V našem prvním doporučení jsme přinesli tipy na okamžitou pomoc. Na konci března jsme uspořádali setkání filantropů, zástupců státu, neziskových organizací, nadací nebo nadačních fondů. Setkání jsme organizovali společně s PAQ Research a Českými prioritami a podkladem pro diskuzi byla jejich studie Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+. Následující doporučení filantropům, donorům a nadačnímu sektoru navazují na ta původní, jež jsme publikovali v dubnu 2022 v našem článku.
Česko je země s největším počtem uprchlíků
V půlce července Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo studii, jejíž výstupy jsou podpořeny administrativními daty a především dotazováním mezi ukrajinskými uprchlíky. Těch podle dat dorazilo do Česka od začátku války více než 390 tisíc. Příchozí ve většině tvořily a tvoří ženy a děti. Vzhledem k těmto číslům jsme zemí s největším počtem uprchlíků na 100 tisíc obyvatel.
Studie také nabízí jedinečný pohled na to, kdo jsou lidé, kteří u nás našli bezpečí, jak zde žijí, pracují a co potřebují. Data potvrzují, že česká společnost byla velmi solidární (např. až 44 % uprchlíků našlo ubytování v domácnostech). Více než polovina uprchlíků je ekonomicky aktivních (zhruba 80 % však pracuje v nízkokvalifikovaných profesích). Bohužel přibližně ¾ uprchlíků jsou na tom finančně velmi neuspokojivě až kriticky (ohroženy jsou i domácnosti, které mají ubytování zdarma). Celou studii s dalšími poznatky a výstupy si můžete přečíst na webu MPSV.
Jedno z nejpalčivějších témat – vzdělávání
Vzdělávání je od počátku vnímáno jako jedno z hlavních a nejpalčivějších témat integrace ukrajinských uprchlíků. Vyplývá to nejen ze studie MPSV, ale také z průzkumu Hlas Ukrajinců, který s podporou Nadace České spořitelny realizovali PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Průzkum nabízí pohled na to, co brání integraci ukrajinských dětí do vzdělávacího systému:
- Malá až nedostatečná znalost češtiny.
- Nezačleňování dětí do českých kolektivů a chybějící podpora adaptačních volnočasových aktivit.
- Odložená docházka (zápis do škol) zapříčiněná mimo jiné neinformovaností rodičů a odmítáním ze strany škol a školek.
- Nedostupnost vhodného bydlení (např. mimo ubytovny, jak potvrzují výstupy nejnovější studie) v kombinaci se zahlceností vzdělávacího systému v určitých regionech.
Především v prvních dvou bodech mohou donoři sehrát důležitou roli v podpoře integrace. To potvrzuje Daniel Prokop z PAQ Research a uvádí: „Děti, které se ve škole intenzivně česky učí, častěji už jazyk umí použít. Bylo by dobré využít i zbytek prázdnin na jazykovou přípravu a od září se jí intenzivně věnovat. A také ukrajinským rodinám pomoct, aby se děti více účastnily sportů a kroužků s českými dětmi, kde se jazyk učí přirozeně.“
Donoři se tedy mohou soustředit na podporu výuky českého jazyka, především on-line a hybridních forem jazykového vzdělávání a také na nabídku volnočasových integračních činností pro děti z Ukrajiny zdarma.
K tomu (stejně jako k podpoře volnočasových aktivit) lze využít neziskových a nevládních organizací, které se v pomoci a integraci ukrajinských uprchlíků angažují. Ty zastřešuje Konsorcium neziskových organizací pracujících s migranty, které mimo jiné spravuje portál pomoci – pomahejukrajine.cz.
S integrací v oblasti vzdělávání pomáhá například organizace META, která provozuje adaptační skupiny. Ve spolupráci s Gymnáziem Paměti Národa se věnuje rovněž dětem ve věku 15-16 let. Jsou to právě ukrajinští středoškoláci, kteří mají přístup ke vzdělávání na českých středních školách (zejména gymnáziích) ztížený. Bariérou je především jazyk, jehož znalost je potřebná pro přijetí na vybranou školu. Do vytváření prostorů a adaptačních aktivit pro ukrajinské děti se zapojují v různých regionech Domy dětí a mládeže. Příměstské integrační tábory podporuje např. Skaut.
Skupina pro dárce na téma vzdělávání
V dubnu se zformovala skupina firemních, individuálních i nadačních donorů, kteří se snaží koordinovat postup darování v oblasti integrace a vzdělávání ukrajinských uprchlíků. Koordinuje ji Nadační fond Eduzměna. Ředitel NF Zdeněk Slejška doplňuje k výše uvedeným bodům další témata, která považuje za důležitá k podpoře v oblasti vzdělávání:
- Vouchery na mimoškolní aktivity – NF Eduzměna ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže se snaží vytvořit systém na podporu začlenění ukrajinských dětí do mimoškolních aktivit. Umožnil by jim získat příspěvek na základě voucherů. V případě, že by se systém osvědčil, byla by to příležitost takto cíleně podporovat i další potřebné skupiny dětí.
- Podpora ukrajinských pedagožek – systematická práce se skupinou ukrajinských učitelek směřující k jejich začlenění do českých škol. Například Spolek Výluka již má vytvořenou skupinu cca. 900 učitelek, kterým nabízí systematickou podporu.
- Zajištění ukrajinských psycholožek – v tomto bodě je vhodné spojit se s místní samosprávou nebo neziskovou organizací a psycholožku zaměstnat, napojit ji na místní ukrajinskou komunitu a podpořit nejen děti v psychosociální oblasti. Výrazný krok v této oblasti udělala před časem Nadace RSJ, která se rozhodla podpořit péči o duševní zdraví dětí i dospělých prchajících před válkou na Ukrajině. Nadace podpořila např. krizově intervenční tým Centra Locika nebo dobrovolnou síť ukrajinsky a rusky mluvících psychologů, psychoterapeutů a jiných odborníků (zajišťuje spolek Agency for Migration and Integration AMIGA). Kromě toho koordinuje donorskou skupinu na téma psychologické pomoci ukrajinským uprchlíkům.
V případě zájmu o zapojení do skupiny dárců v oblasti vzdělávání můžete kontaktovat koordinátorku Ivanu Šenitkovou – ivana.senitkova@eduzmena.cz.
S prosbou o konkrétní tipy, jak pomoct v oblasti psychického zdraví, je možné se obrátit na Hanu Křepelkovou z Nadace RSJ – hana.krepelkova@rsj.com.
Podpora kapacit neziskových organizací
Česká společnost byla od vypuknutí války a příchodu prvních uprchlíků velmi solidární. Podle průzkumu agentury STEM však ochota pomáhat postupně slábne a nálada mezi lidmi se mění. V pomoci však nepolevují neziskové organizace, které jsou jedním z hlavních pilířů integrace ukrajinských běženců.
Během nejkritičtějšího období (od března do května) poskytovaly nejčastěji asistenci a informace nově příchozím (především v rámci KACPU a inciativy Hlavák), humanitární pomoc, tlumočení, zajištění bydlení nebo obstarávaly dětem školní pomůcky. Pomohly takto desítkám až stovkám tisíc uprchlíků.
Neziskové organizace musely v posledních měsících zaměstnat více lidí a pracovat s větším počtem dobrovolníků. Překotný růst je jedním z problémů, kterým čelí a v tuto chvíli potřebují podpořit rozšíření kapacit. „Potřebujeme zajistit financování stávajících služeb a také jejich pokračování a udržení. Týká se to např. právního a sociálního poradenství, poradenství a vzdělávání při vstupu na trh práce, informování a vedení tak prevenci pracovního vykořisťování. Neobejdeme se bez podpory jazykových kurzů. Organizace však nepotřebují podpořit jen aktivity směrem k uprchlíkům. Peníze jsou potřeba na mzdy, nájmy, fundraisery nebo lidi, kteří řeší PR,“ zdůrazňuje Andrea Krchová, která vede Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. „Je pro nás zcela zásadní udržet a budovat advokační expertizu, protože bez prosazování systémových změn je naše práce poloviční,“ doplňuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), Magda Faltová.
Komunikace a průběžný sběr dat
Na březnovém setkání zazněla potřeba strategické komunikace státu směrem k široké veřejnosti. Komunikace, která bude promyšlená, řízená, dlouhodobá a vyhodnocovaná. V případě aktuální situace jde především o přesné a srozumitelné vysvětlování jednotlivých kroků, které se v rámci integrace dějí. Stát by měl reagovat také na obavy české společnosti, na kterou dopadají zvyšující se ceny, inflace a nejistota z budoucího vývoje. V tomto ohledu udělalo první krok již zmíněné Konsorcium neziskových organizací, které připravilo vlastní strategii na podporu integrace uprchlíků (více na jejich webových stránkách). Na podzim se chystá spustit komunikační kampaň a zároveň uvítá zapojení donorů, kteří s financováním kampaně pomůžou. Významným podporovatelem kampaně se již stala Nadace BLÍŽKSOBĚ, která přispěla částkou 1,2 milionu korun.
Další oblast, na kterou se experti doporučují zaměřit, je průběžný sběr a vyhodnocování dat. To vnímá jako velmi potřebné také Ladislav Frühauf z Českých priorit: „Zásadní je podpořit dlouhodobou práci výzkumníků, kteří budou sledovat nejen potřeby uprchlíků a jejich schopnost se integrovat, ale zároveň umějí vyhodnotit efektivitu a smysluplnost jednotlivých opatření.“
Strategický přístup k pomoci a integraci zvolila například Nadace BLÍŽKSOBĚ. K podpoře si vybrala projekty, které k úspěšné integraci přispívají. Jde nejen o zmíněnou strategickou komunikaci, sběr dat a jejich vyhodnocování, ale také mentoring neziskových organizací. „Ve spolupráci s PAQ Research monitorujeme situaci a k podpoře hledáme témata, která stát nemůže ze své podstaty převzít, nebo jim nedává prioritu. Je to např. podpora ukrajinských psycholožek, nezávislých ukrajinských médií, podpora výzkumu, vytváření komunikační strategie apod. Neziskovým organizacím nabízíme dlouhodobě mentoring pro fundraisingové aktivity. Ještě více nám záleží na tom, aby spolupracovaly, sdílely navzájem know-how, koordinovaly se se státem a zvýšily i své advokační aktivity směrem k systémovým změnám,“ přibližuje výkonná ředitelka Nadace BLIŽKSOBĚ, Marcela Murgašová.
Nové výzvy
Výhled pro následující měsíce naznačuje příchod nových výzev a problémů. Pokud odhlédneme od integrace ukrajinských běženců, tak náročné období čeká celý neziskový a nevládní sektor v Česku. „Neziskové organizace od roku 2020 doslova přechází z krize do krize. Kvůli epidemii covidu muselo mnoho z nich omezit svou činnost a zároveň čelily velkým výpadkům financování. Pak přišlo tornádo na Moravě, které se dotklo celého sektoru. Nyní probíhá válka na Ukrajině, do Česka dorazil rekordní počet uprchlíků a neziskové organizace znovu řeší úplně nové situace a výzvy,“ říká Michaela Kreuterová, senior konzultantka Via Clarita.
Neziskový sektor se s velkým nasazením zapojil do pomoci, ale zároveň se mnoho organizací opakovaně setkává s tím, že jejich dosavadní podporovatelé z mnoha důvodů omezují finanční podporu. Všech se navíc citelně dotkne růst cen energií, služeb a inflace. „Dárcům doporučujeme, aby se na své filantropické aktivity podívali s odstupem a rozmysleli si, která témata a organizace chtějí dále podporovat. Bude velmi důležité pokračovat nejen ve finanční pomoci integrace uprchlíků a dalších lidí v nouzi, ale také zajistit pokračování práce různých jiných neziskových projektů, které dlouhodobě podporujete a kterým věříte,“ směřuje svá doporučení donorům Michaela Kreuterová.
