Prvním prosincovým večerem provázel Jiří Bárta, předseda správní rady Nadačního fondu Via Clarita, jež ten den symbolicky slavil šest let od začátku fungování.
Pavel Baudiš je spoluzakladatelem softwarové společnosti Avast. Nyní působí jako člen představenstva společnosti Gen, která vznikla fúzí Avastu a společnosti NortonLifeLock. Je také spoluinvestorem v investičním fondu R2G. V nadačním fondu Abakus (celým názvem Abakus nadační fond zakladatelů Avastu), který založil společně s Eduardem Kučerou, dohlíží na strategii.
Do fungování nadačního fondu se velmi aktivně zapojuje i Jarmila Baudišová, která zde působí jako předsedkyně správní rady. Je také členkou správní rady Centra paliativní péče. Jarmila Baudišová byla předsedkyní Nadačního fondu Avast od roku 2010, který nyní pokračuje jako Abakus.
Martin Vohánka je majitel společnosti Eurowag zaměřující se na finanční, platební a další služby pro dopravce. S touto společností je úzce spojená Vohánkova filantropická cesta. Když v roce 2016 prodal část podílu, získal finanční prostředky, které mu umožnily věnovat se filantropii systematičtěji. Proto ve stejném roce založil Nadaci BLÍŽKSOBĚ.
Důležité je téma, jeho výběr je ale nejnáročnější
Během více než hodinové společné diskuze se Baudišovi a Vohánka dostali k mnoha oblastem, které souvisí s filantropií. Hlavním tématem večera však byl vznik a fungování nadačních fondu a nadací, které založili a na jejichž chodu se spolupodílejí.
Všichni se shodli na tom, že nejdůležitější je vybrat si téma, zorientovat se v něm a určit, čemu se bude nadace nebo nadační fond věnovat. V případě Nadačního fondu Avast Pavla Baudiše ale téma hledali postupně. „V začátcích to pro nás bylo náročné, byli jsme zavaleni žádostmi,” doplnila Jarmila Baudišová. Nadační fond Abakus, který vznikl v roce 2020, si témata z NF Avast převzal a nyní se věnuje péči o lidi na konci života, pomoci rodinám, kde žijí děti se znevýhodněním, a změně v oblasti vzdělávání. Pro Nadaci BLÍŽKSOBĚ je stěžejní podpora projektů, které posilují demokratické hodnoty a zabývají se ochranou svobody. Nadace se věnuje také transformaci vzdělávacího systému u nás. „Filantrop by měl být v těch tématech přítomný. Není to samozřejmě jen o tom ‚srdci‘, ale hledání tématu si člověk nejvíce odpracuje. Proto je dobré začít na něčem jednoduchém, menším a postupně záběr rozšiřovat. Technikálie jsou v porovnání s tím maličkosti a nejsou velkou překážkou,“ uvedl Martin Vohánka. Důležitost výběru tématu potvrdil Pavel Baudiš: „Především v samotném začátku je to důležité. Časem se témata vyvíjejí, mění, ale je to klíčové v rámci směřování nadace nebo nadačního fondu.“
Výrazných úspěchů nedosáhnete sami
Manželé Baudišovi se s Martinem Vohánkou shodli také na tom, že pokud chce člověk usilovat o větší společenský dopad nebo systémovou změnu, stěží toho dosáhne sám. „Když je to jen o financích, dá se to zvládnout bez struktury a dalších lidí, když jde o komplexní téma jako třeba paliativa, potřebujete tým,“ zmínil Pavel Baudiš. Jeho slova potvrdila Jarmila Baudišová a uvedla, že v rámci Nadačního fondu Avast a nyní v nadačním fondu Abakus spolupracují s odborníky a experty, kteří se tématům věnují dlouhodobě.
Martin Vohánka zdůraznil, že je důležitý také interní tým, pokud se filantropové rozhodnou pro další krok v podobě vlastní organizace: „Člověk nemusí mít robustní aparát, stačí pár lidí, ale sám to profesionálně dělat nemůže.“ V případě Nadace BLÍŽKSOBĚ měl štěstí, protože ještě před jejím vznikem mu s filantropickými aktivitami v rámci společnosti EUROWAG pomáhala Marcela Murgašová, která se následně stala ředitelkou nadace. Spoluzakladatelkou nadace je také Vohánkova manželka Hana Hradská, která se do činnosti nadace aktivně zapojuje. Nadační fond Abakus vede Libuše Tomolová, která předtím působila také jako ředitelka Nadačního fondu Avast.
Pomáhat je možné nejen penězi
Během diskuze padla také otázka na měření a vyhodnocování podpory. Obě organizace se snaží podporu systematicky hodnotit. Sledují také, jak velký dopad přináší jejich podpora. „Nejde jen peníze věnovat a zapomenout na ně, ale mít i zpětnou vazbu, jak efektivně byly použity,“ zmínil v souvislosti s měřením dopadu Pavel Baudiš. „Je to také o vyhodnocování, dialogu, vzájemné inspiraci a o propojování organizací,“ popsal Martin Vohánka způsob, na jaké bázi funguje Nadace BLÍŽKSOBĚ, a dodal, že měření výkonu a dopadu pomáhá i samotným organizacím. Díky tomu se podívají na svou činnost i z druhé strany a nové perspektivy.
Jednou z rad, kterou účastníkům setkání Martin Vohánka dal, je mít ambici darovat velký objem peněz: „Od desítek milionů stojí za to mít strukturu v podobě vlastní organizace. Pokud má např. nadace smysluplně fungovat z výnosů nadačního kapitálu, je potřeba uvažovat o miliardě a více.”
Peníze však nejsou jediný způsob, jak pomáhá Nadace BLÍŽKSOBĚ a nadační fond Abakus organizacím. „Naše podpora je dlouhodobá a založená na důvěře. Organizace pravidelně navštěvujeme a vzděláváme je např. ve fundraisingu. Snažíme se je také propojovat navzájem,“ uvedla Jarmila Baudišová. Martin Vohánka řekl, že momentálně se v rámci nadace snaží vytvořit ekosystém poradců, který by pomáhal s rozvojem podporovaných neziskových organizací.
Inspirace, sny a zapojení dalších generací
Hosté měli možnost podělit se s ostatními také o to, kdo je nejvíce inspiruje. Jarmila Baudišová za inspirativní považuje příběhy těch, kteří se naplno odevzdávají pomoci druhým, pečují a starají se o ně. Martin Vohánka si posteskl, že se těmto lidem dostává málo mediální pozornosti a spíše se mluví o filantropech. Jedna z otázek směřovala také na zapojení dětí a rodiny do filantropických aktivit. Manželům Baudišovým dělá radost, že se aktivně zapojují a na chodu nadačního fondu podílejí jejich dcery. Na jeho vedení by se v budoucnosti měly podílet. Martin Vohánka dává svému synovi prostor se rozhodnout, jestli se chce zapojit, protože je právě teď ve věku, kdy hledá svou cestu. Zároveň doplnil, že nadace a nadační fondy musí být připraveny obejít se bez svých zakladatelů, protože hlavní nejsou lidé, ale mise a cíle, které naplňují.
Manželé Baudišovi i Martin Vohánka během diskuze prozradili také své filantropické sny a přání. Snem Pavla Baudiše je, aby mohl nadační fond Abakus fungovat a poskytovat pomoc dlouhodobě. Martin Vohánka vyslovil dva sny: „Aby prověřené a úspěšné české nadace nebyly průtokové, ale aby měly dostatečně velký a robustní kapitál, který podpoří jejich stabilitu, protože především neziskové organizace potřebují stabilní podporu, a to je cesta k jejímu dosažení. Další můj sen je, aby ty velké peníze, které tady v České republice jsou, sloužily a byly využity aspoň zlomkem k dobrým věcem. Díky tomu by byl svět kolem nás mnohem lepším místem pro život.“
Změnili bychom systém vzdělávání
Moderátor Jiří Bárta v závěru setkání využil adventního období a vyzval vystupující, aby se podělili o to, co by změnili ve světě českých nadací a filantropie, kdyby měli tu moc. Jako první odpověděl Martin Vohánka: „Vzdělávání. Chtěl bych, aby náš vzdělávací systém připravoval mladé lidi daleko lépe na výzvy 21. století. To, co teď ve společnosti řešíme, je jen hašením symptomů v důsledku špatného vzdělávání. Měli bychom se více zaměřit na vzdělávání charakteru – na umění žít sám se sebou, ve společnosti a s respektem k Zemi. To bych si moc přál.“ S tím souhlasili také manželé Baudišovi. Jarmila přidala ještě jedno přání, aby se o darování a filantropii mnohem více mluvilo a lidé byli informovanější: „“
Hlavním partnerem setkání byla společnost EMUN. Partnery byli také advokátní kancelář KOCIÁN ŠOLC BALAŠTÍK, Umění vína a SmetanaQ Gallery. Mockrát děkujeme za podporu.
Autorem fotografií je Tomáš Princ.
