Realizaci výzkumu iniciovaly Nadační fond Via Clarita, Nadace RSJ a Nadace Simony Kijonkové. Podle Dagmar Goldmannové, ředitelky Via Clarita, je vidět, že u filantropek a filantropů se zájem o založení vlastní veřejně prospěšné organizace zvyšuje a často volí právě nadace nebo nadační fondy. Proto je podle ní vhodné věnovat větší pozornost výzkumu nadačního sektoru, a to nejen ve smyslu objemu přerozdělených prostředků, ale také analyzovat vnitřní fungování, což byla jedna z hlavních motivací pro uskutečnění výzkumu. „V případě nadací a nadačních fondů můžeme také mluvit o strategickém dárcovství, které se vyznačuje dlouhodobostí nebo velmi partnerským přístupem ke spolupráci s podpořenými. Pro neziskové organizace jsou pak takoví partneři klíčoví pro jejich udržitelné fungování a systematickou pomoc potřebným,“ upozorňuje Goldmannová na velmi úzké propojení nadačního a neziskového sektoru.
Sektor více spolupracuje a pomáhá rozvíjet strategické dárcovství
„V našem výzkumném panelu máme v tuto chvíli 51 nadací a nadačních fondů. Přestože z celkového počtu více než tří tisíc tvoří jen opravdu malou část, objem darů, které v roce 2023 rozdělily, je 1,3 miliardy korun, což je přibližně třetina všech darovaných prostředků v daném roce,“ přibližuje charakter panelu Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, který výzkum realizuje.
Mezi hlavními pozitivními trendy v české filantropii, které zástupci nadací a nadačních fondů zmiňovali, je zvýšený zájem o jednorázové i pravidelné darování s využitím moderních crowdfundingových nástrojů. Posiluje se také spolupráce mezi nadacemi, dárci a dalšími sektory, včetně byznysu. Velcí dárci mnohem více plánují, aby jejich příspěvky měly dlouhodobý dopad a přistupují k dárcovství strategicky. Respondenti si rovněž všímají zvýšeného zájmu médií o filantropická témata, což může motivovat dárce k větší aktivitě. Nadace a nadační fondy se více zaměřují na potřeby cílových skupin a sbírají ve větší míře zpětnou vazbu. Výsledky výzkumu zároveň ukazují rostoucí poptávku, kterou nadace vnímají ze strany neziskových organizací po podpoře vzdělávání a profesionalizace, tedy tématech, která nejsou zaměřena jen na práci s cílovou skupinou, ale i na rozvoj neziskového sektoru jako takového.
Větší efektivitě brání striktní pravidla ze strany státu
Výzkum ale popisuje i negativní trendy. Podpora od české společnosti je podle zástupců nadací a nadačních fondů stále nerovnoměrně rozložená a směřuje především na mimořádné události a katastrofy. Ochota podporovat provoz, a tedy udržitelnost neziskových organizací nebo dlouhodobé systematické změny, je mezi dárci stále spíše nízká. Vedle toho představitelé nadací a nadačních fondů uvádějí, že spolupráce mezi neziskovými organizacemi, které nadační sektor podporuje, by mohla být koordinovanější. Díky tomu by byl celý prostor pro nadace přehlednější. Část představitelů vnímá jako překážku nižší důvěru veřejnosti a obavy veřejnosti ze zneužívání veřejných sbírek, což může brzdit dobročinnost. V roce 2024 se nadace a nadační fondy potýkaly s problémem získávat kvalifikované zaměstnance a s horší ekonomickou situací v Česku, která ovlivňuje objem darů. Dále zmiňovaly překážky ze strany státu, jako je byrokracie. Kromě ní je podle některých bariérou také nízké daňové zvýhodnění, které není pro malé dárce nebo firmy dostatečně motivační. Striktní pravidla ve využívání majetku nadací nebo zdanění hmotných darů mohou omezovat flexibilitu a efektivitu jejich fungování.
Nadační sektor hraje velkou roli pro udržitelné fungování neziskového sektoru
Většina prostředků pro fungování neziskového sektoru pochází od státu. Ten ovšem podporuje v první řadě organizace zaměřené na sport a dále velké charitativní organizace. Většina neziskových organizací působících v Česku od státu žádné peníze na činnost nedostává a musí se spoléhat buď na dobrovolnickou práci, nebo financování z jiných zdrojů, jako je právě nadační sektor. Nadace a nadační fondy často udělují granty neziskovým organizacím na konkrétní projekty nebo i provoz a rozvoj. V osloveném panelu představitelé nadací a nadačních fondů uvedli, že 81 % nadačních příspěvků udělují právě organizacím, a to větší měrou na projekty (59 % z celkových rozdělených prostředků) a menší měrou na provoz (22 %). Jen 11 % pak směřuje k fyzickým osobám přímo, zbývajících 8 % nadačních příspěvků nedokázali respondenti takto zařadit.
Výzkum je součástí dlouhodobé iniciativy
„Výzkum máme v plánu opakovat za další dva roky a výsledky hodnotit v čase a také uvádět do souvislosti s daty, která sbírá stát skrze Český statistický úřad. Z prvních výsledků průzkumu vidíme, jak důležitou roli nadace a nadační fondy hrají v rozvoji neziskového sektoru – 81 % nadačních příspěvků ze zkoumaného panelu bylo vyplaceno právnickým osobám, typicky právě neziskovým organizacím. Polovinu veškeré podpory přitom dostaly subjekty, které už byly danou nadací či nadačním fondem podpořeny v předchozím roce. Nadační sektor přináší do neziskového sektoru určitou míru udržitelnosti, možnost dlouhodobého plánování a vytváří prostor pro systémové změny,“ shrnuje Jaromír Mazák.
Výzkum je součástí dlouhodobé snahy a spolupráce nadací, nadačních fondů a expertů rozvíjet nadační sektor v Česku. V loňském roce byla publikována první verze Českého nadačního kodexu, série doporučení a příkladů dobré správy nadací a nadačních fondů.
Celá zpráva včetně grafů a podrobné analýzy najdete na této stránce.
Kontakt pro média
Via Clarita:
Kristina Papoušková
kristina@viaclarita.cz
+420 721 833 979
STEM:
Jaromír Mazák
jaromir.mazak@stem.cz
+420 728 775 982
