V rámci společné diskuze se Petr Laštovka z a Vlastimil Pihera věnovali předávání a správě rodinného majetku v kontextu rodinné filantropie. Oba diskutující podpořili názor moderátora setkání Jiřího Bárty, že filantropie je součástí dobré správy rodinného majetku. „Je to dlouhodobá záležitost, stejně tak se dlouhodobostí vyznačuje filantropie. Obě tyto činnosti by měly rodinám přinášet radost a z praxe víme, že jedna se bez druhé dělat nedá,“ uvedl Petr Laštovka, kterého doplnil Vlastimil Pihera: „Pokud by struktura správy rodinného majetku stála jen na maximalizaci výnosu, tak se podle mě jedná o velmi křehkou konstrukci. Filantropie dodává důležitý ideový background a definuje širší a vyšší hodnoty. Má zkušenost je taková, že se časem vždycky k té diskuzi o filantropii rodina při správě majetku dostane.“
Podle Pihery český občanský zákoník nabízí několik možností, jak strukturovat filantropii v rámci správy rodinného majetku:
- Rodiny mají možnost jednorázově nebo dlouhodobě část majetku na filantropii věnovat a darovat. Tyto aktivity je možné popsat a ukotvit v tzv. rodinné ústavě.
- V případě rodinné firmy je možné vepsat filantropii do stanov, ve kterých rodina určí, že část zisku firma věnuje na dobročinné účely.
- Další možností je založit dárcovský fond s konkrétním účelem definovaným rodinou. Dárcovský fond spravuje jiná nadace nebo nadační fond.
- Rodina může dojít k rozhodnutí, že chce založit vlastní organizaci, nad kterou má plnou kontrolu a počítá s vytvořením týmu, který mohou tvořit členové rodiny nebo odborníci na konkrétní témata. V takovém případě může jít o nadační fond, nadaci nebo dobročinný spolek, který se odlišuje větším důrazem na zapojení širší komunity.
Petr Laštovka popsal trend poslední doby, kterým je vznik velkých rodinných nadací, kdy zmínil důležitost endowmentu – nadačního kapitálu*, který generuje prostředky určené na podporu a realizaci dobročinného účelu. Mezi tyto nadace, respektive rodiny patří Dvořákovi, Vlčkovi, Wałachovi nebo Holečkovi. „Zároveň úplně neplatí, že pokud jde o rodinnou nadaci, volí její zakladatelé nebo správní rady v investicích konzervativní přístup a minimalizaci rizik. Vždy jde o to, jaké cíle si organizace nastaví,“ popsal Laštovka. V tom podle Pihery mohou pomoct už zmíněné rodinné ústavy nebo tzv. letters of wishes. „Nejsou právně závazné, ale mohou ukotvit směřování dobročinných aktivit rodiny, pomoct definovat si hodnoty nebo už zmíněné emoce,“ doplnil.
Pro účastníky setkání Via Clarita připravila a vydala překlad kapitoly z publikace Reimagined Philanthropy: A Roadmap to a More Just World, kterou vydali naši partneři z Rockefeller Philanthropy Advisors. Součástí Rozhovoru s rodinou je také pracovní list, který vám pomůže efektivně plánovat a realizovat rodinné filantropické aktivity. Další inspiraci najdete v naší Filantropické knihovně.
Setkání věnované rodině a filantropii bychom nemohli realizovat bez podpory našich partnerů. Děkujeme Abakusu – nadačnímu fondu zakladatelů Avastu, Nadaci Simony Kijonkové, Nadaci J&T, Nadaci Karel Komárek Family Foundation, Kocián Šolc Balaštík, advokatní kanceláři a EMUN Family Office.
* Majetek nadace tvoří nadační jistina (musí mít celkovou hodnotu alespoň ve výši 500 000 Kč) a ostatní majetek. Nadační kapitál je peněžní vyjádření nadační jistiny. Nadační kapitál představuje základní finanční zdroje, které tvoří základ pro činnost nadace či nadačního fondu. Nadační kapitál (pojem nadační jmění se již od 1. 1. 2014 nepoužívá) může být tvořen jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem zakladatele, dary od dárců nebo prostřednictvím investic. Zisky z nadačního kapitálu, nikoli samotný kapitál, jsou následně použity na podporu projektů a iniciativ v souladu s posláním nadace. Nadační kapitál zajišťuje finanční stabilitu nadace, umožňuje dlouhodobě plánovat a realizovat strategické cíle a podporuje širší společenský dopad.
Zdroj: Český nadační kodex
