Před začátkem hlavního programu v prostoru divadla Za plotem a kavárně V. kolona měli účastníci možnost poznat blíže areál nemocnice. Průvodkyní byla ředitelka PNB Zuzana Barboríková, která zájemce seznámila s historií, fungováním a službami nemocnice. Účastníci měli také možnost navštívit nedávno dokončený pavilon 36, kde se nachází příjmové oddělení a oddělení pro léčbu afektivních poruch např. bipolárních. V listopadu bude sloužit dalším 20 pacientům, což výrazně přispěje ke zlepšení péče.
Bílá místa na mapě duševního zdraví
Na úvod hlavní části programu představila Silvie Jeřábková, vedoucí služby sociální rehabilitace a kavárny V. kolona organizace Green Doors z. ú., důležitá data týkající se péče o duševní zdraví u nás.
Zmínila, že:
- s vážnými psychickými problémy se léčí 10 % Čechů,
- během koronavirové krize stoupl výskyt duševních onemocnění z 20 % na 30 %,
- počet Čechů trpících depresí se ztrojnásobil,
- psychiatra každý rok vyhledá přes půl milionu Čechů a Češek, dalším dvěma milionům by to podle odhadu odborníků prospělo,
- na ambulantní léčbu se ale čeká měsíce a na lůžkových odděleních tráví roky i ti, kteří by nemuseli.
Na potřebu změny péče o psychické zdraví reaguje i stát např. probíhající reformou. Přesto na mapě duševního zdraví zůstávají bílá místa. Ta mohou zaplnit filantropové, nadační a soukromý sektor. Podpora je potřeba v oblasti komunitní péče, rozvoje kapacit klíčových aktérů (např. neziskových organizací) nebo prevence. “Palčivým tématem v rámci péče o duševní zdraví je kritický nedostatek chráněného a sociálního bydlení,” doplnila Silvie Jeřábková. Jedná se o formu bydlení, které je poskytováno nejen lidem s duševním onemocněním, ale všem, kteří mají jiný zdravotní hendikep či jsou sociálně znevýhodnění. Chráněné i sociální bydlení je podporováno státem a součástí jsou také doplňující sociální služby, to však stále není dostatečné.
Duševní zdraví je komplexní oblast
Duševní zdraví však pro filantropy nabízí mnohem více výzev a příležitostí, což se potvrdilo během následující panelové diskuze. Té se zúčastnili experti na duševní zdraví a zástupkyně filantropického a nadačního sektoru. Moderátor Jiří Pasz kladl otázky Tereze Makové, klinické psycholožce a psychoterapeutce, spoluzakladatelce platformy 3pe; Jiřímu Horáčkovi, profesoru psychiatrie, spoluzakladateli psychedelické kliniky PSYON; Kateřině Zapletalové, spolumajitelce sklárny MOSER a zakladatelce Nadačního fondu Flaminia, a Lence Eckertové, ředitelce Nadace RSJ. Jejich společná diskuze potvrdila, že téma duševního zdraví je komplexní. Existují však oblasti, kde je pomoc filantropů velmi vítaná a potřebná.
Jde především o prevenci a osvětu se zaměřením se na děti, školáky a mladé lidi. Ti patří mezi velmi ohrožené skupiny. „Většina psychických problémů se objevuje před 18. a 24. věkem života,“ uvedla Kateřina Zapletalová. Právě na tuto cílovou skupinu se rozhodla zaměřit a podpořit organizaci Nevypusť duši a její pilotní program pro střední školy. Na prevenci spojenou s osvětou ve školách se zaměřuje také Nadace RSJ, pro kterou je duševní zdraví priorita, nebylo to tak ale vždy. „V našem případě došlo k posunu. Zaměřovali jsme se na vzdělávání, to ale bez duševní pohody nefunguje,“ uvedla Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ. V současné době podporují několik organizací, které se věnují dětem od předškolního věku až po středoškoláky. Aktivity Nadačního fondu Flaminia i Nadace RSJ popisujeme blíže na konci tohoto textu.
V diskuzi kromě prevence zaznívala také potřeba destigmatizace duševních onemocnění. V praxi to znamená např. snížení diskriminace lidí s duševním onemocněním a zároveň zlepšení přístupu lidí k duševnímu zdraví. Destigmatizace velmi úzce souvisí s prevencí a osvětou. Jiří Horáček zmínil jako důležitou resilienci. Malá odolnost vůči nejistotě zejména v dnešní době přispívá k tlaku na naše psychické zdraví. „To se týká všech, nejen dětí, ale také třeba seniorů,“ doplnil Horáček.
Tereza Maková poukázala na další problémy, se kterými se potýká systém péče o duševní zdraví u nás. Jde o nízké kapacity ve zdravotnických zařízeních, kde chybí psychiatři, psychologové a další odborný personál. Nedostatečné je také propojení v rámci sektoru. „Potřebujeme celý systém zpřehlednit, čemuž může pomoct vytvoření mezioborových týmů a větší propojenost. Stává se, že člověk s poruchou příjmu potravy navštíví 20 lidí různých odborností, než se dostane do péče. Bohužel už pak jde o akutní případy,“ uvedla Tereza Maková. Jiří Horáček ještě doplnil, že důležitá je podpora kapacit nejen ve velkých centrech, ale také v regionech, například okresních nemocnicích. Finance chybí také ve výzkumu. Zde by však podle Horáčka měli filantropové a donoři dbát na to, aby projekty měly jasnou vizi a představu o výsledku, limitované cíle, které by byly splnitelné v určitém časovém horizontu. V celém procesu péče o duševní zdraví by se podle Terezy Makové také nemělo zapomínat na přímé zapojení těch, kteří mají zkušenosti s psychickými problémy.
Jak konkrétně mohou filantropové a soukromý sektor pomáhat si můžete přečíst v textu, který nabízí přehled devíti inspirativních kroků na cestě k efektivnější podpoře duševního zdraví.
Jak podporují péči o duševní zdraví Nadace RSJ a Nadační fond Flaminia
Nadace RSJ má péči o duševní zdraví a konkrétně nadané děti jako jedno z hlavních témat. Podpořené organizace si pečlivě vybírají např. podle toho, zda jejich programy jsou anebo budou „evidence based“ a dobře škálovatelné. Podpora ze strany nadace je dlouhodobá a trvá zpravidla vždy několik let. Nejde však jen o finance. Organizace např. podporují mentoringem, vzděláváním, networkingem nebo rozvojem fundraisingu. Vybrané organizace letos přivedli mezi zaměstnance RSJ a zařadili je do systému zaměstnaneckého darování. To organizacím přináší nejen pravidelné příspěvky, ale i šanci získat nové dlouhodobé dárce. Nadace RSJ podporuje organizaci Nevypusť duši (středoškoláci a nyní také učitelé), NÚDZ (program Všech pět pohromadě) nebo E-clinic (programy pro předškoláky a 1. stupně ZŠ).
Inspirativní jsou také aktivity Nadačního fondu Flaminia Kateřiny Zapletalové. Nadační fond v minulosti podporoval sociálně znevýhodněné a ohrožené děti a jejich rodiny. Nyní se začíná více soustředit na podporu péče o duševní zdraví, kdy hlavní cílovou skupinou jsou středoškoláci a mladí dospělí. Nadační fond Flaminia spolupracuje s organizací Nevypusť duši na programu Zázemí pro duši. Program je evaluován ve spolupráci s PAQ research.
Zásadní období
Setkání zakončil moderátor Jiří Pasz konstatováním, že nyní je zásadní doba pro péči o duševní zdraví. Uvědomuje si to nejen odborná a laická veřejnost, média, ale také filantropové a nadační sektor. Mezi nimi jsou i ti, kteří podpořili vydání speciálu Umění darovat a říjnové setkání. Mockrát děkujeme Nadaci Via, Nadaci RSJ, Nadaci 3WFoundation, Nadačnímu fondu Kladné nuly, společnosti MITON a Nadaci Moudrá cesta. Děkujeme také partnerům setkání, Green Doors z. ú. a Psychiatrické nemocnici Bohnice.
Umění darovat speciál v pdf formátu si můžete v sekci Knihovna.
Autorem fotografií je David Bruner.
