Ve chvíli, kdy vznikal tento článek, měl Covid‐19 celosvětově na svědomí téměř 2,7 milionu lidských životů. Miliony lidí jsou ohroženy opětovným pádem do bídy. Přínosy pokroku posledních dvou desetiletí se ztrácejí v důsledku krachů, ztráty příjmů a zaměstnání. Aktuální průzkum Světové banky odhaduje, že v roce 2020 spadlo kvůli pandemii do extrémní bídy dalších 88–150 milionů lidí.
Je těžké adekvátně popsat, jak hluboce pandemie Covidu‐19 zasáhla celý náš svět, o filantropii nemluvě. Mnoho z nás z filantropického společenství už před Covidem‐19 cítilo, že je nutné zvýšit v komunitách dlouhodobou odolnost a že je to s tradičními filantropickými nástroji a přístupy obtížné. Loňský rok tuto nutnost potvrdil; viděli jsme, že když udeří krize, ocitnou se po celém světě v nejvyšším ohrožení právě chudší komunity.
Zároveň jsme ale svědky mimořádného celosvětového nárůstu dobročinnosti poháněného z velké části nově nabytým jměním v oboru technologií. Noví dárci pak společně s prostředky přinášejí i své nadšení. Jen příspěvky v souvislosti s Covidem‐19 byly četnější než jakékoli jiné velké individuální dary, včetně daru MacKenzie Scottové, bývalé manželky Jeffa Bezose z Amazonu, který dnes svou celkovou výší 4,4 miliardy USD vévodí žebříčku sta nejvyšších darů.
S postupem času vnímá naše organizace Rockefeller Philanthropy Advisors (RPA) i nové příležitosti. Dárci se znovu začínají zajímat o to, jak dosáhnout trvalých změn řešením podstatných, systémových problémů a jak zesílit účinek pomocí společného dárcovství, přičemž vedle toho je třeba stále nezapomínat na základní životní potřeby, jakými jsou potraviny, bydlení a pomoc v nezaměstnanosti. Jaká je ta nejlepší budoucí úloha filantropie? Jak využít nadšení co nejlépe? Níže uvádím poznatky, které organizace Rockefeller Philanthropy Advisors získala z rozhovorů se světovými leadery filantropie z období pandemie a z vlastních projektů a víceleté iniciativy Scaling Solutions Toward Shifting Systems (Škálování řešení v měnících se systémech), která se právě těmito problémy zabývá.
Měnící se přístupy: Volání po uvolnění restrikcí ve filantropii
Kromě bezprecedentních finančních příspěvků reagujících na Covid‐19 jsme také zaznamenali, jak nadace mění způsob, jakým reagují na urgentní potřeby. Zahrnuje zjednodušování procesu podávání žádostí i jejich schvalování, pružnější celkovou podporu financování ověřených příjemců grantů a posílení komunikace s příjemci grantů, včetně poskytování případné nefinanční podpory. Jako klíčový vnímáme v RPA trend posilování vazeb s příjemci grantů a prohlubování vztahů mezi poskytovateli a příjemci podpory. Docházelo také k četnější spolupráci mezi partnery v raných fázích reakce na Covid‐19, často formou neformálních dohod o koordinaci či vzájemném doplňování úsilí. Teprve se ukáže, zda tato raná a volná spolupráce vyústí v dlouhodobější strukturovaný přístup, který vyžaduje plánování, vedení a řízení.
Na celosvětové úrovni volaly partnerské sítě po tom, aby poskytovatelé podpory používali zjednodušený přístup. Senegalská nadace Trust Africa i asociace Asian Venture Philanthropy Association (AVPN) vydaly prohlášení, v němž požadovaly minimalizaci reportování, zjednodušení přísných pravidel, financování na úrovni komunity a podporu úsilí příjemců grantů při práci v oblasti veřejné politiky. Podobnou výzvu bylo slyšet i od skupiny německých nadací v globální platformě nadací F20. Také sítě London Funders a The Council on Foundations (COF) vydaly podobná prohlášení; dokument A Call to Action: Philanthropy’s Commitment to During COVID-19 (Výzva k akci: závazek filantropie během pandemie COVID-19), který vydala COF, podepsalo ve Spojených státech zhruba 750 nadací.
Camila Aloiová z brazilské dárcovské platformy GIFE poznamenává: „V pandemii se ukázalo, že byrokracii lze minimalizovat. To byl velký skok vpřed.“ Dárci v Brazílii podle ní přistupují na ujednání, která by na začátku roku 2020 neakceptovali. I oni odstranili překážky a zpružnili své operace, zejména ve společných aktivitách. Dříve se potenciální partneři lopotili nad právními dokumenty o spolupráci, dnes se věci dohadují jednoduchým rozhovorem. Dříve často akceptovaná byrokracie a omezení se dnes ve světle potřeby rychle jednat zdají irelevantní. Jiný kolega poznamenal, že filantropové, kteří dříve chtěli mít dobročinné aktivity pod kontrolou, a tak organizovali vlastní programy, dnes přispívají místním organizacím a nízkopříjmovým komunitám a vykrývají mezery v bezplatném zdravotnictví země. Camila Aloiová se zamýšlí, zda lze tyto pozitivní změny institucionalizovat, nebo zda se věci vrátí do předchozího stavu. Bude zajímavé zjistit, kolik z dárců si po roce pandemie osvojí zeštíhlené praktiky coby trvalou součást své praxe.
Nedávný článek v New York Times poukazuje na skutečnost, že ve Spojených státech vydala nadace Ford Foundation a čtyři další významné nadace dluhopisy (bondy), aby získaly prostředky navíc na zvýšení objemu vyplácených grantů, kterými ještě více podpořily sociální spravedlnost a další potřebné oblasti. Ve Spojených státech musejí dobročinné nadace ročně utratit minimálně pět procent výše svých aktiv (počítáno v průměru za několik let) – a většina jich tuto částku příliš nepřesahuje. Nadace Ford prohlásila, že prostředky získané vydáním dluhopisů zvýší jejich míru ze zhruba 6 % na 10 % aktiv. Zmíněných pět nadací očekává, že tak během příštích tří let dohromady alokují dodatečných 1,7 miliardy dolarů.
Ještě se ukáže, zda budou toto riziko chtít podstoupit i jiné nadace ve Spojených státech – a zda tento přístup bude zajímavý i pro nadace v jiných zemích, pokud je vydávání dluhových cenných papírů v příslušné zemi vůbec legálně přípustné. V Evropě už existuje řada významných nadací soustředěných ve Spojeném království, Nizozemsku a Švýcarsku, včetně například nadace Ikea, které dluhopisy vydávají.
Podpora úsilí o systémové změny
Všichni dárci se začali významně více zajímat o systémové změny. Systémová změna obecně stojí na lepším pochopení kontextu a ekosystému, v kterém dobročinné projekty vznikají, na řešení původních příčin spíše než symptomů, na práci na hlubších úrovních změny, například mentálního nastavení (hodnoty, postoje a přesvědčení), sociálních norem a mocenských struktur a ovlivňování veřejné politiky. To je ve velkém kontrastu vůči trendu předchozích desetiletí, kdy se filantropové při grantech silně soustředili na proces vstupy – činnosti – výstupy a používaly se rigidní modely plánování a vyhodnocování. Tato dlouhodobá změna orientace získávala na dynamice už dříve, zejména u dlouholetých dárců, kteří neviděli v jimi zvolených oblastech mnoho trvalých změn; pandemie Covidu‐19 nicméně ještě posílila vědomí toho, jak důležité jsou základní struktury, v nichž žijeme a v nichž se pohybujeme, pro udržení statu quo.
Zapojení partnerů a systémová změna
Někteří partneři se ve světle naléhavé potřeby financování a disproporčního dopadu COVIDu‐19 na mnoho společenství začínají ptát, jestli by mohli hrát větší úlohu v procesu formování spravedlivějšího světa změnou financování tak, aby bylo dlouhodobě účinnější a inkluzivnější. Kromě toho se také díky zjednodušení procesů vzniklého v důsledku vynucené práce na dálku otevřely dveře novým přístupům.
Toto je pohled často sdílený v mladší generaci dárců, z nichž někteří jsou podnikatelé v technických oborech a sami sebe vnímají jako ty, kteří dovedou problémy sami řešit. I vlastní průzkum RPA u více než 200 nejbohatších rodin světa ukázal nárůst počtu dárců, kteří sdílejí přístup akcelerovaného utrácení, často ve stanovené časové lhůtě. Tito dárci se mimo jiné domnívají, že vložení jednorázově větších prostředků na vyřešení naléhavého problému přináší lepší a rychlejší výsledky než poskytování menších a vyrovnaných částek po delší dobu.
Dárci jsou také přístupnější jednání s vládními orgány či samosprávami na národní či místní úrovni, a to po celém světě, o tématech, jako je voda, kanalizace a hygiena, která ze své povahy vyžadují partnerství s nějakou úrovní státní správy či samosprávy a která dnes chápeme za nepostradatelná pro zdraví a blahobyt společenství.
Zde je několik příkladů kreativní spolupráce s vládou či jiným netradičním partnerem:
Nedávný dar 195 milionů USD brazilské banky Itaú (což byl největší dar v historii Brazílie poskytnutý jediným dárcem) ilustruje probuzení některých globálních korporací nejen vůči své odpovědnosti za společenství, v nichž podnikají, ale také vůči vzájemným vztahům. Účel daru byl vymezen hlavně na okamžité a střednědobé potřeby zdravotnictví. Zároveň je přitom banka Itaú (největší poskytovatel půjček v Brazílii) první soukromou institucí, která se účastní konsorcia podpořeného federální vládou pro půjčky malým a středním firmám, které strádají v důsledku pandemie. Banka Itaú spustila začátkem července 2020 Programa Nacional de Apoio às Microempresas e Empresas de Pequeno Porte (Pronampe) (Národní program na podporu mikro a malých podniků) a během jednoho dne obdržela prostřednictvím k tomu vytvořené aplikace 2 800 žádostí v celkové výši 77 milionů USD. Banka se zavázala k poskytnutí 3 miliard realů, tj. téměř 600 milionů USD. Dárci jako Itaú přehodnocují spolupráci se státem ve prospěch nejen okamžité stability, ale i trvalé změny.
The Solidarity Fund (Fond solidarity) založený v Jižní Africe v březnu 2020 je příkladem účelově vytvořeného fondu coby reakce na pandemii COVIDu‐19, s příspěvky od významných filantropů, jednotlivců i korporátních dárců. Fond si stanovil cíl 4 miliardy randů (244,8 mil USD); k dnešnímu dni bylo vybráno přes 3 mld randů. Fond byl sice nezávislý, ale úzce spolupracoval s vládou tak, aby se mohl podílet na podpoře zdravotnictví a pomoci v oblasti akutních potřeb. K dnešku do něj přispělo přes tisíc firem a desítky tisíc jednotlivců.
Dalším brazilským příkladem spolupráce, tentokrát zaměřené nikoli na COVID‐19, ale na problematiku vody, hygieny a životního prostředí, je partnerství dvou hlavních soukromých nadací v Brazílii Fundação Grupo Boticário a Instituto Humanize a vlády a dalších partnerů za účelem financování aktivit speciálně zaměřených na záliv Guanabara ve státě Rio de Janeiro. Na tento region dopadají rizika výpadků dodávek vody způsobených extrémními klimatickými jevy v důsledku zrychlené urbanizace, nepřiměřeného užívání půdy, ztráty vegetační vrstvy a znečištění řek a vodních ploch zemědělským využíváním půdy. Mimo to nedocházelo k dostatečné integraci aktivit mezi různými aktéry působícími v oblasti a k propojení veřejných a soukromých investičních aktivit a místních podnikatelů. Tento akt spolupráce svede dohromady všechny zainteresované strany, takže bude moci dojít k intervenci na systémové úrovni. Úkolem je zachování 800 hektarů, posílení udržitelných výrobních řetězců 1200 místních producentů a podpora nejméně jednoho místního turistického družstva. Projekt je teprve v počáteční fázi a stojí za pozornost. Financování poskytli dárci i místní správa vod, stejně jako úřad Nejvyššího státního zástupce.
Doporučení RPA
- Zeštíhlete: Předělejte svůj proces poskytování grantů a nastavte ho pro příjemce grantů a partnery v oblasti sociálního podnikání, kterým důvěřujete.
- Spolupracujte: Sdílejte informace s jinými dárci (s vědomím příjemců grantů).
- Akcelerujte pomocí nepeněžní podpory: Veďte s vámi financovanými partnery aktivní a upřímné debaty a poskytněte jim nepeněžní pomoc, kterou považují za užitečnou.
- Učte se: Vzdělávejte se v oboru systémových změn a toho, jak fungují.
- Poskytněte moc: Vědomě u příjemců grantů a investic změňte dynamiku moci.
Šíření networkingového přístupu
RPA u dárců pozoruje větší zájem o kolektivní projekty zaměřené na kritické sociální problémy. Společné úsilí se zaměřuje na obory, jako je ochrana oceánů, eliminace plastů a podpora mladých podnikatelek. A protože má možná spolupráce mnoho podob, od strategické aliance po agregování kapitálu, mají dárci, kteří se při agregaci necítí zcela komfortně, od první chvíle celou řadu možností.
Networky zahrnující kolaborativní učení a dárcovství zaznamenaly v globálním měřítku také nárůst. Například síť The Asian Venture Philanthropy Network (AVPN) se sídlem v Singapuru a spolek African Venture Philanthropy Alliance se sídlem v Keni zaznamenaly v několika minulých letech příliv členů. AVPN, založená v roce 2007, má dnes v asijském regionu více než 600 členů a dle svých výkazů propojila k současnosti členy v 378 projektech v takových odvětvích, jako například voda, kanalizace a hygiena, zemědělství a finanční služby. LatImpacto, nedávno založený latinskoamerický filantropický network, se snaží sjednotit roztříštěnou scénu latinskoamerické filantropie za účelem zvýšení regionálního vlivu. A v Evropě existuje v asociaci European Venture Philanthropy Association (EVPA) speciální Iniciativa pro Střední a Východní Evropu (CEE), která dává dohromady dárce z regionu a zájem ce o region. Tyto sítě nejsou tradiční členské filantropické sítě; zabývají se řešením problémů a inovacemi.
Odkud dary pocházejí?
Dary od dárců ze Spojených států (7,5 mld USD) a Číny (1,32 mld USD) tvoří zhruba 74 procent celosvětového dobročinného financování, většina příspěvků tedy pochází od dárců z covidem těžce postižených zemí. Po Spojených státech a Číně následují Indie, Brazílie, Spojené království, Jihoafrická republika, Itálie a Maroko. Zbývajících 25 % darů je pak rozděleno mezi ostatní státy. V Latinské Americe se v příslušných zemích mobilizovali soukromí i korporátní dárci a poskytli potřebné potraviny, pomůcky osobní ochrany a další prostředky, přičemž nejvyšší částka se vybrala v Brazílii. Lionel Messi, argentinská fotbalová hvězda, osobně věnoval státní nemocnici více než půl milionu dolarů. V Karibiku byly významnými zdroji financování převody od členů diaspory žijící v zahraničí, zejména ve Spojených státech. V Africe pokračuje financování mezinárodními dárci, a to zejména v Jihoafrické republice, kde bylo použito 307 mil USD. Přispěli i místní korporátní partneři.
V regionu Střední Asie, Východní Asie a Pacifik vedly v žebříčku dárců na pomoc proti Covidu‐19 Čína a Filipíny. Japonsko poskytlo – spojením státních ekonomických pobídek a příspěvků ve výši přibližně 279 mil USD ze soukromého sektoru – celkových 1,55 bilionu USD.
V regionu Střední východ a Severní Afrika (MENA) celá řada dárců rovněž přispěla významnými dary, které byly určeny hlavně na naléhavé potřeby ve zdravotnictví a vzdělávání. Egyptská Nadace pro sociální rozvoj Sawiris věnovala 6,37 mil USD na prevenci šíření viru v Egyptě. Zhruba třetina této částky byla vyčleněna na podporu nízkopříjmových dělníků a zbytek na vládní zdravotnické aktivity. Dubajský maloobchodní a stavební koncern Easa Saleh Al Gurg Group přispěl částkou 3,5 mil USD na podporu distančního vzdělávání a snížení dopadu koronaviru darem přímo dubajským vzdělávacím a zdravotnickým úřadům. Jiní dárci ve Spojených arabských emirátech zejména z oboru zdravotnictví poskytli dary na pořízení zdravotnických prostředků. Podnikatel Šamšír Vayalil usazený ve Spojených arabských emirátech, zakladatel mezinárodní zdravotnické sítě VPS Healthcare a nadace VPS Foundation, ve spolupráci s vládními úřady nabídl využití 500 nemocničních lůžek v Dillí, které měly pomoci zvládnout nárůst nemocných v zemi.
Kam dary putují?
Dobročinnost financuje národní i globální aktivity zaměřené na boj s koronavirem, je však pochopitelné, že prvotní podpora směřuje do vlastních zemí. Většina soukromých darů na boj proti Covidu‐19 se generovala ve Spojených státech, Číně a Indii – a tak byly tyto země i hlavními příjemci této pomoci. I Latinská Amerika dostala významné dary od soukromých subjektů primárně zaměřené na boj s virem v Brazílii. Západní Afrika byla příjemcem významné části celkových prostředků, součet soukromých a veřejných fondů činil k 7. červenci 2020 téměř 184 mld USD. Konkrétně Nigérie obdržela velkou část těchto prostředků ve výši 29,3 mld USD. Řada zemí, které jsou ve velké nouzi, ale nemají silnou základnu národních dárců, tak může být v nevýhodě.
Článek jsme přebrali ze speciálního vydání magazínu Umění darovat: Rok covidový ve filantropii, jenž vznikl díky spolupráci Nadace Via a Nadačního fondu Via Clarita a za podpory EMUN Family office, Nadačního fondu rodiny Orlických, U.S. Embassy Prague a Václava Dejčmara.
