍŽKSOBĚ, byla to pro nás velká výzva, protože téma podpory politiky je pro nás nové a mnoho lidí jej vnímá senzitivně,“ uvedla na začátku Michaela Kreuterová z Via Clarita. Zmínila také to, že cílem setkání je přispět ke kultivaci tuzemského prostředí v oblasti darování politickým stranám. „Věříme, že je potřeba, aby bylo v Česku více donorů, kteří podporují politické strany transparentním způsobem“, zdůraznila.
Iniciátor akce Martin Vohánka v úvodu řekl: „Toto téma dostalo špatnou nálepku už od začátku 90. let, kdy se za interakcí politiky a podnikatelů vždy hledaly jen osobní zájmy a korupce. Stigmatizace tohoto vztahu je tady obří.“ Ve svém příspěvku dále zdůraznil důležitost diskuse o tomto náročném tématu .
Kvůli opatřením spojeným s pandemií COVID-19 byla akce přenášena on-line, dva zahraniční hosté se do ní zapojili na dálku.
Jan Outlý, politolog a člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí: Financování stran v Česku – regulace a výzvy
Jan Outlý představil během svého vystoupení fungování Úřadu, který byl zřízen v rámci reformy financování politických stran z roku 2016. Seznámil hosty s pravidly financování stran a odprezentoval několik příkladů kontroly tohoto financování.
Shrnul omezení ve financování politických stran – většina se týká právě jejich fungování a nikoliv dárců.
- Politické strany a hnutí nesmějí přijmout dar od státu, kromě státních příspěvků, dále od obcí a krajů nebo firem s vyšší než desetiprocentní účastí státu.
- Dále nesmějí přijmout dar od politického institutu, ústavu, obecně prospěšné společnosti nebo z majetku svěřenského fondu.
- Zákaz se vztahuje také na zahraniční právnické osoby, kromě politických stran a fundací zřízených k veřejně prospěšné činnosti.
- Finance politickým stranám nemohou taktéž posílat občané jiných států, kromě lidí, kteří mohou v ČR volit ve volbách do Evropského parlamentu.
V Česku platí v této oblasti při darování limit 3 milionů korun, do něj spadá také jiné bezúplatné plnění. A vztahuje se i na právnické osoby, v nichž má fyzická osoba podíl. Avšak v případě přijetí nevhodného daru poruší zákon daná politická stran, nikoliv dárce.
Doporučení Jana Outlého pro filantropy a filantropky
„Nehledejte ve sponzorování politických stran benefit, ale podporujte hodnoty, kterými se pak můžete prezentovat a chlubit, a které ta politická síla představuje.“
Pan Outlý je také autorem webové stránky Pravidla kampaně. Jedná se o jeho soukromou iniciativu s cílem informovat o pravidlech financování politických stran. Informace najdete na Pravidlakampane.cz nebo na Outly.cz.
Jiří Skuhrovec, Datlab Institut: Transparentnost financování politických stran v ČR
Jiří Skuhrovec v úvodu svého vystoupení představil nedávno spuštěný web Politické finance a ukázal, jaká data je v něm možné najít – například struktury příjmů politických stran nebo jejich konkrétní dárce.
Pro základní kontext uvedl číslo 721 milionů korun, což je součet výdajů všech politických stran v ČR v roce 2020. Pro srovnání se jedná například o 4 procenta obratu Pražského dopravního podniku. Dodal k tomu, že politika není v ČR kontrolovaná gigantickými penězi.
Podle Skuhrovce je nová tuzemská legislativa z roku 2016 mezinárodně na vysoké úrovni. „Je to špičková praxe ve světovém kontextu a buďme za ni rádi.“ Samozřejmě, že řada věci drhne. Mezi ně zařadil poddimenzovaný dozorový úřad – ÚDHPSH – nebo legislativu, která si postupně sedá, strany si na ni zvykají a soudy postupně rozhodují.
Druhé důležité číslo v prezentaci, ukazující na strukturu příjmů politických stran, je 78 procent, což je podíl financování od státu. V kontextu letošních sněmovních voleb a limitu 90 milionů korun na kampaň bylo vidět, že politické strany jsou na tom v tomto roce, až na výjimky, finančně velmi dobře.
Kde budou filantropové vidět, když darují politickým stranám?
- Na transparentním účtu politické strany.
- Ve zprávách o kampani a výročních zprávách webu ÚDHPSH.
- Na Hlídači státu a v Registru smluv.
- Na Politických financích.
- V nástroji Kontrola rizik, v datech pro policii ČR.
- Na Googlu.
Skuhrovec se dotkl také tématu stigmatizace darování politickým stranám. „Dárci politickým stranám jsou často slušní lidé podporující dynamiku systému a ne padouši, kteří dávají peníze špatným lidem.“
Doporučení Jiřího Skuhrovce pro filantropy a filantropky
„V prvé řadě dávejte tak, abyste se za to nemuseli za pár let stydět, protože to bude určitě veřejné. Dávejte tehdy, když to vypadá, že to je skutečně potřeba, např. v komunálních nebo prezidentských volbách nebo u stran na vzestupu, které stát ještě příliš nezaopatřil.“
Michael Koß, Leuphana Universität Lüneburg, Německo
Michael Koß zahájil svůj příspěvek konstatováním, že Německo mělo pět dekád na vyzkoušení řady cest v oblasti finanční podpory politických stran a má za sebou také nemálo chyb.
Co se týká financování od soukromých dárců, existuje v Německu poměrně volná regulace. Vedle zákazu financování ze zahraničí, který je v demokraciích běžný, omezují regulace pouze přijímání financí v hotovosti na 1 000 EUR. Celková výše financí ze soukromých zdrojů však není omezena.
Z hlediska státního financování funguje u našeho západního souseda státní financování odvozené od počtu hlasů ve volbách, ale také státní financování postavené na dorovnávání financí („matching funds“), které strana získá od soukromého dárce. Až do výše 3 300 EUR jsou tyto dary odečitatelné z daní ve výši 50 procent.
Z německé zkušenosti je reforma financování politických stran nikdy nekončící sisyfovská práce. Mezi nedostatky patří například nedostatečný dohled nad financováním, protože není zřízena nezávislá instituce. Naprosto klíčové je veřejné mínění a důvěra v politické strany a demokracii, protože nedůvěra v ně narušuje důvěru v demokracii.
Doporučení pro české filantropy
- Darujte peníze stranám, ne kandidujícím.
- Darujte pouze stranám loajálním demokracii.
- Pro minimalizaci reputačního rizika zvažte darování více politickým stranám, různé hodnoty darů jsou akceptovatelné a buďte otevření ohledně vašeho darování.
Iain Gill, politický konzultant, Velká Británie
Stejně jako Michael mluvil také Iain o úzkém vztahu mezi důvěrou lidí v politické strany a demokracii. Zmínil skandál ve Velké Británii z roku 2009 týkající se neobhajitelných výdajů poslanců a poslankyň. Toto podkopání důvěry v politické strany spojil ve svém vystoupení s Brexitem. Oproti situaci v Německu jsou donoři ve Velké Británii spojeni pouze s jednou stranou.
Ve svém příspěvku přiblížil filantropům perspektivu politických stran na dary. „Jde hlavně o to, jak jim vaše peníze pomůžou vyhrát volby.“
Vedle nevázaného daru uvedl Iain příklady, kdy dochází k domluvě na „investici“ na konkrétní projekty, jako je například podpora leadershipu žen nebo mladých lidí. Tyto oblasti jsou totiž v kontextu volebních kampaní vždy upozaděny.
Zmínil negativní zkušenosti ze skotského referenda, kdy docházelo k bojkotu firem konkrétních donorů, kteří podpořili jednu nebo druhou stranu. Co bylo nového je to, že se aktivita zastánců jedné či druhé strany zaměřila právě na donory kampaní pro či proti samostatnosti Skotska.
Doporučení donorům
- Politické strany tu jsou od toho, aby vyhrávaly volby. Čím více můžete v tomto ohledu udělat, tím více budete mít vlivu. Strany potřebují financovat kanceláře a výzkum a váš záměr by měl být odvážnější a jít za tyto výdaje. Při zvažování podpory byste měli vycházet z hodnot, které strana představuje, a zvážit reputační riziko. Iain doporučuje přistupovat k tomu jako v případě jiných investic, tedy udělat si „due diligence“.
Na závěr příspěvku zmínil Iain Gill tři aspekty politické strany, které ukazují míru dobrého fungování. Těmi jsou:
- interní demokracie (internal democracy),
- transparentnost (transparency)
- a dosah politické strany (outreach).
Martin Buchtík, STEM: Vnímání sponzoringu politických stran
„Od počátku vzniku České republiky vlastně pracujeme s odvětvím, které má poměrně toxickou značku a nelze říct, že dřív byla tráva zelenější,“ dotkl se Martin Buchtík již zmíněného tématu stigmatizace politiky.
Upozornil na to, že přímo o tom, co si veřejnost myslí o darování politickým stranám, nejsou žádná data. Ale existuje řada dat, z nichž je možné ledacos odvodit. Ve srovnání s jinými tématy, jako je například vzdělávání nebo humanitární pomoc, je u veřejnosti z hlediska darování téma financování státu, politiky a demokracie téma okrajové.
Ve své prezentaci Buchtík popsal, jaká témata jsou polarizující a spojená s jednotlivými politickými stranami. Mezi polarizující patří obrana proti zemím jako Rusko a Čína, naopak méně polarizující je například stav české krajiny. (Více najdete v nově vydané studii STEM Jedna společnost – různé světy, na níž se Martin Buchtík podílel.)
Doporučení Martina Buchtíka
V rámci svých doporučení zmínil, že je třeba se připravit na medializaci darů a na případnou veřejnou kritiku. Podle Buchtíka totiž není česká společnost polarizovaná na dva tábory, ale fragmentovaná na několik částí. „Snese se na vás 70 procent veřejného prostoru. Mějte připravený plán na to, že se medializace stane.“ Zmínil také potřebu být připraven na to, že politická strana vždy časem udělá něco, s čím se dárce nebude identifikovat. A zdůraznil potřebu kultivovat v této věci veřejné mínění.
Poděkování
Za podporu při přípravě a realizaci děkujeme Nadaci BLÍŽKSOBĚ a coworkingovému centru Opero.
Pokud máte zájem o prezentace jednotlivých spíkrů, napište prosím Michaele Kreuterové.
