Duševní zdraví však pro filantropy nabízí mnohem více výzev a příležitostí, což se potvrdilo během následující panelové diskuze. Té se zúčastnili experti na duševní zdraví a zástupkyně filantropického a nadačního sektoru. Moderátor Jiří Pasz kladl otázky Tereze Makové, klinické psycholožce a psychoterapeutce, spoluzakladatelce platformy 3pe; Jiřímu Horáčkovi, profesoru psychiatrie, spoluzakladateli psychedelické kliniky PSYON; Kateřině Zapletalové, spolumajitelce sklárny MOSER a zakladatelce Nadačního fondu Flaminia, a Lence Eckertové, ředitelce Nadace RSJ. Jejich společná diskuze potvrdila, že téma duševního zdraví je komplexní. Existují však oblasti, kde je pomoc filantropů velmi vítaná a potřebná.
Jde především o prevenci a osvětu se zaměřením se na děti, školáky a mladé lidi. Ti patří mezi velmi ohrožené skupiny. „Většina psychických problémů se objevuje před 18. a 24. věkem života,“ uvedla Kateřina Zapletalová. Právě na tuto cílovou skupinu se rozhodla zaměřit a podpořit organizaci Nevypusť duši a její pilotní program pro střední školy. Na prevenci spojenou s osvětou ve školách se zaměřuje také Nadace RSJ, pro kterou je duševní zdraví priorita, nebylo to tak ale vždy. „V našem případě došlo k posunu. Zaměřovali jsme se na vzdělávání, to ale bez duševní pohody nefunguje,“ uvedla Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ. V současné době podporují několik organizací, které se věnují dětem od předškolního věku až po středoškoláky. Aktivity Nadačního fondu Flaminia i Nadace RSJ popisujeme blíže na konci tohoto textu.
V diskuzi kromě prevence zaznívala také potřeba destigmatizace duševních onemocnění. V praxi to znamená např. snížení diskriminace lidí s duševním onemocněním a zároveň zlepšení přístupu lidí k duševnímu zdraví. Destigmatizace velmi úzce souvisí s prevencí a osvětou. Jiří Horáček zmínil jako důležitou resilienci. Malá odolnost vůči nejistotě zejména v dnešní době přispívá k tlaku na naše psychické zdraví. „To se týká všech, nejen dětí, ale také třeba seniorů,“ doplnil Horáček.
Tereza Maková poukázala na další problémy, se kterými se potýká systém péče o duševní zdraví u nás. Jde o nízké kapacity ve zdravotnických zařízeních, kde chybí psychiatři, psychologové a další odborný personál. Nedostatečné je také propojení v rámci sektoru. „Potřebujeme celý systém zpřehlednit, čemuž může pomoct vytvoření mezioborových týmů a větší propojenost. Stává se, že člověk s poruchou příjmu potravy navštíví 20 lidí různých odborností, než se dostane do péče. Bohužel už pak jde o akutní případy,“ uvedla Tereza Maková. Jiří Horáček ještě doplnil, že důležitá je podpora kapacit nejen ve velkých centrech, ale také v regionech, například okresních nemocnicích. Finance chybí také ve výzkumu. Zde by však podle Horáčka měli filantropové a donoři dbát na to, aby projekty měly jasnou vizi a představu o výsledku, limitované cíle, které by byly splnitelné v určitém časovém horizontu. V celém procesu péče o duševní zdraví by se podle Terezy Makové také nemělo zapomínat na přímé zapojení těch, kteří mají zkušenosti s psychickými problémy. Může jít např. o peer-to-peer mentory, kteří si již onemocněním prošli.
Jak konkrétně mohou filantropové a soukromý sektor pomáhat si můžete přečíst v textu, který nabízí přehled devíti inspirativních kroků na cestě k efektivnější podpoře duševního zdraví.
