Od prvních darů ke strategii a dlouhodobým partnerstvím
„Začínali jsme prací ,zdarma‘ nebo s nižšími sazbami pro neziskové organizace, ke kterým jsme se mnohdy dostali na základě doporučení našich klientů nebo přátel. Zásadní milníkem pro nás bylo pozvání od Nadace Partnerství na jejich Aukci pro přírodu v Otevřené zahradě, která nás dostala fantastickou atmosférou,“ popsala začátky s filantropií Lenka Halíková, spoluzakladatelka konzultační společnosti v oblasti online marketingu Proficio.
Podobně to měl také Václav Muchna, zakladatel a majitel společnosti Y soft: „Jedna z prvních organizací, kterou jsme začali podporovat, byla Rekonstrukce státu. Uměli skvěle vtáhnout do děje. Člověk pak měl pocit, že je součástí té ,rekonstrukce’. Postupem času jsem došel k tomu, že pravidelná podpora organizací má mnohem větší přínos než nahodilé a jednorázové financování.“ Zmínil také, že po určitém čase zjistil, že podporuje příliš mnoho věcí a zároveň stěží sleduje dopad filantropických aktivit. A to jej vedlo k nastavení filantropické strategie, která stojí na čtyřech pilířích – podpora nezávislé žurnalistiky, legislativy a protikorupčních iniciativ, občanské společnosti a digitalizace.
Ke strategickému a promyšlenému přístupu postupně došel také filantrop Ondřej Vlček, bývalý CEO Avastu a Genu, spoluzakladatel organizace Zlatá rybka a Nadace rodiny Vlčkových. „Popsal bych to jako proces zrání. Nejdříve to byly menší dary, ale i díky Avastu, kde jsem působil také jako předseda správní rady firemního nadačního fondu, jsem se dostal ke strategičtějšímu přístupu a mnohem většímu rozpočtu. Vyústěním toho strategického uvažování o filantropii bylo založení nejprve dobročinné organizace a následně rodinné nadace,“ popsal svůj vývoj Ondřej Vlček.
Zanechat zemi dětem v lepším stavu
A podle čeho se Lenka Halíková, Václav Muchna a Ondřej Vlček rozhodují co podpoří? Pro Václava Muchnu je důležitým kritériem, že se jedná o oblast, do které se filantropové a dárci běžně nepouštějí. „Proto jsem si vybral demokracii. Je to možná trochu kontroverzní, protože se na tom všichni neshodnou. Na druhou stranu mě fascinuje to propojení na byznys, protože byznys bez demokracie nefunguje. V mém případě je tam ale také propojení s rodinou. Prostě chci dětem tuhle zemi zanechat v lepším stavu,“ popsal svůj přístup Václav Muchna.
„Myslím, že pro filantropa je důležité, aby ho to téma vnitřně nabíjelo energií a ten vztah byl autentický. Protože když se pustí do něčeho, k čemu vztah nemá, tak to není dlouhodobě udržitelné,“ zmínil ke kritériím podpory Ondřej Vlček.
Blízkost tématu, ale také sdílené hodnoty mezi dárcem a podpořeným potvrdila také Lenka Halíková. „V našem případě je to hodně založené na vzájemných vztazích. Pokud pomáháme organizaci, která se věnuje určité oblasti, tak to musí dávat smysl oběma stranám a především lidem, kteří na konkrétním projektu pracují,“ uvedla Halíková.
Filantropie je součást firemní kultury
Lenka Halíková, Václav Muchna i Ondřej Vlček se v Otevřené zahradě shodli na tom, že filantropie je důležitou součástí firemní kultury. U zaměstnanců zvyšuje motivaci, produktivitu, spokojenost a dává to smysl jejich práci. Zároveň tím firma zvyšuje svou atraktivitu a důvěryhodnost u obchodních partnerů, ale především u zaměstnanců. „Když daruje firma, tak se tím u nich dostavuje pocit, že i oni jsou toho součástí a svým způsobem ty peníze darují taky,” doplnil Muchna. “To, že se firma věnuje smysluplným pro bono projektům, je důležité především u mladých lidí, kteří oceňují tu možnost pracovat na dobročinných projektech. Díky tomu můžou vidět přímý pozitivní dopad své práce,“ uvedla Lenka Halíková.
Ondřej Vlček během diskuze zavzpomínal na své působení v Avastu, kde filantropie pomáhala utvářet firemní kulturu. Firma měla svůj nadační fond, který se zaměřoval na 3 oblasti – paliativní péči, vzdělávání a mladé lidi, kteří vyrůstali v pěstounských rodinách. „Dali jsme ale prostor zaměstnancům. Kromě matchingu (znásobení darované částky), to byl vlastní rozpočet na filantropii. Každý zaměstnanec, dostal navíc dvě stě dolarů ke své mzdě a smyslem těchto peněz bylo použít je na filantropii. A byl to pro mě vážně silný moment, především když sdíleli, komu tou částkou pomohli nebo jak se spojovali do různých skupin, aby dohromady darovali více. Na tomto příkladu se ukázalo, jak je to dárcovství v lidech zakořeněné,“ popsal podporu filantropie mezi zaměstnanci Avastu Ondřej Vlček.
Podobně k firemní filantropii přistupuje Václav Muchna ve Y softu: „Je v to rámci pilíře zaměřeného na občanskou společnost. Každý ze zaměstnanců má možnost rozhodnout, komu a na co daruje sto dolarů ročně. Zároveň u nich podporujeme aktivní zapojení, kdy pak danou částku ztrojnásobíme. To znamená, že se například deset zaměstnanců rozhodne, že půjdou sázet stromy. Díky zapojení a našemu matchingu mají k dispozici tři tisíce dolarů a to už je částka, která něco udělá.“ A proč vnímá tuto aktivitu důležitou pro podporu rozvoje občanské společnosti? Protože se tak konkrétní podpora dostane i do menších měst a na vesnice.
Lenka Halíková zmínila, že nemají vytvořenou strategii, která by definovala jejich firemní filantropii, a dobročinnosti se věnují zatím spíše intuitivně. To však v jejich případě neznamená, že by z celého procesu zaměstnance vynechali. „Fungujeme hodně na bázi pro bono služeb, kde se zaměstnanci zapojují napřímo. Aktuálně náš kreativní tým pracuje na kampani pro Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové. Interně ale také pořádáme dobročinnou vánoční dražbu, kdy se s našimi lidmi dopředu shodneme na výběru organizace, kterou vybranými penězi podpoříme,“ popsala Lenka Halíková. Jako důležité popsala také setkání s Nadací Partnerství, kterého považují za klíčového partnera, protože díky nim vidí v Proficiu přímý dopad jejich podpory. V tomto případě se jedná o podporu téma ekologie a ochrany přírody, což je pro spoustu lidí aktuálně klíčové téma.
Když dojdou prachy
Filantropie nemusí vždy přinášet jen radost a výsledky, ale dárci na své cestě mohou také narazit na různé výzvy. „Nejhorší pro mě bylo, když došly prachy,“ začal svou odpověď Václav Muchna a pokračoval konkrétním příkladem, „když přišla čipová krize a obrat šel o třicet procent dolů, tak bylo hrozně složité přijít za těmi lidmi z těch organizací, které podporujete, a říct jim, že ta podpora teď nebude. Až mě ta míra složitosti překvapila.“ Muchna dále zmínil, že i přes výpadek ve financování to Y Softem podporované organizace zvládly a doporučil nepodporovat organizace nebo projekty ze 100 %, ale třeba jen do výše 10 nebo 20 % jejich rozpočtu.
Ondřej Vlček zmínil, že výzvou může být to, když firma roste, transformuje se a globalizuje. „V případě Avastu to znamenalo, že jsme se z lokálních témat, která byla zaměřená na Českou republiku, transformovali na globálního hráče s mnohem komplexnějším zaměřením. Negativní důsledek byl, že jsme museli například těm, které jsme deset let podporovali, říct, že teď už to bohužel nepůjde, protože zaměření fondu se změnilo,“ doplnil Vlček.
„Když začala válka na Ukrajině a s ní spojená ekonomická krize, tak bylo vidět, že naši klienti začali šetřit, a to se odrazilo i na našich možnostech podpory. Dalším rizikem je, když si klient, v tomto případě nezisková organizace, nesedne s naším týmem, pro který je to pak hodně demotivační,“ popsala výzvy, se kterými se v Proficiu setkávají během dobročinných aktivit, Lenka Halíková.
Najděte si ty správné lidi
Na závěr diskuze se Lenka Halíková, Václav Muchna a Ondřej Vlček podělili o rady těm, kteří nad filantropií uvažují a chtějí s ní začít. „Najděte si ty správné lidi. To platí jak pro podnikání, tak i pro filantropii,“ doporučila Halíková.
„Je dobré se rozhlédnout kolem sebe a zjistit, kdo se danému tématu věnuje a komu můžete osobně důvěřovat, vážíte si ho a chcete mu pomoct. A pokud ne, je tady nějaká díra a bílé místo, tak můžete něco udělat sami a založit vlastní organizaci“ doplnil Ondřej Vlček, který se svou ženou rozhodl založit Nadaci rodiny Vlčkových, která kromě vybudování centra dětské paliativní péče usiluje o systémovou změnu v této oblasti.
Václav Muchna zmínil, že jedinou cestou nemusí být jen finanční pomoc, ale také předávání důležitého know-how a zkušeností z byznysu, které v neziskových organizacích často chybí. Přínosem může být také zapojení do správních a dozorčích rad organizací. „Hlavně byste filantropii měli dělat srdcem,“ zmínil na konci hlavního programu setkání.
Cesty filantropie Brno jsme zorganizovali ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem a Nadací Partnerství. Setkání dále podpořili Nadace RSJ, HLADKÝ.LEGAL, Víno Šílová a Kunz a partneři.
Foto: Klára Hlavatá
